Největší dopady to bude mít zejména na rodiče, žáky a učitele na základních školách. Ty se zavírat opravdu neměly! Jak se mají např. žáci prvních tříd učit držet správně pero distančně? Těch problémů je ale samozřejmě mnohem více.
Po sedmi měsících, téměř na den přesně, tu máme nová drakonická opatření vlády pro ochranu České republiky před nákazou koronavirem SARS-CoV-2 vyvolávající nemoc COVID-19. Jsme ve druhém kole a nevypadá to o nic lépe. Můžeme debatovat o věrohodnosti veřejně uváděných čísel. Skutečná čísla nákaz ale mohou být i vyšší. Podle neformálních informací z jedné velké pražská nemocnice, která testuje všechny příchozí pacienty, má COVID-19 cca čtvrtina takových pacientů. Není se tedy co divit, že se odběrná místa v nemocnicích raketovým tempem plní a ve frontách stojí ze 3/4 pacienti, kteří mají příznaky obyčejného nachlazení. Lidé mají obavy o život svůj a svých blízkých a jsou právem na vládu naštvaní.
Dalo se tomu ale předejít. Opatření jsou omezující, nepříjemná a pro mnohé podnikatele (hlavně ty ve službách) likvidační. Stačilo udržet situaci pod kontrolou přes léto, ale ne plošným nošením roušek. Spíš opravdu pečlivým vytrasováním všech ohnisek nákazy, ať už těch, která dohasínají nebo se rozhořívají. Ale viděli jsme spíš pravý opak. Trasovalo se málo, neefektivně. Chytrá karanténa selhala a vláda promrhala léto přípravami na druhou vlnu. Nezavádělo se ani příliš místních opatření. Navíc v létě vysocí vládní představitelé veřejně vyhlásili, jak nikdo nemá zbytečně jezdit do zahraničí, třeba k moři, ale hned se tam sami vydali, dokonce opakovaně.
Bývalý ministr zdravotnictví Adam Vojtěch, už 18. května 2020 teatrálně vyhlásil, že „Covid krize je za námi”. Pak se není co divit, že po jejím opětovném rozběhnutí skončil naopak on sám.
Vláda v ochraně proti nákaze covid-19 koncepčně selhala. Před půl rokem chyběly roušky a respirátory. Občané je vyráběli doma a iniciativně nahrazovali nedostatky v přípravě země na krizi. Jejich práci si přivlastnili politici, kteří se chválili, že Česká republika je nejlepší. Dnes stejní politici zmatkují a nekoncepčně vydávají jedno prohlášení za druhým. Opatření se překrývají a není jasné, zda vůbec existuje jasná koncepce. Vláda neřídí stát, ale nechá se vléci sledem událostí, na které chaoticky reaguje.
Je třeba koncepčních opatření ve spolupráci epidemiologů a ekonomů. Opatření musí být rozumná a srozumitelná. Je třeba připravit vhodné léky a kapacitu lůžek i dostatek ventilátorů. Je potřeba zabezpečit náhradu za zdravotnický personál v karanténě. Darmo budeme mít lůžka a ventilátory, když pacienty nebude mít kdo ošetřovat. Je nezbytné, aby se respirátory, které mají chránit před nákazou, dostaly k nejvíce ohroženým skupinám a aby byly chráněny právě nejvíce ohrožené skupiny obyvatel. Je potřeba také zavedení kontrol na hraničních přechodech, protože státy EU se nedohodly o vzájemném uznávání testů a na sladění karantény. Chybí nám ale 4500 pohraničníků, kteří odešli po našem vstupu do Schengenu v roce 2004.
Máme před sebou těžký podzim a nepěkný pohled do budoucna. Nespasí nás ale žádné celoplošné testování na COVID ani celoplošné povinné očkování. Potřebujeme rychlé zmenšení rizika nákazy a dlouhodobě racionální přístup podložený fakty a opravdu vědeckými postupy.
Nechme politikaření a po skončení nouzového stavu a této krize by vláda měla skládat účty a sněmovna by to měla vyhodnotit. Volat ale nyní po jejím odvolání (jak požaduje ODS) považuji za přinejmenším nemístné.
