O bídě naší zahraniční politiky a také politiky EU a NATO, podávají dnes důkaz události v Iráku. Turecko zahájilo vojenské akce na severu Iráku proti Kurdům. Dovolím si připomenout, že Turecko je náš spojenec v NATO. Kurdská otázka se bytostně dotýká legitimních bezpečnostních zájmů Turecka.
Turecko v této věci vždy bude jednat tvrdě a nekompromisně. Nyní se mu ovšem postaví Kurdové vyzbrojeni vládou České republiky. Naše vláda v poslední době dodává Kurdům munici a vojenský materiál. Samozřejmě v rámci aktivit EU a NATO.
Naše dodávky jsou součástí laxního přístupu západu k válce s Islámským státem. Jsou důkazem pro dvě věci. Především to dokazuje naprostou nemohoucnost a nekompetentnost české zahraniční politiky. Jestli má naše země dodávat vojenský materiál do Iráku, pak jediným příjemcem může být jen legitimní irácká vláda.
Jinak jde o porušení mezinárodního práva. Druhou možností je opravdu bezohledný kšeft zbrojařů za peníze daňových poplatníků, neboť pochybuji, že Kurdové platí. V každém případě skandálně ohrožujeme naše vztahy s Tureckem i Irákem. Na jednání Rady NATO Turecko jasně řeklo, že bude postupovat na obranu svých zájmů. Mediálně prezentované žádosti ostatních členů NATO Turecku o shovívavém provedení vojenských úderů proti Kurdům působí stejně jako blábolení pravdoláskařů o humanitárním bombardování Jugoslávie.
Turci budou tvrdí a musí být tvrdí. Ví, že spoléhat se mohou pouze na sebe a nikoliv na EU nebo NATO. Co tedy máme dělat a komu máme dávat zbraně v boji s Islámským státem? Je to jednoduché. V Sýrii vládě, se kterou máme diplomatické styky, a v Iráku stejně tak. Dodejme tam zbraní hodně. Vlády v Damašku a v Bagdádu jsou ti, kdo nese klíčovou odpovědnost v boji s islamisty.
Pokud jde o Kurdy, podpořme jednání o jejich právech a autonomii, ale nerozhazujme zde zbraně. Dodávky vojenského materiálu pro nevládní hnutí a organizace destabilizují region. Naše vláda se podílí na destabilizaci situace v regionu, odkud k nám míří vlny ilegální imigrace a kde historicky existovali skvělé příležitosti pro náš průmysl.
Naše hnutí Svoboda a přímá demokracie označují za extrémistické a populistické. Mě se naopak zdá extrémistická a nekompetentní česká zahraniční politika. Jinak by nemohlo dojít k situaci, že naše munice bude zabíjet vojáky našeho spojence a jednáme proti našim základním státním zájmům. Česká republika se stává poskokem cizích zájmů.
