Děkuji za slovo. Vážený pane ministře, kolegyně, kolegové, já se pokusím být stručný, nicméně aspoň pár vět k tomuto materiálu říct musím. Já myslím, že o zákonu o invazivních druzích, který jsme nakonec podpořili i s tím vědomím, že siku je třeba řešit. Já jsem hluboce přesvědčen po diskuzi s odborníky o tom, co se děje, vazba jelen evropský a sika, jak nám mutují, a vlastně vytěsňují jelena evropského. Tak to určitě dobře není a je podle mě pro budoucí Poslaneckou sněmovnu a zástupce Ministerstva životního prostředí a Ministerstva zemědělství na debatu, jestli se tím zcela vážně nezabývat.
Nicméně Senát nám tento materiál vrátil, protože jsme (mu) poslali v podstatě paskvil. Když se podíváme na to, jaké tam jsou účinnosti u těch jednotlivých - nejenom u zákona, ale i u těch přílepků, pak bylo logické, že Senát zaplať pánbůh se tím zaobíral a vlastně nám to vrátil v podobě, která je ještě přijatelná, protože schválit to v podobě, který schválila Poslanecká sněmovna, podle mě není možné.
Kdo jenom trochu respektuje legislativní proces a vidíte ta konkrétní znění toho návrhu zákona tak, jak prošel Poslaneckou sněmovnou, pak musí uznat, že zaplať pánbůh, že nám to Senát vrátil. Senát se mnohem víc než vlastním zákonem a věcností toho zákona o invazivních nepůvodních druzích zabýval mysliveckým zákonem. A to proto, že jsme svědky miliardových škod, které se dnes a denně dějí na přírodě, (které?) zažívají zemědělci a hospodáři v lesích, kdy se musí dívat na to, jaké škody jim tam páchá přemnožená zvěř. A to je celé umocněné kůrovcem a vším, co s tím vlastně souvisí.
Tenhle dluh bohužel Poslanecká sněmovna a - musím říct - vládní koalice odmítla řešit. My jsme jako opozice tady několikrát navrhovali, aby myslivecký zákon byl Sněmovnou řádně projednán, protože ty škody, které se na hospodářství lesních i polních dějí, jsou opravdu do astronomických částek, a to jak u soukromých vlastníků, tak u majetku státu. Bohužel tady nebyla vládní vůle hledat nějaký rozumný přijatelný kompromis, abychom hledali řešení, které tyto škody sníží.
I to je dluh, který do budoucna příští Poslanecká sněmovna bude muset vyřešit. Je jenom smutným mementem, že ministr zemědělství před zhruba rokem a půl sliboval téměř čestným slovem na jednání Senátu, že návrh mysliveckého zákona Sněmovnou projde, bohužel se tak nestalo a jak říkám, je to ku škodě nejenom státního rozpočtu a rozpočtu soukromých osob, které hospodaří na půdě a v lesích, ale samozřejmě i ku škodě přírody, a to mě mrzí dvojnásob.
Mohli jsme hledat řešení, mohli jsme o (nich?) diskutovat, respektive diskutovali jsme dlouho, ale nakonec díky vládní neochotě projednat už připravené třetí čtení, ve kterém jsme byli, vrátili jsme rozhodnutím Poslanecké sněmovny - já s tím sice nesouhlasil - zpátky do projednání do druhého čtení tak, abychom to takzvaně řádně projednali. Výsledkem je, že nemáme nic a není ochota vlády řešit tuhle situaci.
Já doufám a pevně věřím, že příští vláda najde odvahu tuto situaci popsat tak, jak to udělala i řada senátorů. A doporučuji nejenom si přečíst nejenom to, co říkali senátoři za občanské demokraty, ale i ostatní, neboť ta situace je opravdu tristní a přemnožená zvěř nám tu situaci velmi komplikuje. Doufejme, že to příští vláda tedy vyřeší. Já s těžkým srdcem podpořím asi senátní verzi, protože poslanecká je špatně a ten invazivní zákon přináší řadu dobrých věcí, o (kterých?) si myslím, že by projít Poslaneckou sněmovnou měl, nicméně jsem přesvědčený, že se nejenom k invazivnímu zákonu, ale i k tomu zákonu mysliveckému, musíme v co nejkratší době nebo měla by se Poslanecká sněmovna co nejdříve vrátit. Děkuji za pozornost.
