Nejprve reakce na pana kolegu Šarapatku, aby si nemyslel, že tím zákonem se něco změní. Někdo bude moct mít dál ovce na dotace. Naopak ještě když si udělá OSVČ nebo něco podobného, ještě mu dají vratku na to, že jim přiveze seno, případně nějaké krmení. Na to pozor. V tom se opravdu nic nezmění. Ten pozměňovací návrh neřeší v podstatě vůbec nic. To jsem chtěl jenom trochu vaše nadšení zchladit, protože tak to je.
Nejprve musím říct a znovu zopakovat, že v případě, že by přišla vláda se zelenou naftou pro všechny, tak to podpoříme. Kdybychom měli snížit daňové zatížení nafty pro celou veřejnost a podnikatelskou obec atd. atd., tak o tom není vůbec debata. Jsme pro. Myslíme si, že na to i ekonomicky Česká republika má. Včera se tady v interpelacích debatovalo o tom, jak stát není schopen utrácet finanční prostředky ve velkých investicích. Mluvili jsme o tom, jak bude složité některé velké projekty vůbec začít stavět. A stát je na tom dneska relativně dobře a není důvod uvažovat o tom, že by se míra zdanění pohonných hmot nebo té nafty nesnížila. V minulosti, není to tak dávno, jsme pro to hlasovali dokonce i s některými vládními poslanci. Ten návrh bohužel neprošel.
Musím ale zopakovat princip, který tady dílem zmínil pan kolega Šrámek, který nám vadí, a to je ta disproporce a zvýhodňování jedné části podnikatelské veřejnosti vůči druhé s tím, že je složité už dnes zelenou naftu zkontrolovat, jestli nedochází k jejímu zneužívání. Přichází další a další papírování a podobně. A stává se to obráceně bičem vůči podnikatelskému sektoru uvnitř zemědělství. Tím spíš si myslíme, že prostě tyto disproporce je potřeba odstranit a neprohlubovat další rozšiřování zelené nafty.
Bylo tady zmíněno tuším zpravodajem, možná to říkal i ministr, že to má sloužit především chovatelům ovcí, koz, prasat, skotu a tak dále. A pan kolega Šrámek tady říkal, že živočišná dneska dostává v podstatě nula na vratkách a rostlinná 40 %. Ono to není tak úplně pravda, protože ti, co mají živočišnou a mají i rostlinnou, tak se jich to týká a jsou to smíchané nádoby. Pro ty, co mají živočišnou a nemají půdu zjednodušeně řečeno, z těch vyjmenovaných ovcí, koz, prasat, skotu jsou to především prasata a bude se to týkat především firem, které mají chov prasat ve svém ranku. A to doufám, že všichni ti, kterých se to tady týká a jsou v konfliktu zájmů, se přihlásí. Nedívám se proto na pana kolegu Šrámka (stojí před řečništěm), ale všichni ti představitelé firem, kteří mají ve svém ranku chov prasat, by měli říct, že jsou v konfliktu zájmů, neboť se jich to týká. Už proto jsem přesvědčený, že se nezbavíme spekulací, že to je zase nahrávka velkým firmám, řeknu jedné firmě, která prostě v České republice v zemědělství dominuje, a to si doufám nikdo z nás, nebo aspoň většina z nás tady nepřeje. Někteří možná ano.
Z tohoto důvodu zde prostě musím navrhnout ve druhém čtení zamítnutí návrhu tohoto zákona, ač samozřejmě budeme pilně rozebírat i ten komplexní pozměňovací návrh, bude-li Poslaneckou sněmovnou přijat jako základ v podávání pozměňovacích návrhů. Zatím se tak nestalo.
Chtěl jsem reagovat i na to, co tu padlo, že krizi živočišné výroby tady máme 25 let. Myslím, že to období je mnohem delší, že bychom objektivně měli přiznat, že tady bylo období, kdy režim sebral lidem majetky a že to o žádném ejchuchu v oblasti zemědělského sektoru nebylo a že nejde o 25 let, ale že jde o dobu nepoměrně delší. A ti starší z nás pamatují, jak to vypadalo v masnách a podobně, když si chtěl člověk koupit nějaké maso, musel mít kamaráda, který dobře prodával jízdní kolo, aby ho vyměnil za lepší kousek masa, nebo vůbec nějaký. Myslím, že není potřeba na tuhle dobu vzpomínat a tím spíš pan kolega Kováčik mi určitě potvrdí, že tehdy maso bylo opravdu jenom z protekce. A sehnat svíčkovou, to byla katastrofa. A že bychom se tedy čísly v tomto ohledu chlubit neměli.
K těm prioritám taky nemohu vzpomenout - byla hrubá chyba, a v tom s vámi souhlasím a bylo pro mě vždycky nepochopitelné, že podpora živočišné výroby nebyla prioritou na období 2007 - 2013. Ale je potřeba si to vyříkat se všemi těmi, kteří tehdy nesli odpovědnost za zemědělský sektor a nasměrovali systém poskytování dotací tak, jak jej nasměrovali. A dneska pláčeme nad rozlitým mlékem. To musím prostě připomenout, protože to není ještě stále někomu jasné.
K tomu poměřování se s Německem a sapsovým systémem - před třemi lety jsme o této situaci mluvili se všemi nevládními organizacemi, podotýkám se všemi včetně Agrární komory, včetně ostatních významných nevládních organizacích, a všechny potvrdily, že chtějí tento systém, že chtějí sapsový systém. To tady říkám veřejně a padlo to na kulatém stole u ministra, je to určitě někde v zápise. Proto jsme jako Česká republika společnými silami tento systém dále rozvíjeli a podporovali, přestože se liší od bývalé patnáctky, ale tehdy se všichni přiklonili k tomu, že je tento systém průhlednější a jednodušší a že bude lépe u něj ještě po nějakou dobu zůstat. A myslím si, že v případě, že by se měl měnit, pak jenom na další finanční období. V tomhle období asi nemá vůbec smysl hrát si s touto myšlenkou, protože nevěřím tomu, že jsme schopni to v Evropské unii za dané situace nějak pozměnit.
Nicméně musím říct, že chceme-li tu chválit systém, který mají Němci, Holanďané atd., tak musím připomenout, že cena půdy v Německu je minimálně trojnásobná v přepočtu na koruny než v České republice. A říkám minimálně. Proto je to také ten důvod, že často holandské společnosti tady koupily půdu, chovají dobytek, odchovají mladý skot a odvezou si ho zpracovat k sobě, protože náš zpracovatelský průmysl prostě není konkurenceschopný a jim se vyplatí absolvovat i tyhle vzdálenosti a nakonec zpracovat to maso někde jinde.
K tomu komplexnímu pozměňovacímu návrhu zvyšovat vratku podle výše zatížení. Bojím se, že ten systém bude tak komplikovaný a tak neukontrolovatelný, protože samozřejmě záleží taky na tom, jak se to VDJ bude počítat, jestli to bude k nějakému datu, nebo jestli to bude k nějakému množství, protože víme, že se počet chovaného dobytka v průběhu roku mění podle toho, jak se rodí, anebo podle toho, jak jde dobytek na jatka. A bude klíčové říci, z čeho ta základna vlastně vychází.
Tak aby se v tomto neděly žádné protekcionality. Aby se hledalo řešení, které bude obecně přijatelné a které bude spravedlivé pro všechny. Vzhledem k tomu, že tenhle návrh to neobsahuje, pokud vím, tak bychom měli vědět, jak je to vlastně myšleno s tímto. Jak uchopíme VDJ, ke kterému datu a času a množství atd. to budeme brát? Protože tím, jak se veličina v průběhu roku mění, tak to není úplně jasné a může to někomu pomáhat a někomu to může výrazně škodit.
Ještě si dovolím říct poznámku k tomu 31. 12. 2018. Jestli já slyším od podnikatelského sektoru často nějaké připomínky, tak to je: Neměňte tak často pravidla hry! Pořád nám měníte pravidla, pořád nové papíry, nové povinnosti, nové dokumenty atd., atd. V okamžiku, kdy řekneme, tohle je jenom na chvíli, znamená to, že si bude muset zemědělský sektor potom zase zvykat na nějaký jiný systém. Přijde, někdo ho bude muset měnit nebo ho bude prodlužovat atd. A jestliže v obecném podnikatelském sektoru není ta potřeba vidět na léta dopředu tak veliká, protože ve strojírenství určitě nežijí tím, co se jim urodí za dva nebo za tři roky na rozdíl od zemědělství, pak je daleko citlivější měnit pravidla hry často uvnitř sektoru zemědělského. Myslím si, že je určitě na debatu, protože 31. 12. 2018 je za dveřmi z pohledu zemědělce, v podstatě. Příští rok budou volby. To se šest měsíců před tím nic nestane, šest měsíců potom se nic de facto nestane, nebude tady možnost přijmout nějakou reakci na ten systém. Proto spíš nabízím argumenty proč s tím časem tolik si nehrát a nedefinovat ho přesně. Spíš jej nechat být a podle zkušenosti, jak se ty věci budou vyvíjet, pak případně na situaci reagovat.