Podle Bohumína byl postup kraje z roku 2018, kdy přišel s pěti variantami vedení trati, nelegální. „Od začátku jsme proti němu protestovali a považovali jej za protizákonný. Legislativa neumožňuje mít v zásadách územního rozvoje více než jednu variantu. A v našem územním plánu jich bylo kvůli rozhodnutí kraje rovnou pět. Proto jsme v roce 2019 podali žalobu ke Krajskému soudu v Ostravě a následně kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně,“ informoval starosta Bohumína Petr Vícha.
Po téměř pěti letech se nyní schyluje k řešení, které bude výhodné pro všechny strany. A bez soudní dohry. „Dosud nemohli vlastníci zablokovaných pozemků naplánovat žádné investice. Pět variant omezovalo nejen Bohumín, ale i Dolní Lutyni. Jedna z nich například vedla místem, kde se nacházejí skleníky farmy Bezdínek, další zase procházela naším novým lesoparkem. Snížení na dvě varianty pro nás představuje osvobození všech těchto ploch a možnost jejich rozvoje, ať už dopravní infrastruktury, rekreačních zón či výstavby rodinných domů. Počítáme s tím, že na konci celého procesu zůstane pouze jediná, nejvýhodnější varianta trati,“ uvedl Vícha s tím, že město vzalo kasační stížnost zpět.
K výběru finální podoby koridoru je potřeba dohody České republiky s Polskem, protože trať rychlovlaků povede směrem z Ostravy ke státní hranici a bude dále pokračovat na území sousedního státu. Obě varianty ještě musí projít také posouzením jejich vlivu na životní prostřední, takzvaným procesem EIA. „Z tohoto pohledu se jeví jako vhodnější levá varianta. Mělo by jít o trasu, která kopíruje dálnici, čímž by se zamezilo rozšiřování dopravní zátěže do dalších míst regionu. Takové rozhodnutí by bylo výhrou především pro Věřňovice, které by v případě pravé varianty byly sevřeny z jedné strany dálnicí a z druhé pak vysokorychlostní tratí,“ vysvětlil starosta Bohumína.
Výstavba moderního železničního koridoru není otázkou nejbližších let. S jeho zahájením se počítá nejdříve v roce 2025. „V Bohumíně by se měla trať vnořit pod zem a vést tunelem, což se zdá být vzhledem k mokřadům, na kterých je oblast celého nádraží vystavěna, poměrně odvážný plán. Tím nemyslím, že by nebyl z technologického hlediska realizovatelný, půjde spíše o otázku finančních nákladů. Každopádně jsem přesvědčen, že se vysokorychlostní trati všichni dočkáme mnohem dříve, než kanálu Dunaj-Odra-Labe,“ uzavřel Vícha.
