Připadá mi normální, aby v době sklizně určité plodiny v České republice, které umíme vypěstovat, byly široce prodávány ve velkých obchodních řetězcích. Takže jahody a třešně v červnu a červenci, další ovoce a zelenina v létě, na podzim švestky, vinná réva, jablka a hrušky i v zimě. Máme co prodávat, velmi dobře se v našich končinách daří bramborám, mrkvi, cibuli, zelí, okurkám, jablkům a dalším plodinám. V ČR jsou také kvalitní chovy skotu, vepřů a drůbeže. Česká republika již v minulosti ukázala dostatečné schopnosti zajisti výživu svým občanům, mělo by to jít znovu.
Proto SPD prostřednictvím pozměňovacího návrhu poslance Ing. Radima Fialy a dalších k vládní novele zákona o potravinách a tabákových výrobcích, navrhla zajistit v obchodech větší podíl prodávaných českých potravin. Tyto podmínky však platí pro velké obchody nad 400 m2 prodejní plochy. Menší obchody nebo specializované prodejny zahraničních potravin mají výjimku. Pozměňovací návrh předpokládá 55% českých potravin v těchto obchodech v roce 2022 (už nyní velké obchody podle jejich vlastního prohlášení plní cca 59%), podíl se má každoročně zvyšovat až na 73% v roce 2027. Postupný nárůst je z toho důvodu, aby na něj farmáři stačili zareagovat a rozvinout zemědělskou a živočišnou výrobu v těch oblastech, kde na to bude poptávka. Smyslem celé úpravy je zvýšit podíl našich potravin v nadnárodních řetězcích z vlastních zdrojů. Vzhledem k pandemii nemoci COVID-19 mohou nastávat různé výpadky zásobování, problémy s dovozem potravin ze zahraničí, je to tedy nutné i z hlediska zajištění vnitrostátních potřeb. Nakonec jsme to i zažili, když stál květák 100 korun.
Nyní je celý zákon na posouzení v Senátu a buď jím projde beze změn nebo o něm bude ještě jednou hlasovat Poslanecké sněmovna. Tlaky jiných států jsou opravdu velké, nelíbí se jim to. Zajímavé ale je, že v Německu, Francii, Španělsku apod. v obchodech převažují místní potraviny. Takže někde to jde, jinde ne. Je třeba upozornit, že Agrární komora ČR, která zastupuje největší počet z českých zemědělců (jiné zemědělské asociace a spolky tolik členů nemají) je s pozměňovacím návrhem SPD na zvýšení potravinové soběstačnosti spokojena. Povinný podíl se jednak týká potravin, které se dají v Česku vyprodukovat, takže o exotické ovoce rozhodně nepřijdeme, a také že se kvalita a čerstvost potravin zvýší, přičemž jejich cena se naopak sníží, protože konkurenční prostředí vede ke snižování cen.
Dále se jedná o skutečnost, aby výrobci nemohli dodávat prodejcům výrobky ve stejných obalech, ale s rozdílným obsahem jednotlivých složek do jednotlivých států EU. Jiný obsah masa byl opakovaně zjištěn např. v rybích prstech dodávaných na trh v Německu a pro náš trh. Přičemž podíl masa byl samozřejmě pro Německé obchody vyšší. Výkupní ceny zemědělských dodavatelů jsou v České republice dlouhodobě na nízké úrovni a vysoké ceny potravin určují hlavně nehorázné marže nadnárodních potravinových řetězců.
Ukazuje se, že mnoho lidí není nadšených zemědělskou politikou EU. Při schvalováni ve Sněmovně jsme znovu připomněli různé formy diskriminace českých zemědělců a výrobců potravin (zániky českých cukrovarů, problémy producentů vepřového masa), a palčivý problém diskriminace českých spotřebitelů prostřednictvím dvojí kvality potravin. Došlo na kritiku různých poplatků a znevýhodňujících podmínek pro výrobce ze strany velkých obchodníků. Jde například o platby za umístění zboží v regále, povinnost odběru neprodaného zboží nebo tendry zvýhodňující jen velké producenty na úkor menších regionálních výrobců potravin. V neposlední řadě byla připomínána významná nerovnost v dotacích mezi západními státy EU a těmi, které přistoupily do EU v roce 2004 či později.
Hnutí SPD tímto aktivně vystoupilo na obranu zájmů českých občanů a zemědělců, přičemž ODS, Piráti, KDU-ČSL, TOP09 a STAN hlasovali proti. Tak si na to vzpomeňte milí voliči, až půjdete za 8 měsíců k volbám, kdo hájí zájmy našich občanů a kdo hájí zájmy EU.
