Evropská komise
Je volena Evropským parlamentem z nominantů jednotlivých států, tedy nikoliv, že by byli eurokomisaři jednotlivými voliči v jednotlivých státech zvoleni (viz Věra Jourová). Má zákonodárnou iniciativu a skládá se z eurokomisařů za každý stát jeden. Jsou to tedy přímo nevolení komisaři. Již to o něčem svědčí.
Evropská rada
jsou čtvrtletní vrcholná setkání vedoucích představitelů členských států, tedy prezidenti anebo premiéři. Je zde především třeba hájit naše národní zájmy dostatečně důrazně, než se naši občané rozhodnou v referendu jestli EU opustit, anebo zůstat. Konkrétně je třeba hájit zájmy České republiky v tomto vrcholném orgánu, protože se zde řeší ty nejdůležitější otázky směřování EU a rozhoduje se na ní v rámci konsensu, takže se nemůže stát, že nás někdo přehlasuje. O to důležitější je, aby se v ČR vědělo, že bude takhle důležité jednání, na kterém jde o hodně a proběhla k tomu dostatečná vnitrostátní diskuse. Aby se tam zase neodehrál nějaký zásadní přesun kompetencí. Loni například se dohodlo zásadní zadlužení všech členských států prostřednictvím Fondu obnovy EU, tzv. Next Generation EU, ve výši 750 miliard euro. Dnes už se ví, že to bude prostřednictvím dluhopisů, tedy to budou splácet další generace. Tyto informace ale nebyly dopředu dostatečně prodiskutované. Podobně letos hrozí, že aktuální portugalské předsednictví EU bude tlačit na další přesun kompetencí v sociální oblasti z členských států na EU.
V mezidobí se Česká republika, prostřednictvím vládních činitelů, lehkovážně vzdala kompetence v oblasti ochrany zdraví obyvatel, a vakcíny na COVID-19 pro nás vybírá Evropská agentura pro lékové přípravky (EMA). Koná tak bez veřejně jasné metodiky a bez dostatečných veřejných informacích o smlouvách, které EU jménem členských států uzavřela s výrobci těchto vakcín. Tyto smlouvy nejsou snadno k nahlédnutí dokonce ani pro poslance Evropského parlamentu. Na transparentnost už se v EU evidentně nehraje, a přitom to bylo jedno z hlavních hesel. Je tedy velmi důležité dalších kompetencí se ve prospěch Evropské unie prostě nevzdávat.
Rada EU
Důležité rozhodování na úrovni EU se odehrává právě zde. Existuje deset formátů Rady EU, ve kterých se schází. Aktuálně velmi důležité Rady jsou: tzv. ECOFIN (Rada pro hospodářské a finanční záležitosti), Rada pro obecné záležitosti, Rada pro spravedlnost a vnitřní věci (může řešit otázky migrace nebo třeba cenzury internetu), tzv. EPSCO (Rada pro zaměstnanost, sociální politiku, zdraví a ochranu spotřebitele (řeší zdravotní problematiku a EU se letos bude snažit posílit své kompetence v sociální oblasti). Na tyhle Rady EU jezdí za ČR jednotliví ministři; někdy je na výběr, který ministr by tam měl zrovna jet, podle aktuální agendy dané Rady EU. Bohužel se tam obvykle rozhoduje většinovým hlasováním, tedy nás mohou snadno přehlasovat. Přepočty hlasů jsou velmi nepříznivé pro "východní státy" - viz nedávné vyjádření z Německa o tom, kdo může za zdržení v očkování. Po odchodu Velké Británie z EU se naše hlasovací pozice ještě zhoršila, protože Britové často brzdili příliš "ambiciózní" projekty EU, což se často shodovalo s českým postojem. Je tedy velmi důležité v Radě EU vytvářet dočasné hlasovací aliance nebo i dlouhodobé, aby byl hlas České republiky silnější.
Evropský parlament
Schvaluje právní předpisy EU, které mu předkládá Evropská komise. Nemá zákonodárnou iniciativu, ale může uložit, aby komise vypracovala konkrétní legislativní návrh. Velkou část legislativy neprojednává plénum, ale mnohé z nich přijímají pouze výbory. Jinými slovy, pokud určitá frakce nemá dostatek svých europoslanců v příslušných výborech, tak má smůlu. Neprosadí nic.
Vystoupit z EU a do té doby nepřijít o suverenitu
Jak je vidět z právě popsaného, Česká republika nemá v EU silnou pozici. Může jí však ještě oslabit tím, že se bude slepě podřizovat, nesnažit se o vytváření podpůrných hlasovacích aliancí a dostatečně se na jednání v EU nepřipravit vnitrostátní diskusí. Měli bychom se snažit prosadit alespoň něco, a hlavně nekývat na další přesuny pravomocí na EU. To je cesta, jak postavení České republiky alespoň dále nezhoršit. Nápady z EU jsou rok od roku horší, připravujme se tedy se vší vážností na to, že Česká republika by měla vystoupit z EU. Změny navrhované v EU už jsou tak pokročilé, že by to brzy mohlo znamenat úplné osekání pravomocí a suverenity České republiky. To se může velmi rychle přiblížit.
Blíží se volby v Itálii a podle aktuálních informací to vypadá, že Lega a Matteo Salvini, bude vítězem těchto voleb. Pokud se mu podaří sestavit vládní koalici, je potom předpoklad, že Itálie bude dalším státem po vzoru Velké Británie, který se bude chtít vrátit ke své měně a vystoupit z EU. To by znamenalo definitivní rozpad EU. Zbývá nám tedy posledních několik málo let k tomu, abychom našli alternativu a vhodný model spolupráce s ostatními suverénními státy na základě vzájemně výhodných vztahů a zachování základních svobod pohybu osob, zboží, služeb a peněz. Než se ovšem podaří prosadit funkční zákon o referendum a než občané usoudí, že by jim bez EU bylo lépe, je třeba neztratit poslední zbytky suverenity České republiky. Tato vláda však takto nekoná. Tak snad po letošních volbách bude situace v tomto ohledu mnohem příznivější. A hlavně stále mějme na paměti, že poslední zaplatí účet. Tak hlavně abychom to nebyli my.
