Co ale je důležité zmínit a co je důležité pro lidi, že na tom jaře jsme viděli velmi špatnou komunikaci vlády, Ministerstva zdravotnictví s občany. Prostě byly tiskové konference, kde vystoupil ministr, potom za dvě hodiny vystoupil premiér, pak vystoupil někdo další a dozvěděli jsme se několik věcí a několik názorů a několik forem řešení problémů. A řeklo bych, že dodneška ta komunikace není ujednocená. A myslím si, že to určitě vzbuzuje nejistotu u lidí a nejistota je nejhorší. Takže o to bych poprosil nového pana ministra zdravotnictví, aby se pokusil tu komunikaci sjednotit, aby lidé byli včas informováni, co se bude dít. S tím ale souvisí další otázka, na kterou se ptám pana ministra zdravotnictví. Máme teď nouzový stav, před Vánocemi budou čísla lepší, protože samozřejmě omezili jsme mobilitu, omezili jsme pohyb osob, čísla budou lepší, na Vánoce si lidi nakoupí a samozřejmě stane se to, že v lednu se zase čísla zvětší. A tak to půjde dál v takových vlnách. A já si myslím, že je načase přijmout nějakou strategii a pobavit se o ní o boji s koronavirem do budoucna. Lidé přece potřebují vědět nejenom, co bude na konci listopadu, co bude na Vánoce. Ale co bude na jaře, co bude v únoru, co bude v březnu? Protože s tím souvisí to, že se na tu dobu mohou připravit. Ekonomicky, podnikatelsky, v práci, s dětmi, společensky. A já si myslím, že taková vize nám chybí a že ty modelové případy přece Ministerstvo zdravotnictví a vláda musí mít. A my bychom o tom chtěli diskutovat. Protože to je pro nás všechny do budoucna velmi důležité.

Co se týče jarních opatření, tak si myslím, že my jsme tady volali z opozičních lavic po tom, že by vláda měla chránit rizikové skupiny, to jsou hlavně senioři, to jsou částečně zdravotně handicapovaní. A měla by budovat kapacitu nemocnic pro to, kdyby se ta vlna vrátila. Já jsem si představoval, že rizikové skupiny budou kryty, chráněny třeba tak, že respirátory, roušky jim bude předepisovat jejich praktický lékař. Budou je zdarma na předpis dostávat v lékárně. Protože přece ten praktický lékař přesně ví, kdo je riziková skupina, kdo je senior apod. To se nedá posílat poštou, to jsou takové jako amatérské pokusy podle mne. Že budeme budovat kapacity nemocnic. Vidíme, že se budují na poslední chvíli, co kdyby. A budují se v halách výstavišť. Já si myslím, že samozřejmě my jsme dnes rádi, že tady aspoň nějakou možnost, alternativu máme. Ale o to přece nejde. Zjistili jsme, že my musíme budovat kapacity nemocnic už na jaře a to se nedělo.

Teď se dostávám konečně k tomu nouzovému stavu. Nouzový stav je vlastně právní prostředí, ve kterém dnes vláda, Parlament a celá země funguje. My jsme na jaře volali po tom, aby se schválila novela na ochranu veřejného zdraví.

Ještě jednou řeknu ten název: Novela na ochranu veřejného zdraví. Myslím si, že ten název jasně říká, že je to přesně novela a zákon, který bychom mohli využít na boj s koronavirovou pandemií a který by neparalyzoval Českou republiku tak jako nouzový stav. Ale přesvědčovala nás vláda, že připraví nový krizový zákon, zákon o bezpečnosti České republiky, ústavní zákon. A když jsme říkali, že to bude trvat rok a půl, tak se nic nedělo, nikdo na to nereagoval a dnes jsme v situaci, že prostě nemáme nic a pro vládu je daleko jednodušší vyhlásit nouzový stav. Kdybychom měli novelu zákona o ochraně veřejného zdraví, mohli jsme pracovat tak, že by některé lokální věci mohl řešit ministr, do 48 hodin například vláda a mohla to dodatečně schvalovat Poslanecká sněmovna, abychom na to promptně, rychle na všechny věci, které se dějí kolem nás, hlavně na ty negativní, mohli rychle reagovat. Bohužel to se nestalo, máme nouzový stav, který podle mě paralyzuje demokratické principy řízení státu, Parlament funguje omezeně. Myslím, že se dělají zakázky bez výběrového řízení a je to spousta dalších věcí. Například je důležité i to, že stát podle tohoto zákona za nic nenese odpovědnost, když zavře školy, firmy a podobně. Samozřejmě nouzový stav také omezuje lidská práva. Vláda může dát zákaz vycházení, zavře podniky, firmy a je to spousta dalších věcí, takže nouzový stav jako právní forma si myslím, že už dnes je nedostatečný a nedostatečný hlavně z toho důvodu, že my prostě neskončíme ten boj 3. listopadu a pravděpodobně ani ne 3. prosince. Potřebujeme mít ještě něco lepšího a dokonalejšího, než je nouzový stav.

Já bych se dotkl několika opatření. Samozřejmě jsme jich tady odhlasovali mnoho. Já můžu jenom říct, že SPD navrhla 40 zákonů, které by měly zlepšit ekonomické podmínky lidem, protože samozřejmě čím tato krizová doba bude trvat déle, tím bude omezovat společenský, ekonomický a jakýkoliv jiný život v České republice.

Z těch opatření, kterých bych se tady dotkl a která si myslím, že nejsou dobrá a přidám se k některým svým předřečníkům a obrátím se na pana ministra školství Plagu, že si myslíme, že ty nejmenší děti na základní škole by měly chodit do školy. Nejenom proto, aby se vzdělávaly, ale také proto, že to umožní spoustu lidem jít normálně do práce, to znamená budou ekonomicky činní a z hlediska zdravotního se obávám, že mobilita těch malých dětí, ten jejich pohyb ve společnosti - hlídají je babičky, tetičky, strýcové z jednoho města do druhého města a podobně - a možný přenos je daleko větší, než kdyby byly v jedné třídě po dvaceti a dodržovaly zdravotní předpisy, které ta škola má.

Takže, pane ministře, je to k zamyšlení a myslím, že ty malé děti školou povinné by měly chodit do školy.

Jako druhá věc, které bych se tady dotkl, druhého opatření, které je pro mě naprosto nelogické, je zákaz prodeje v neděli. Jestli teče řeka a zúžíte jí koryto, tak tam proteče daleko víc vody a velmi rychle. Jestliže snížíte dobu prodeje, tak prostě nakumulujete lidi v jeden den do toho supermarketu a možnost přenosu je daleko větší. Takže já bych řekl, ne že by to něčemu pomohlo, ale že je to přesně naopak, že ta možnost přenosu, pokud máte ne sto lidí, ale tisíc lidí, je prostě desetkrát větší.

Dál se chci zeptat pana ministra zdravotnictví. My jsme tady nedávno hlasovali pobyt cizích vojsk na území České republiky, hlasovali se to stojedničkou, jako ústavní věc to jde i do Senátu. Bylo to kvůli zdravotníkům, které tady potřebujeme, zdravotníkům z NATO. Já se chci zeptat a odkazuji se na české servery, které říkají, že se nám hlásí čeští zdravotníci ze světa, čeští lékaři, kteří žijí různě ve světě a chtěli by České republice pomoci. Volají na Ministerstvo zdravotnictví, ale nikdo o ně nemá zájem. Tak mi to, pane ministře, vysvětlete, že my tedy nemáme zájem o české zdravotníky, kteří nám chtějí pomoci, ale máme zájem o vojáky NATO. To je pro mě naprosto nepochopitelná věc a samozřejmě si myslím, že by se tomu na Ministerstvu zdravotnictví měl někdo věnovat. Až budete zase chtít, abychom tady zvedali ruku pro pobyt cizích vojsk, tak se vás budu ptát, jestli už jste reagovali na to, že je spousta, doslova desítky, českých lékařů po světě, kteří nám chtějí přijít pomoct.

A na závěr k samotnému návrhu nouzového stavu. Já si myslím a jsem přesvědčen, že to, co navrhuje vláda, dalších třicet dní nouzového stavu, je příliš velký bianco šek, kdy si vlastně vystavujete tento bianco šek a máte jistotu, že se Poslanecká sněmovna už tím, co děláte, nebude zaobírat. Já si myslím, že je to příliš dlouho. My o tom chceme diskutovat tak, jak o tom diskutujeme dnes, abychom si to nemuseli říkat před novináři v televizi a podobně, řekněme si to tady mezi sebou. A my budeme v SPD navrhovat deset dnů, možná se někomu zdá, že prodloužení nouzového stavu o deset dnů je velmi krátká doba, ale já můžu říct, že je to minimální doba, kde už lze vyhodnocovat opatření, která vláda přijala. Je to rozhodně doba, kde už uvidíme, co se děje a můžeme tady o tom mluvit. A za druhé můžeme tento nouzový stav také prodloužit a já si myslím, že k tomu patrně dojde, ale pojďme to vyhodnotit, tu minimální nejkratší dobu, kdy to má smysl, pojďme se sejít a pojďme ten nouzový stav prodloužit, pokud to bude bezpodmínečně nutné.

Takže hnutí SPD bude samozřejmě hlasovat pro svůj návrh, prodloužení o deset dnů, ale pokud neprojde, tak bude hlasovat i pro prodloužení o čtrnáct dnů, možná i o jeden a dvacet dnů, to se musíme poradit, ale určitě ne už pro třicet dnů. Je to příliš velký bianco šek na to, aby se vlastně nikdo nezajímal o to, co další měsíc vláda bude dělat.

Jinak mi dovolte na závěr, abych všem popřál hodně zdraví a aby se ta situace co nejdříve zvládla. Samozřejmě chci popřát také novému ministru zdravotnictví hodně úspěchů, protože je budeme potřebovat, v jeho nové práci. A ještě chci říct, že si velmi cením jeho hesla, které řekl, a to je, že "strach z této nemoci, z tohoto onemocnění musíme nahradit respektem", protože samozřejmě bych řekl, že strachu už bylo příliš, že potřebujeme dobrá řešení a že potřebujeme dobrý respekt a potřebujeme úspěch.

Děkuji.