Vyšlo totiž najevo, že vedení Národního parku České Švýcarsko dlouhodobě neřešilo výskyt kůrovce a nejen že proti němu nepodnikalo dostatečná opatření, ale hlavně v rámci bezzásahovosti ani neudržovalo dostatečné lesní cesty a neodstraňovalo stromy, které kůrovci podlehly. Tím se vytvořilo na místě Národního parku České Švýcarsko něco, co by se dalo charakterizovat „dřívím připraveným na podpal“ a bylo zjevně jen otázkou času, kdy se tak z nějaké příčiny stane. Příčiny vzniku toho požáru se teprve vyšetřují, ale jedno je jasné již dnes: Hasičský záchranný sbor po všech přijatých koncepcích nedisponuje v roce 2022 schopnostmi likvidovat v krátké době rozsáhlý požár v těžko přístupném terénu za ztížených povětrnostních podmínek ve dne i v noci.
Jistě to není z nedostatku příslušníků Hasičského záchranného sboru ani jednotek dobrovolných hasičů a dalších dobrovolníků. Ti dělají vše, co mohou, dokonce jeden z nich už toto snažení zaplatil vlastním životem. Selhání jsou zjevně jinde, a to jak ve vedení Národního parku České Švýcarsko, tak mezi vládou a vedení kraje, kteří odpovídají za zpracování krizových plánů a také za krizové řízení. Vůbec nechápu, proč hejtman Ústeckého kraje nevyhlásil stav nebezpečí, který by spoustu věcí v oblasti poptávky po věcných prostředcích potřebných k hašení zásadním způsobem hned od počátku urychlil a usnadnil. Takto se prostředky vynaložené např. v obci Býlovec na zajištění činnosti stovek hasících dobrovolníků ve formě přípravy teplé stravy, se místním budou proplácet těžce.
Diskuse se také vedou o tom, jak moc byl tento požár vyhodnocen jako významný, zda v počátku nedošlo na využití teorie raženou vedením Národního parku České Švýcarsko nechat případný požár dohořet a jen kontrolovat jeho nerozšíření (viz článek z 27. 7. 2022 na serveru idnes), zda se zkrátka něco nepodcenilo pod vlivem zelených ideologií. Děsivé je, že si dokonce někteří lidé zjevně z kruhů ekologů libují, že ten požár „přeskládá“ složení daného lesa, vyroste tam víc listnáčů místo smrkové monokultury. To už je ale příliš. Alespoň vidíme, jakým způsobem lidé fandící zelené ideologii přemýšlejí. Nás by mělo v současné době především zajímat, co udělat, aby takové požáry nevznikaly a když už vzniknou, aby byly co nejdříve uhašeny.
Takhle je to obrovská škoda, která způsobila skutečnost, že se turisté do soutěsek a na Pravčickou bránu hned tak nepodívají a hoteliéři a další služby to tvrdě pociťují již teď. Náklady na likvidaci požáru stojí okolo 20 milionů korun denně a na následnou obnovu přesáhnou částku 100 milionů korun. Samozřejmě že se to vše uhradí ze státního rozpočtu neboli z našich daní. A viník? To se teprve uvidí.
Co se týká zahraniční výpomoci tak pomoc ze strany EU byla klasicky nula a letadla z Itálie pomáhala hasit jen necelé dva dny a pak se nečekaně musela vrátit do Itálie pomáhat při tamních požárech. Tím se ale ztratil další drahocenný čas na hledání náhradní výpůjčky ze zahraničí. Proč si ale musíme půjčovat letecké speciály k hašení v zahraničí? Proč nedisponujeme alespoň jedním letadlem schopným hašení, ale i dostatkem víceúčelových vrtulníků s dostatečným počtem velkoobjemových bambivaků a další techniky, která by byla schopna dopravit potřebné množství vody pro masivní hašení v ohniscích takového požáru? Na to odpověď ministr vnitra Rakušan (STAN) evidentně nemá. Ale je chybou vinit za tento stav jenom jeho, vždyť těch ministrů vnitra se u nás od revoluce již vystřídalo habaděj.
Vzhledem k tomu, že se ihned na začátku požáru zapojil pouze jediný vrtulník Armády ČR (Mi-17), je také něco špatně. Buďto chyběly vrtulníky, piloti anebo bambivaky.
Vzhledem k tomu, že se tímto mohutným požárem rozkryly problémy geograficky (ve srovnání s ostatními) malého Národního parku České Švýcarsko, zjistilo se, že podobná situace může hrozit znovu, a to na např. na Šumavě. Tamní správa parku totiž zastává obdobné názory a uplatňuje podobné postupy. Kdyby ovšem začalo hořet tam, bylo by to mnohem horší. A jak se teď ukázalo, Česká republika nemá vlastní schopnosti pro uhašení požárů velkého rozsahu v těžko přístupném terénu.
Takže buďto se rychle změní postupy v národních parcích na takové, které nebudou ohrožovat bezpečnost jak těch lesů, tak lidí bydlících či pracujících přímo v nich nebo v jejich blízkosti, nebo musíme pro hasiče dokoupit vhodnou techniku a materiál pro rozsáhlé požáry tohoto rozsahu. Nejlepší by ale bylo udělat obojí, a k tomu je ale také potřeba předělat koncepci hasičského záchranného sboru, novelizovat krizové plány týkající se podobných zásahů a hasiče na všech úrovních dovybavit. Klidně bych na to využil prostředky plánované na nákup 24 kusů supermoderních stíhaček F-35 z USA, které stejně nepotřebujeme a jejich schopností nikdy nevyužijeme. Hasiči by ale tyto prostředky potřebovali mnohem více, jinak můžeme přijít příště třeba o Krkonoše anebo Šumavu. A to by byla katastrofa mnohem větší.
