Pro pochopení výsledků víkendových voleb do Evropského parlamentu (EP) je dobré si připomenout, kdo již tam za Českou republiku seděl a na základě jakých výsledků.
Hnutí ANO v minulých volbách do EP v roce 2014 získalo 4 mandáty. Pánové Telička a Ježek se pak odtrhli, ale jejich nová strana Hlas nyní nedostala ani jeden mandát. Zůstaly Dita Charanzová a Martina Dlabajová (o tom, jak často hlasovaly proti zájmům ČR nebo zemí V4 není třeba víc vyprávět) a k nim ANO získalo další křesla, celkově teď mají 6 mandátů za 21% hlasů. To není nic moc, hnutí ANO zřejmě čekalo víc, i vzhledem k předvolebním průzkumům, které věštily rozmezí od 25 do 34 procent, nejčastěji 30 procent. Andrej Babiš vypadal z výsledků hodně rozmrzelý.
ODS se zřejmě může cítit spokojeně, protože získala 4 mandáty místo původních dvou. Překvapivý je mandát Alexandra Vondry, který přeskočil z 15. místa. Asi už se pozapomnělo na tunelářskou kauzu ProMoPro před osmi roky.
Piráti zatím zastoupeni v EP nebyli, korekci jejich očekávaného výsledku na 3 křesla zajistila znovu vzkříšená TOP09 se STAN. Mimochodem, TOP09 se STAN se tak plynule účelově spojují a rozpojují, že by se měli co nejdříve přejmenovat a vytvořit nový subjekt s názvem LEGO.
SPD také zatím neměla zastoupení v EP, prosadila se tentokrát v ostré konkurenci, pod mediálním tlakem a při velké volební účasti v Praze, která je líhní pražské kavárny (ale i v Praze se už začínají prosazovat rozumné vlastenecké názory a ne ojediněle). Proto je volební výsledek SPD tak cenný. Celkově to jsou dvě křesla v EP za 9,14% hlasů.
KDU-ČSL, v pořadí za SPD, získala dva mandáty. Proti minulým volbám tedy přišla o jeden mandát. Navíc přišla o lídra kandidátky, Pavla Svobodu, což ale není třeba dlouho oplakávat, vzhledem k tomu, že moc prospěšného pro ČR v EU nevytvářel. Místo něj je tam Tomáš Zdechovský a bohužel se tam znovu dostala Michaela Šojdrová, tedy asi ještě uslyšíme o jejím balíčku 50 sirotků ze Sýrie, které nedávno byla neúspěšně hledat v Řecku. Našla místo nich hlavně dospívající nesirotky z jiných zemí, a to ještě ne celý tento počet.
Ztratili i komunisté – tentokrát mají jeden mandát s odřenýma ušima pro Kateřinu Konečnou proti původním třem.
Volební účast 28,72% je historicky největší za všechny volby do EP, kterých se kdy Česká republika účastnila. Dosavadní čísla volební účasti vypadala takto: 28,32 v roce 2004, 28,22 v roce 2009, 18,20 v roce 2014. Důvod poměrně vysoké účasti ve srovnání s předchozími eurovolbami byl jasný - nespokojenost s politikou elitářů z EU, dvojí kvalita potravin, nezvládnutá migrace atd.
SPD získala 216 220 hlasů, což rezervuje pěkná místa k sezení v EP hned dvěma výrazným osobnostem SPD: MUDr. Ivanu Davidovi a genmjr. v.v. Ing. Hynkovi Blaškovi. Vzhledem k osobnostem těchto dvou pánů to jistě nebudou jen odsezené hodiny. SPD bude mít možnost pravidelně jejich prostřednictvím vyhodnocovat dění v Evropském parlamentu a dávat zpětnou vazbu našim voličům. Skvělé také je, že tím můžeme koordinovat politiku v EP s politikou na národní úrovni. V Poslanecké sněmovně totiž máme například odborníka na zahraniční politiku a evropské právo ve Výboru pro evropské záležitosti, Mgr. Jiřího Kobzu. SPD také získá cenný přímý a nikoliv zprostředkovaný přístup k informacím, co se zase v EU chystá.
Na vlastenecké scéně se ukázalo, podobně jako v posledních volbách do Poslanecké sněmovny, že jí jasně dominuje SPD. Je to i tím, že SPD dlouhodobě spolupracuje s frakcí Evropského parlamentu Svoboda národů a svobod (ENF). Zajímavý je totiž celoevropský kontext. Ve Francii zvítězila Marine Le Pen se svým Národním sdružením. Porazila francouzského prezidenta Macrona s jeho hnutím République en marche. Ale drobnou zákeřností bylo, že Macronova administrativa nechala prvně v soudobé historii francouzských voleb hlasovat i vězně. Kdo mezi nimi převažuje, si asi umíte představit. Přesto Národní sdružení Marine Le Pen dostane 22 až 24 křesel, za cca 24,2% hlasů (počítání výsledků ještě zcela neskončilo).
V Itálii dosáhl skvělého výsledku Matteo Salvini se svou stranou Liga, 1. místo s 34,27% hlasů (také ještě drobně dopočítávají). Když vezmeme v úvahu, že v loňských Parlamentních volbách měla Liga 17% a v minulých volbách do EP jen 6,15%, je to neskutečný skok. Velmi slušně také vypadají výsledky belgické strany Vlaams Belang, je to 11,45%. Podobně německá AfD míří k 11% hlasů.
V rakouských médiích těsně před volbami proběhl zřejmě zpravodajskými službami narafičený skandál předsedy strany Svobodných (FPӦ) schovávaný 2 roky při čekání na vhodný okamžik, kdy to straně nejvíce uškodí. Přesto rakouští Svobodní získali krásných 17,5% hlasů a jsou třetí nejúspěšnější politickou stranou v těchto volbách v Rakousku. Dokonce předsedu Stracheho vynesly preferenční hlasy z posledního místa kandidátky rovnou do EP. Voliči tím dali najevo, co si o takových umělých kauzách vzniklých na objednávku myslí.
Vlastenci v těchto i jiných zemích Evropské unie čelí velké přesile, která navíc většinou ovládá státní aparát a stojí proti nim většina médií. O to jsou tato vítězství cennější a je třeba voličům ohromně poděkovat za podporu.
Dnes začínají v Bruselu jednání o povolebních frakcích a klíčových pozicích v EU a my budeme u toho.
Důvěru nezklameme! Česká republika na 1. místě!
