Tato skutečnost může za stávajících podmínek totiž způsobit nejen značné ekonomické ztráty, ale i nezaměstnanost. Přiznáním statusu tržní ekonomiky Číně se totiž definitivně zbavíme stávajících možností, jak chránit evropský a český trh a v konečném důsledku by to znamenalo zřejmě likvidaci celých průmyslových odvětví nejen v České republice ale i v Evropě. Čínské firmy mají naprosto jiné podmínky než my v Evropě ať už v oblasti technických norem, ekologie nebo ochrany pracovních sil. Takže legislativní dumping z jejich strany tu je a tomu nikdo v Evropě konkurovat nemůže.
Z hlediska vzájemného obchodu musí Evropská unie rozhodně jednat tak, aby naše firmy měly s čínskými srovnatelné podmínky a musíme naše firmy chránit. Členství ve Světové obchodní organizaci (WTO) o tržním charakteru Číny moc nevypovídá a naše současná vláda by měla mít odvahu a schopnost bránit náš trh před vnějšími vlivy.
Je vidět čím dále více dopady politiky EU na náš průmysl a zejména na naše zaměstnance, kteří pracují v montovnách za třetinové platy. V oblasti možné ochrany ze strany EU bych na to nevsadil ani zlámanou grešli. USA zřejmě po zvolení Trumpa odmítne smlouvu TTIP a vzroste tak tlak na EU tuto smlouvu něčím nahradit. Trump také slíbil zavedení obrovských cel na dovoz z Číny na ochranu domácího trhu. To v konečném důsledku bude znamenat enormní tlak ze strany Číny dostat se na jiné trhy a to zřejmě zejména Evropské. Potenciál Číny ve formě nízkých nákladů na pracovní sílu více než 1,3 miliardy lidí je na jednu stranu hrozivý a na druhou stranu nabízí výzvy něco tomu jejich obrovskému trhu nabídnout. Problém vidím ve vzájemné výměně obchodu v poměru 1:10 v náš neprospěch, kde bychom měli mít možnost tomuto trhu nabídnout recipročně výrobky s velkou přidanou hodnotou (traktory, vagony, lokomotivy, zbraně, broušené sklo, atp). Členství ve WTO s argumenty pro zavedení cla na dovoz výrobků z Číny jsou lichá v případě našeho členství v EU, která vždy bude hájit zájmy zejména "starých a velkých zakládajících členů" (FRA, GER, ITA) na úkor států malých a východních jako jsme my. Silná Německá ekonomika by to řekněme ustála, ale my v žádném případě.
Nejúčelnější je si bránit jednotlivými státy EU své trhy podle jejich specifik samostatně (což v podstatě lze samostatně velmi těžko) anebo v různých formátech (V4 anebo V4+(?). K tomu bychom ale museli najít jiný vztah k EU, což po přijetí Lisabonské smlouvy v roce 2004 v podstatě nelze a tak se nabízí pouze varianta vystoupení z EU abychom mohli účelně náš průmysl a zaměstnance ochránit. Jinak to ale vidím bledě.
A poznámka na závěr. Nejsou plánované investice z Číny do ČR v následujících letech do roku 2020 ve výši 294 mld Kč náhodou aquizicí ?
