SPD proto dlouhodobě předkládá zásadní návrhy, jak systém vymáhání pohledávek zlevnit a zjednodušit.
Po Sametové revoluci vznikl problém s tím, že se obtížně vymáhaly pohledávky a dlužníci se mohli takřka vysmívat věřitelům. V podnikatelském sektoru kvůli tomu vznikala druhotná platební neschopnost, bylo třeba to řešit. Stát ale neposílil stávající systém vymáhání - prostřednictvím soudních exekucí, ale vpustil na trh nové subjekty, soukromé exekutory. Ty pak jednotlivé soudy pověřují, aby místo státu vymáhali dluhy po dlužnících. Jedná se tedy vlastně o tzv. outsourcing výkonu státní moci. Státu tu pravomoc nikdo nevzal, ani to z podstaty věci nejde, jen ji stát deleguje dál. Možnost přímé soudní exekuce zůstává zachována, ale je méně používaná. To je důležité zdůraznit pro pochopení možností, co s exekucemi v budoucnu.
Bohužel systém exekucí soukromými exekutory se vymkl původnímu účelu, kterým bylo zlepšit vymáhání, tedy aby se věřitel rychleji a efektivněji dostal ke svým penězům, pokud tomu dlužník brání. V praxi se stalo to, že soukromí exekutoři to začali přehánět, účtovali si nepřiměřené poplatky, různě čachrovali s místem výkonu exekuce a sídlem exekutora, aby vydělali další peníze a podobně. Nejhorší na tom je, že místo, aby se zlepšilo postavení věřitele a bylo tak v rovnovážné pozici vůči dlužníkovi, stalo se něco jiného. Nejen že se zásadně zhoršilo postavení dlužníka, který musí platit nepřiměřené další náklady na vymáhání dluhu, ale často se ani nezlepšilo postavení věřitele. Kdo si ale "namastí kapsu", to jsou jednoznačně soukromí exekutoři. Vznikl pro ně příznačný název "exekutorské mafie".
Navzdory některým oddlužovacím novelám v posledních letech zůstal u exekucí princip, že dlužník nejprve splácí úroky a všechna další příslušenství a až potom jistinu, takže se stává, že co zaplatí, to mu v čase naskočí zpět a dluh pořád zůstává. To je prostě špatně! Je nepřijatelné, aby někdo kdo se dostal do exekučních problémů, dlužil například 50 tisíc korun a v konečném důsledku měl zaplatit se všemi poplatky a daněmi za pár let 150 tisíc korun a třeba i více.
Činnost exekutorů by měla usměrňovat jejich profesní organizace, Exekutorská komora. Její činnost se ale ani v nejmenším nepodobá kultivujícím schopnostem např. Advokátní komory. Profesní samospráva v tomto případě selhala. Proto musel opět zasáhnout stát a po řadě excesů, kdy byly prodávány nemovitosti dlužníků kvůli bagatelním dluhům, byla zpřísněna legislativa, hlavně zákon č. 120/2001 Sb., zákon o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád). Ta omezení ale byla spíše kosmetická, na podstatě to mnoho nezměnilo.
Připomenu také, že kromě soukromých exekutorů na "dluhovém trhu" působí také řada tzv. inkasních agentur, sdružené v Asociaci inkasních agentur. Ty řeší tzv. mimosoudní vymáhání dluhů, ohledně něhož už vůbec nejsou stanovena legislativní pravidla. Přitom se jedná o nezanedbatelný objem financí - např. v roce 2018 to byl více než milion nových pohledávek za celkem 23,5 mld. korun.
Když se vrátím k soukromým exekutorům, zjistilo se, že na různé parametrické úpravy jejich činnosti vždycky nějak vyzrají a také se nepodaří upravit pravidla tak zásadně kvůli jejich silnému tlaku napříč politickými stranami v Poslanecké sněmovně. Proto se hnutí SPD rozhodlo k zásadnímu návrhu zákona, kterým soukromé exekutory odstřihne od "státní zakázky" na výkon soudní exekuce. Návrh zákona o změně a zrušení některých zákonů v souvislosti se zrušením soudních exekutorů, jehož jsem spolupředkladatelem, už je podaný v Poslanecké sněmovně. V pondělí byl rovněž projednáván vládou, která se, jak se dalo předpokládat, tak razantního, ale nezbytného kroku bojí a návrh zamítla.
Tento zákon je zásadní, protože ruší celý zákon o soudních exekutorech, tedy o těchto soukromých exekutorech, kteří pro stát vykonávají vymáhání dluhů. Protože se tento systém neosvědčil, je třeba od něj upustit. Není přeci možné zachovávat nějakou nepodařenou právní úpravu jen proto, že už dlouho platí a stal se z něho pro některé slušný byznys. Předchozí systém vymáhání dluhů přímo soudy sice měl jisté mouchy, ale je vhodnější posílit systém pod kontrolou státu než nechat přehnaně vydělávat soukromé exekutory a ruinovat tím české rodiny.
V České republice je momentálně více než 700 tisíc občanů postižených exekucemi. Kvůli koronaviru budou mnozí dlužníci v ještě složitější situaci. Přijetím návrhu zákona mělo přitom dojít k navrácení stavu právní úpravy do roku 2001, tedy do období, kdy výkon rozhodnutí zajišťoval výhradně stát bez existence soukromých exekutorů.
SPD je jediný politický subjekt zastoupený ve sněmovně, který prosazuje pomoc lidem v exekucích a dluhových pastech. Vláda ANO, ČSSD s podporou KSČM ale naše návrhy odmítá a blokuje.
