Při návštěvě Senátu ČR 13. 4. 2007 pan prezident Klaus řekl: „V této době, ale nejen v ní, se ukázal význam Senátu jako stabilizující faktor našeho politického a ústavního systému, jako pojistky demokracie a ústavnosti i jako politického tělesa, které charakterem svého vzniku a způsobu fungování zklidňuje někdy přespříliš antagonickou a na politickém cyklu závislou atmosféru dolní parlamentní komory. Jsem přesvědčen, že tento pocit není pouze můj, že to podobně vnímá většina české veřejnosti a že se to projevuje i v rostoucí důvěře, které se Senát – po nelehkém začátku svého fungování před více než deseti lety – začíná u naší veřejnosti těšit.”
Nyní ten samý pan prezident označil záměr ČSSD stěžovat si u Ústavního soudu za „konec demokratického systému“. Vypadá to jako by nové složení horní komory parlamentu - Senátu, které bylo zvoleno občany České republiky, mělo v roce 2010 jiný význam než v roce 2007. Je to snad tím, že v roce 2007 neměla ČSSD v Senátu většinu? Dále pan prezident říká, že o zákonech by se mělo rozhodovat v Poslanecké sněmovně a opozice by neměla na prohru reagovat stížnostmi u soudu.
1) Použití režimu legislativní nouze má svoje pravidla, která by se měla dodržovat. O tom, kdy by měl být §99 jednacího řádu sněmovny použit se už napsalo hodně. Strašení lidí hospodářskou katastrofou a dluhem je novodobý fetiš vládní koalice.
2) Stav legislativní nouze nebyl v Poslanecké sněmovně vyhlášen z důvodu katastrofy ani vodní, ani hospodářské, ale proto, že se někdo bojí nového Senátu i když ještě před několika týdny dělali všichni velké hrdiny. Stejně nedemokratické je projednání těchto zákonů starým Senátem.
3) ČSSD se připravuje napadnout u soudu dva ze „škrtacích“ zákonů vlády. Tím prvním je stavební spoření, kde vláda podle zavedených pravidel i zvyklostí retroaktivně zasahuje do smluv již uzavřených. Když poruší smlouvu občan, je s ním nakládáno pomalu jako se zločincem a mnohdy přijde o veškerý svůj majetek. V tomto zákoně porušil smlouvy stát a sám si rozhodne, že je to správné aniž by sama vláda požádala Ústavní soud o přezkoumání, zda nejde o porušení Ústavy ČR. Před zákony bychom si měli být všichni rovni. Druhým zákonem, který se ČSSD chystá napadnou u Ústavního soudu, je zákon týkají se sociálních dávek. Tedy zákon, který se lidí dotkne nejvíce. I ve stavu legislativní nouze by se měla připustit diskuze, neboť jde o velmi vážné změny, které zasáhnou matky s dětmi a lidi, kteří jsou těžce nemocní a odkázaní na druhé.
Petr Benda