EU se prostě snaží využít kovidové krize a ovlivňovat procesy a suverenitu v jednotlivých členských státech. A z kompetencí členských států si EU klidně "vyzobne" další, aniž by ji k tomu jasně opravňovaly základní smlouvy EU. Psal jsem o tom nedávno, že zdravotnictví patří mezi tzv. podpůrné kompetence (kam se řadí i sport, kultura nebo školství), tedy hlavní kompetenci má vždy daný členský stát. A ejhle, najednou z úst ředitelky SÚKLu slyšíme, že očkování proti COVID-19 si nemůžeme vybrat sami, až co schválí a nakoupí EU. Velká Británie a Izrael, Rusko a Čína ale již dávno očkují ve velkém. Izrael dokonce chce do konce března naočkovat komplet dospělou populaci.
Vakcinace občanů by měla být dobrovolná, ale také rychlá, a to hlavně pro rizikové skupiny. V souvislosti s koronavirovou krizí jsme v mnoha oblastech nejhorší na světě a nevím na co se stále čeká. Vakcín je na jednu stranu málo, ale na druhou stranu je neumíme rychle aplikovat těm potřebným. Aktuálně jsme obdrželi 100K dávek, ale horko těžko se jich zatím aplikovalo 40K. Kraje by je neměly dostávat rovnoměrně, ale jednak podle počtu obyvatel a také podle počtu nakažených a zdravotníků, pracovníků v sociálních službách a obyvatel 80+. Potom bych také očekával tzv. Day by Day management, aby se prostě vakcíny vydaly a ne že jich 60K leží někde v mrazácích. Izrael už očkuje druhý milion svých obyvatel a my stále jen maturujeme nad manuálem a vakcinační strategií. Někde je chyba.
V dalším pololetí má EU předsedat Portugalsko. Opět je tu důraz na očkování a co je zajímavé, nelehkým úkolem prý bude přesvědčit občany EU, že nadále musí nosit roušky a zachovávat bezpečnostní protiepidemiologická opatření. Přitom dosud se mělo za to, že to je záležitost jednotlivých členských států, jak si to upravily. Takže Portugalci mají ovlivňovat to, jestli třeba v České Lípě budou lidi nosit na obličeji roušky? Dost zvláštní uvažování.
Hodně zajímavý je také tzv. sociální summit EU, který Portugalsko plánuje na květen 2021. Tam by se mělo hovořit o tématech sociálních práv a ochrany. Upozorňuji, že oblasti sociální, daňové a nově oblast zdravotnictví jsou přesně ty oblasti, po kterých EU aktuálně "jde", tedy se je snaží převzít do své "všeobjímající" kompetence, navzdory základním smlouvám EU. Tyto oblasti bychom tedy měli speciálně hájit a vůbec do nich EU nepouštět.
V oblasti rodinné politiky je tam třeba právo žen na mateřskou a následně rodičovskou dovolenou (ve standardní délce 3 roky). Přitom západní státy tento benefit nemají, většinou je jen v délce několika měsíců, výjimečně až rok pro tu ženu, která pracuje ve státním sektoru nebo jinde, kde to dohodly odbory. Takže bude tlak na zkracování takové dovolené. Přitom je to jeden ze základních kamenů naší péče o potomstvo, že má žena právo zůstat doma se svým potomkem, dokud ji nutně potřebuje. Také se nejedná o žádnou dovolenou, ale každodenní 24 hodinovou mateřskou péči.
Podobně daňová politika na úrovni EU, to už je sci-fi a vzdávání se suverenity ještě o řád výš. Loni to nenápadně prošlo spolu s rozpočtem EU (Víceletý finanční rámec EU) a s Fondem obnovy (New Generation EU). Definitivní schvalování teprve přijde, ale pokud to bude v nezměněné podobě, EU si udělá prostor pro různé přímé daně, se kterými bude moci nakládat, a členský stát je nebude moci ovlivnit.
V tohle roce tedy bude velice důležité uhájit zbytky naší suverenity, které se pokouší převzít EU. Je také možné, že se to nepodaří, ale to už pak zbývá jen co nejrychlejší referendum o vystoupení z EU. Britové odešli a nic strašného se jim nestalo. Britové jsou svobodní a o svých věcech si rozhodují sami. Žádné fronty na hranicích se nekonají a redaktoři ČT typu Bohumil Vostal a Lukáš Dolanský pořádně nevědí, jak ten Brexit negativně komentovat. Takže čeho se bát?
