Když volby v některé zemi Evropy nedopadnou podle představ globalistů a novodobých neomarxistů a progresivistů co fandí Bruselu, bývá zle. Většinou hned vzápětí startují protesty spoluorganizované neziskovými organizacemi, často těmi s financováním ze zahraničí nebo kombinovaně ze zahraničí, ze státního rozpočtu a z rozpočtu EU. Viděli jsme to teď v Gruzii, na Slovensku několikrát, v České republice pod heslem Milion chvilek.
Když nezabírají protesty a dotyčný jistými nadnárodními elitami „nechtěný” politik se vrátí zpět, třeba i v jiné funkci, nastává fáze 2. Vyhrožování jemu a jeho blízkému okolí. To jsme jasně viděli v České republice, kdy se postupně veřejně „řešilo”, co dělají dokonce i děti jednoho politika, kolikrát jsou očkované, kde studují atp. Když ani to nepomůže, aby vrcholný politik „začal sekat latinu” podle nadnárodních standardů a politik dál nejásá nad agendami typu Green Deal EU, Pandemická smlouva nebo aktivní zapojení do války na Ukrajině, může, jak vidíme, přijít fáze 3. Tedy dokonaný nebo nedokonaný atentát na politika osobně.
Prezident Miloš Zeman zažil jinou formu, protože prezidentskou ochranku nechal hned od nástupu do funkce silně posílit a nedával příležitosti, aby se k němu útočníci mohli snadno dostat. Takže se mu přihodil jiný závažný problém, který lze řadit do podobné kategorie. Když byl v nemocnici se zdravotními problémy, najednou vznikla velká snaha o to odebrat mu prezidentské pravomoci na základě článku 66 ústavy. Jak moc dočasné by to bylo, to je otázka. No, a v případě slovenského premiéra Roberta Fica došlo k té nejhorší formě atentátu, zcela dokonaného, který naštěstí nakonec přežil. A pokud se k němu jiní atentátníci nedostanou i do nemocnice, tak má šanci se postupně uzdravit. Ale jak je vidět na případu prezidenta Zemana ani pobyt v nemocnici není bez rizika.
Je varující, že v době, kterou nazýváme demokratickou, se mohou dít tak výrazné zásahy do výsledku voleb. Aby toho nebylo málo, snaží se pětikoalice, aby k z jejich hlediska „nesprávnému” výsledku voleb už vůbec nikdy nedošlo, a to zavedením korespondenční volby v kombinaci s rozsáhlým udělováním státního občanství ČR cizincům. Jestli to koalice prosadí a zavede, tak už to žádné demokratické volby nebudou. Bude to konec demokracie v České republice.
