Několik rozumných států ale v Evropské unii ještě zůstalo. Tyto státy umožňují svým občanům získat střelné zbraně za přísných, ale spravedlivých podmínek a chladné zbraně většinou ani neřeší. Mezi těmito státy je i Česká republika. Bohužel si toho všimla Evropská komise a už se hrnula nedostatek napravit. Byla vydána přísná směrnice o zbraních, která je výrazným zpřísněním již existující směrnice (směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/853 ze dne 17. května 2017, kterou se mění směrnice 91/477/EHS o kontrole nabývání a držení zbraní). Tato nová úprava pod rouškou odstranění překážek vnitřního trhu zakazuje různé palné zbraně a navíc se už rovnou ví, že by to byl jen začátek. Směrnice se má po dvou letech znovu přehodnotit, tedy nejspíš zpřísnit.
Česká republika tedy zvolila takový postoj, že sice vytvořila implementační novelu, ze které je vidět, co za nesmysl směrnice je a jak by narušila perfektně fungující český systém nabývání střelných zbraní, ale současně podala žalobu k Soudnímu dvoru Evropské unie (ESD). Přijetí implementační novely zastavila do doby stanoviska ESD.
Směrnice požaduje zakázat některé druhy poloautomatických zbraní, zásobníky s kapacitou nad 20 nábojů, resp. 10 nábojů, povinná registrace by se nově týkala poplašných a signálních zbraní, znehodnocených zbraní a reprodukcí některých historických zbraní (jednoranných a dvouranných předovek). Je v ní ustanovení zmírňující situaci pro současné držitele zbrojních průkazů, tím víc je ale směrnice diskriminační (noví držitelé zbrojních průkazů versus "staří" držitelé zbrojních průkazů).
Žaloba podaná k ESD směřuje k neplatnosti směrnice o kontrole zbraní. Důvodem je hlavně flagrantní překročení pravomocí unijního zákonodárce (zasahuje do vnitřní bezpečnosti státu). Dále podle ČR byla přijetím směrnice porušena zásada proporcionality, zásada právní jistoty a směrnice má dle žaloby také diskriminační povahu.
Návrh na zrušení směrnice se už dostal k tzv. generálnímu advokátovi ESD, tedy pro tuto kauzu určené generální advokátce Eleanor Sharpstonové. Většina rozhodnutí ESD prakticky kopíruje stanovisko generálního advokáta. Bohužel její stanovisko je zamítavé, přitom se některými důležitými argumenty české strany ani ve svém textu nezabývala. Dá se tedy předvídat, že česká žaloba bude smetena ze stolu a dál si česká vláda bude muset vybrat, zda směrnici implementuje, přestože s ní nesouhlasí a způsobí to velké potíže. Nebo se ČR vystaví riziku sankcí EU za to, že směrnici do českého právního řádu nepřenese.
Je třeba připomenout, že Česká republika v tom není osamocená. V podání žaloby k ESD Českou republiku podpořily i další státy: Maďarsko a Polsko. To ale nestačí ani na blokační menšinu v Radě EU. Dá se však společně zamyslet nad možným společným postupem v Radě EU, v národních parlamentech, po květnových volbách v Evropském parlamentu apod. V České republice je cca 300 tisíc držitelů střelných zbraní. Většiny z nich by se směrnice mohla dotknout. Hlavně by ale hrozilo, že se spousta zbraní a střeliva dostane na černý trh, což je i v úplném rozporu s deklarovaným cílem směrnice. To je pro mě osobně naprosto nepřijatelné a v tomto smyslu podporuji všechny naše legální držitele zbraní, kteří by ve svých právech neměli být omezováni ze strany EU. A pokud tomu tak má být, potom je opravdu na zvážení vypsání celostátního referenda o setrvání v EU.
Atˇnaši občané sami rozhodnou čemu dávají přednost, jestli svobodě legálního držení zbraní, anebo omezování jejich práv ze strany EU.
