V létě, kdy lidé věnují větší pozornost rekreacím, než politice, si vláda pětikoalice zvykla prosazovat nepříjemné záležitosti, které by na jaře, na podzim nebo v zimě vyvolaly rozsáhlé vnitrostátní debaty. Loni to bylo rozmístění vojsk USA - resp. ratifikace tzv. obranné smlouvy s USA. Letos se toho v létě také děje mnoho, za prvé vláda tvoří legislativní rozpracování dopadů Green Dealu EU na ČR, aneb co všechno brzy zdraží. A za druhé 18. července 2024 premiér Petr Fiala v Oxfordu podepsal desetiletou dohodu ČR – Ukrajina. Oficiální název zní Dohoda o bezpečnostní spolupráci a dlouhodobé podpoře mezi Českou republikou a Ukrajinou.
Podle webu České noviny „Fiala dnes ráno novinářům řekl, že dohoda není právně závaznou mezinárodní smlouvou, je ale důležitým symbolem. Rámuje podle něj dosavadní spolupráci a vytváří prostor pro budoucí kooperaci... Dokument má několik kapitol, například v části věnované bezpečnosti a obraně je podle Fialy specifikováno, jak ČR Ukrajině pomáhá, tedy nejen dodávkami vojenského materiálu, ale i výcvikem vojáků. Text se zabývá také hospodářskou spoluprací, české firmy mají podle premiéra na Ukrajině velký prostor pro zapojení při poválečné obnově země." Dost zajímavá je třeba ta část o financích. Viz text dohody zveřejněný na webu irozhlas.cz. V textu dohody je, že ČR poskytla Ukrajině 400 mil. EUR (čl. II. odst. 4). To by znamenalo přes 10 miliard korun. Přitom Ministerstvo obrany ČR tvrdí, že Česko od předloňského začátku ruské invaze do konce letošního května poslalo napadené zemi vojenský materiál z armádních skladů ve výši 6,75 miliard korun. Vysvětlení je podle médií takové, že v částce zmíněné v dohodě jsou podle diplomatického zdroje započítány také příspěvky do Evropského mírového nástroje. Materiál návrhu dohody s Ukrajinou totiž schválila vláda v červenci. Diskutabilní je také část dohody v čl. II. odst. 6 v části o to „schopnostních koalicích UDCG" (Ukraine Defence Contact Groups).
Za zmínku také stojí formát setkání, během něhož se podpis dohody-nedohody uskutečnil. Obávám se ale, že přestože je premiérem Petrem Fialou nyní deklarováno, že se nejedná o právně závaznou mezinárodní dohodu, v budoucnu se také můžeme dozvědět opak. Pojistkou, jakou už jsme viděli v mnoha kontroverzních případech (viz migrační dohody, třeba Marakéšská deklarace) je to, že dohodu současně s Ukrajinou uzavírá i Evropská unie (jako celek s právní subjektivitou). Je to takový nenápadný nátlak, kdyby některý stát bilaterální dohodu uzavřít s Ukrajinou nechtěl (napadá mě Maďarsko nebo Slovensko) nebo tam chtěl jiný text případně ji pak nechtěl dodržovat. Tak by se pak „vytáhla” dohoda EU – Ukrajina. Není to nový trik a bohužel po obnovení mandátu Ursuly von der Leyenové v čele Evropské komise to bude jistě dál nadšeně používaná taktika, jak prosadit nepopulární opatření napříč zeměmi EU. Jak uvádí web České noviny „Podle diplomatického zdroje ČTK by ji jakožto právně nezávaznou politickou deklaraci mohla nová vláda zrušit, dokument ale kopíruje celkové české závazky na mezinárodní scéně a takový krok by tak podle něj znamenal jejich zpochybnění." Je ale dost podivné, že by se nezávazná deklarace jmenovala dohoda. Takový název bývá naopak v mezinárodním právu používán pro závazné mezinárodní smlouvy. Pro nezávazné se spíš používají názvy jako deklarace, memorandum apod.
Zajímavé je, že je dohoda zřejmě podepsaná na jedné straně premiérem ČR, ale kdo ji podepsal z druhé strany? Volodymyr Zelenský, kterému již skončil mandát, ale díky válce se stále drží u moci. Možná proto ta pochybnost ohledně závaznosti. Je trochu záhadné a netradiční, že smlouvu podepíše z jedné strany prezident a z druhé premiér. Mezinárodní smlouvy se obvykle podepisují na jedné úrovni (např. prezident-prezident, ministr-ministr). A co se týká načasování podpisu smlouvy a místa, stalo se ve Velké Británii, v Oxfordu, během setkání tzv. Evropského politického společenství (EPC), což je novinka od roku 2022, o které se ale veřejně příliš nehovoří. (Kdysi takové společenství v 50. letech minulého století vznikalo, ale bylo odmítnuto Francií a vyhaslo.) Je v něm sdruženo 44 evropských států s výjimkou pouze Běloruska, Kazachstánu a Ruska, které nebyly mezi pozvanými státy. Kromě států EU a některých dalších menších států, stojí za zaznamenání účast Gruzie, Arménie, Ukrajiny, Srbska a Ázerbajdžánu, tedy států, které v NATO a EU sdruženi nejsou. Jinak Evropské politické společenství je mezivládní platforma pro politickou a strategickou diskuzi o budoucnosti Evropy, založená v roce 2022 po invazi Ruska na Ukrajinu. Vzhledem k tomu, jaké smlouvy se v jeho rámci podepisují a jaké státy se ho účastní ho lze považovat za jakési NATO tým B. Tedy pro aktivity široké euroatlantické spolupráce přesahující počet států NATO a EU, ale zašťiťující i bezpečnostní témata, která by v rámci NATO řešit nešla Tedy vidíme, že se jím řeší problém, co s Ukrajinou, když stále nevyhrává proti Rusku, a aby úplně ekonomicky nezkrachovala. Desetileté bilaterální dohody to zjevně mají zajistit.
Ukrajina, která byla před dvěma lety pouze symbolem zvěrstev Stepana Bandery, korupce a levné pracovní síly, se najednou stává zřejmě strategicky významnou zemí pro vládu Petra Fialy, když s ní uzavírá desetiletou bilaterální dohodu a podporuje jí více, než naše občany. Je to jasné prázdninové vysvědčení, že tato vláda musí skončit v propadlišti dějin. Bohužel až za rok a půl.
