Proevropské vlády vynaložily obrovské úsilí a média mohutně masírovala občany, aby došlo k přijetí této společné ústavy. Komplikací pro evropské integrátory byla ale nutnost schválit přijetí ústavy referendem v některých zemích. Zlý sen eurointegrátorů se naplnil. Občané Francie a Holandska řekli evropskému superstátu ne!
Byl to pro ně šok. A tak vymysleli Lisabonskou smlouvu. Tato smlouva, ačkoliv měla téměř stejný obsah jako ona zamítnuta ústava, nevyžadovala referenda a postupně se jí podařilo vnutit a protlačit parlamenty jednotlivých zemí. Vzpomínám si ještě dnes, jak tehdy vládnoucí ODS hodila usnesení svých kongresů přes palubu a většina poslanců podlehla tlaku a podpořila tento podvod ne demokracii. Přesto ale smlouva o fungování EU není ústavou státu a tak pokračuje snaha o definitivní konec naších národních států ve prospěch bruselského kolosu.
Podpora ilegální imigrace v tomto hraje dvojí roli. Krátkodobě má vytvořit pocit, že musíme v zájmu řešení předat další kompetence do Bruselu. Budou chtít kompetence v oblasti umístění imigrantů, azylové politiky a jsem přesvědčen, že nakonec i kompetence v oblasti udělování našeho státního občanství. Bude se to nazývat koordinace a harmonizace a ve skutečnosti půjde o odebrání práva zemí rozhodnout, kdo bude žít na jejich území a kdo bude občanem našeho státu. Za humny je pak institut občana EU, který bude doma všude a nikde. Dlouhodobý cíl je jasný: je to změna demografické struktury evropských zemí. Chtějí vytvořit multikulturní společnost lhostejnou k tradicím a imunní vůči vlastenectví a národní hrdosti. Tito multikulturní občané budou ideálním nástrojem pro barevné revoluce všude, kde bude třeba zakročit proti neposlušným.
Je to pokus o zásadní změnu a naplnění snu kata francouzské revoluce Robespierra, který říkal: ,,člověka je nutné od základu změnit, abychom ho mohli osvobodit.“ Stejně jako tehdy to skončí krachem a chaosem. Řešení nelegální imigrace neleží v Bruselu, ale naopak v obnovení suverenity naší země. Jen suverénní stát může přijímat účinná řešení. Naše hnutí Svoboda a přímá demokracie je jediná parlamentní politická síla, která chce situaci řešit zcela zásadně. Proto jsme s Tomiem Okamurou navrhovali ve sněmovně referendum o setrvání v EU. Zatím marně.
