Poslanecká sněmovna minulý týden schválila vládní návrh zákona o podpoře bydlení. Poslanci hnutí SPD byli proti. Tento návrh totiž absolutně neřeší dramatickou nedostupnost bydlení pro české pracující občany a rodiny. Vládní návrh naopak situaci na trhu s byty ještě výrazně zhoršuje. V podstatě jde jen o další zvýšení objemu státní byrokracie, kdy se má zřídit struktura kontaktních míst, která bude zprostředkovávat nájemní bydlení lidem v tzv. bytové nouzi, včetně neplatičů a problémových nepřizpůsobivých občanů. Stát také bude z peněz daňových poplatníků platit dluhy na nájemném i zničené byty jejich soukromým majitelům, kteří do tohoto nového systému vstoupí. Nový zákon tak de facto supluje nástroje sociální politiky, významně zvyšuje náklady státu a umožňuje rozšíření prostoru pro tzv. obchod s chudobou. Jediné, co neřeší vůbec, je dostupnost bydlení. Nájemní i vlastnické bydlení v ČR jsou nyní v přepočtu dle parity kupní síly nejdražší v celé Evropě.

Výstavba bytů, převod nemovistostí na města a obce, rodinné půjčky se státní garancí

Je potřeba dlouhodobě nabízet systémové řešení, kde musí hrát klíčovou roli stát: Masivní výstavba obecních, družstevních a startovacích bytů, bezúplatné převody nemovitostí na města a obce, rodinné půjčky na bydlení se státní garancí, zastropování sazeb hypotečních úvěrů, zastropování cen energií a mnohá další opatření ve prospěch českých občanů.

Ubytovny místo normálních bytů pro rodiny a děsivě malé, ale drahé, mikrobyty jsou špatně

Velkým problémem s dostupností bydlení souvisejícím je používání bytů na jiné účely než je přímo bydlení. Za prvé jsou to prázdné byty. Pokud jsou to jen dočasné záležitosti než se najde nájemce, nebo po dobu rekonstrukce bytuu, není to problém. Horší je, pokud část bytů zůstává neobydlená, protože se pronajímatel obává, že by se problematického nájemce těžko zbavil. Z toho i vyplývá nevhodná praxe uzavírání nájemních smluv na pouze jeden rok, kdy se tyto smlouvy pak každoročně prodlužují. Bylo by vhodné přezkoumat právní úpravu a praxi, která tuto nejistotu obou smluvních stran vyvolává. Těžko může mladý pár mít dobrý pocit z nájemní smlouvy, která je jen na rok, jak mají potom plánovat rodinu, když jim hned za rok hrozí potenciální stěhování s vysokými vstupními náklady na provizi zprostředkovateli a kauci třeba až ve výši tří nájmů. To rovněž snižuje mobilitu, tedy stěhování se do oblastí s lepšími pracovními příležitostmi. Praxe stavět jen mikrobyty, ve kterých se nedají vychovávat děti ani dlouhodobě bydlet by také měla být omezena.

Turisté nemají nahradit v centrech měst vlastní obyvatele

Další problematickou záležitostí je používání bytů ve vyšší míře, hlavně v centrech měst, ke krátkodobým pronájmům pro turisty. Logicky pak tyto byty chybí na trhu bydlení, dochází k daňovým únikům a ke snížení komfortu a často i bezpečnosti dalších trvalých obyvatel, pokud v takovém domě vůbec nějací zůstanou. Vylidňování center měst tímto způsobem není správné, ohrožuje to i dostatek pracovních míst v turistickém průmyslu. Tento způsob využívání bytů by tedy také měl být přehodnocen, do jaké míry je prospěšný a kde už je ten limit.

Stavebko, dostatečná výstavba, rozumné úroky

Stavební spoření je další záležitostí, která v minulosti velmi dobře fungovala pro to, aby si mladí lidé, a nejen oni mohli pořídit vlastní bydlení nebo zrekonstruovat třeba zděděné bydlení. Postupné „osekání“ a znevýhodnění tohoto roky prověřeného instrumentu je velká škoda a jde to velmi snadno napravit. Generace mladých lidí na přelomu století získávala byty právě kombinací hypotéky, vlastních úspor, často přes stavební spoření a případně kratšího překlenovacího úvěru ze stavebního spoření. Ta hypotéka byla ještě u lidí do 36 let snížena formou podpory od státu. To vše dohromady spolu s příznivými úroky na trhu a dostatečnou výstavbou umožnila celé řadě rodin vzniknout, okolo let 2006 a 2011 z toho nakonec byla tzv. generace baby boomu. Tedy spolu s prorodinnou politikou porodného a dostatečně valorizované rodičovské, lze vyřešit i problém propadu porodnosti když se ty programy dobře načasují.

Raději byty než podpora Ukrajiny

Podpořit bydlení potřebujeme už teď. Neutrácejme tedy za podporu pokračování války na Ukrajině, stejně je jejím jediným výsledkem, že Ukrajina přichází o čím dál větší část území, mizí jí obyvatelstvo, které buď umírá, má dlouhodobě poškozené zdraví nebo se stěhuje do ciziny. Naopak používejme veřejné finanční prostředky s rozvahou ve prospěch českých občanů, ono se nám to vrátí. Pak nebudeme muset krátit důchody nebo odkládat jejich výplatu, protože průběžný důchodový systém bude fungovat tím, že bude dostatečný počet daňových poplatníků. V první řadě tedy investujme do svých lidí, jen s drobnou přirozenou migrací navíc. Žádné mohutné přesuny obyvatelstva z jiných kontinentů. Pro naše lidi stavme dostatek bytů. Tahle země je naše!