Kontrola prokázala řadu pochybení při nákupech výzbroje pro Armádu ČR. MO navíc nestíhalo výzbroj nakupovat podle termínů ve vládou schválených koncepčních bezpečnostních a obranných dokumentech. Do roku 2020 totiž mělo MO pro Armádu ČR nakoupit útočné pušky s granátometem, odstřelovací pušky, přenosný protitankový komplet a náhradu za ruční protitankovou zbraň. Z toho je v původně plánované podobě splněn pouze nákup útočných pušek s granátometem. Místo odstřelovací pušky byl nakonec nakoupen modulární zbraňový komplet (tedy zbraň u které lze výměnou hlavně změnit ráži). Důvodem byly mimo jiné chyby v zadání a složité vícečetné zadávání místo jedné rámcové smlouvy. Také se nebral ohled na celkové náklady po dobu životnosti výzbroje a zejména byly problémy s nákupem náhradních dílů.
NKÚ se nelíbila chybovost při zadávání zakázek. U modulárního zbraňového kompletu byl špatně specifikovaný jeden z nábojů, chyby u nákupu pušky 5,56 mm SIG dokonce vedly k nutnosti zrušení zakázky a vypsání nového zadávacího řízení.
NKÚ se také v závěrech přiklonil k názoru, že je vhodné si nakupovanou výzbroj předem důkladně vyzkoušet. To se neudělalo u nákupu denních zaměřovačů pro kulomety MINIMI, přestože Úřad pro obrannou standardizaci, katalogizaci a státní ověřování jakosti doporučil MO uskutečnit u této veřejné zakázky zkrácené vojskové zkoušky. Tohle je dost nepochopitelné, že NKÚ musí opakovaně upozorňovat na to, aby se parametry výzbroje vyzkoušely ještě před jejím nákupem. Přitom na to NKÚ upozornil už v roce 2016 a až při loňské kontrole se na MO v tomto směru začaly měnit vnitřní prováděcí předpisy.
NKÚ také ve své zprávě klade důraz na zohlednění nákladů celého životního cyklu nakupované výzbroje. Nezohlednění takových nákladů NKÚ pokáral u dvou ze čtyř kontrolovaných veřejných zakázek, při nákupu výše uvedených denních zaměřovačů a v zakázce na obrněnou techniku. Upozornil, že to může nákup prodražit, protože MO bude následně muset přistoupit na podmínky dodavatele, s ohledem na jeho licenci na náhradní díly (pokud si rovnou při nákupu nezajistil náhradní díly pro celý životní cyklus nakupované výzbroje). Tohle přesně jsem před časem připomínal v článku věnovaném nákupu amerických bojových a víceúčelových vrtulníků.
NKÚ přitom nastínil, že správným řešením podle něj je zajistit náhradní díly na celý životní cyklus nakupované výzbroje, a to prostřednictvím rámcové smlouvy. A to, protože vypisovat nová zadávací řízení (jako u nákupu kulometů MINIMI) nebo je kvůli chybám opakovat je drahé, zbytečně zvyšuje administrativní zátěž a je to příliš pomalé. NKÚ také konstatoval, že MO několikrát porušilo zákon o zadávání veřejných zakázek. Zrušením zadávacího řízení způsobem v rozporu se zákonem nebo uzavřením smlouvy s dodavatelem, která neodpovídala zadávacím podmínkám. Ministerstvo se brání, že NKÚ kontrolovalo jen vzorek zakázek, ale i tak je zjevné, že zde docházelo a zřejmě i dále dochází k systémovým chybám a zároveň je jasné, které postupy by MO mělo zlepšit.
Není možné brát toto rozhodnutí NKÚ na lehkou váhu. Jedná se o nález orgánu nejvyšší nezávislé kontroly v zemi, před kterým je potřeba mít patřičný respekt. Na zlepšení celého průběhu procesu veřejných zakázek pro Armádu ČR by měly pracovat příslušné sekce Ministerstva obrany ČR v čele se svými náměstky s naprostou prioritou. Jedná se o veřejné rozpočty a peníze daňových poplatníků. Armáda ČR novou, resp. spolehlivě fungující, výzbroj potřebuje, ale za přísného dodržování zákonných norem, transparentnosti a také za ceny odpovídající přístupu řádného hospodáře. Pokud tomu tak není, tak za to někdo musí nést odpovědnost a očekával bych, se že se tak i stane.
