V pondělí 14. září navštívil europoslanec a předseda Svobodných Petr Mach Kutnou Horu. Nejprve zavítal do Gymnázia Jiřího Ortena, kde dvě hodiny diskutoval se studenty. „Mám tahle setkání moc rád, mladí lidé mají zajímavé postřehy a inspirující otázky,“ komentoval živou besedu P. Mach. Setkal se také se starostou města Martinem Starým a dvěma radními za Svobodné Radimem Fedorovičem a Tomášem Pilcem.

Studenti se nejprve zajímali o aktuální situaci kolem migrantů. P. Mach mj. připomněl, že Německo nejprve lákalo na štědré sociální dávky, a teď najednou uzavřelo hranice. Dotazy padaly i na případný rozpad EU. P. Mach jako vhodnou alternativu uvedl členství v EFTA (= Evropské sdružení volného obchodu je mezinárodní organizace založená v roce 1960. Jejím posláním je podpora prosperity a hospodářské spolupráce mezi jejími členy). „Volný obchod v mém pojetí je volný obchod. To znamená bez cel a kvót na zboží. Na to nepotřebujeme instituci, jako je Evropský parlament,“ vysvětlil Mach.

Jedna studentka se ho snažila přesvědčit, že „EU v naší zemi hodně vybudovala a hodně nám pomohla“ a zmiňovala příklady z obce, kde žije – zastávku autobusu, chodníky, cyklostezky...  Na to P. Mach reagoval: „Pro mě by bylo normální, kdyby měla obec svůj rozpočet a zastupitelstvo by se rozhodlo, co z těch peněz opraví. To je podle mě normální systém, ale není normální, že velká část daní našich občanů složitě putuje přes Brusel, abychom pak byli rádi, že máme peníze na zastávku, a ještě se u ní musí zaplatit obrovský billboard, že to zaplatila EU. Jenže – co když ta obec chtěla a potřebovala mnohem víc kanalizaci, a ne zastávku nebo cyklostezku? Mně prostě vadí ta lež, v podstatě propaganda, která dělá EU v očích lidí hezčí, když se jim snaží namluvit, že jsou to peníze EU. Jenže ve skutečnosti jsou to peníze z daní našich poplatníků.“

Probíraly se i dotace obecně – P. Mach zdůraznil, že mu nejvíc vadí dotace pro komerční subjekty. „Je to strašně nespravedlivé a deformuje to trh. Nezvítězí ten, kdo nabídne lepší cenu nebo službu, ale ten, kdo si dokáže vydyndat dotaci. Tento systém brzdí ekonomiku a hospodářský růst je menší. Dotace jsou strašné zlo! Spousta lidí, a hlavně mladých lidí, má pak dojem, že k úspěchu stačí získat dotaci…“

Na otázku dalšího studenta, co „on sám dělá pro zrušení EU“, P. Mach zmínil jednu ze svých hlavních iniciativ, kterou je jeho projekt na dobrovolné euro a popsal, co všechno už v něm podnikl. Pak se také svěřil, jak vypadá pracovní týden europoslance. Dvouhodinová beseda utekla jako nic a následoval přesun do školní jídelny, kde se podával výborný oběd.

Poté se P. Mach přesunul na radnici, která sídlí ve Vlašském dvoře, což je zachovaný hrad v Kutné Hoře v sousedství kostela svatého Jakuba. Absolvoval prohlídku, dozvěděl se spoustu zajímavých věcí a mohl si vyrazit vlastní „stříbrný“ groš (z hliníku).

Vlašský dvůr býval královským palácem s mincovnou a byl vybudovaný ve 13. století. Razily se zde stříbrné mince – pražské groše. Po celá staletí byl střediskem hospodářské moci českého státu – dá se o něm říci, že byl jakou „Českou národní bankou středověku“. Za vlády Václava II (v r. 1300) došlo k velké mincovní reformě. Do Kutné Hory byli povoláni zkušení mincíři a pregéři z Itálie (odtud pramení název Vlašský).

Když do Kutné Hory zavítal panovník, sloužil dvůr i jako jeho sídlo. Dvůr byl dějištěm mnoha zásadních událostí a setkání. Mezi ty nejdůležitější  patří: setkání Václava IV. s bratrem Zikmundem, zvolení Vladislava Jagellonského českým králem (r. 1471), podepsání tzv. Kutnohorského dekretu, který zaručoval stejná práva česky mluvícím studentům na Karlově univerzitě v Praze.

Královská mincovna byla zrušena v roce 1727, od té doby byl dvůr používán jako sídlo radnice, obecní škola, vojenský lazaret apod. V současné době je v objektu stálá expozice mincovnictví a sídlo kutnohorské radnice.