chudoba
Co s lidmi, které se dostanou na samé dno a nadělají si dluhy. Jak jim pomoci? Když se vrátí do normálního života, hned na ně vběhne exekuce. Ten člověk ví, že začít normálně pracovat se mu tak prostě nevyplatí.
Zajímá Vás také odpověď na tento dotaz? Podpořte dotaz tlačítkem níže a my Vám odpověď zašleme na e-mail. Nicky uživatelů, které zajímá odpověď budou zobrazeny níže.
Prozatím dotaz nikdo nepodpořil. Buďte první! .)
Odpověď
Vážený pane Kamile,
problém života spočívá v tom, že na něj nikdo z nás nedostane návod a nikdo – kromě nás samotných - nemůže převzít odpovědnost za to, co žije. Říkám to i s vědomím toho, že se lidé dostanou do situací, ze kterých není úniku a za které ani nemohou.
Určitě by se nikdo neměl vzdávat a tzv. „to nechat plavat“. Prostě bojovat a bojovat. Pokud je nějaká legislativní či bankovní cesta, zkusit vše, co se dá. Dost dobře se nedá do zákona dát, že o všechny, které potká smutný osud, se prostě postará stát. To takto nelze. Stát by měl maximálně stanovit hranice, kde jde o úmysl a kde jde dejme tomu o nešťastnou náhodu či osobní tragédii.
A pro mě osobně není přijatelná myšlenka, že budeme žít ve státě, kde se lidem nechce a nevyplatí pracovat. To je to, o co se určitě vždycky budu snažit. O to, aby se lidem vyplatilo pracovat. Náš stát je zatím poměrně štědrý svým systémem sociální podpory různou formou dávek. Tento systém by se měl přehodnotit a motivovat lidi a zaměstnavatele k tomu, aby se lidem vyplatilo pracovat a získat tak možnost se svých dluhů zbavit. A pokud je člověk zodpovědný sám k sobě, svým dětem a společnosti, tak už v současné době mu právní řád umožňuje za přísných podmínek institut osobního bankrotu, kde se lze o své dluhy postarat. Ale je to samozřejmě podmíněno osobní zodpovědnosti a vytrvalostní být k sobě tvrdý.
Radka Maxová
