Hamáček dokonce žádá aktivaci Ústředního krizového štábu, aby mohl každý den národ v červeném svetru informovat, jak ČSSD zachraňuje národ od katastrofy. Dokonce mluví i o tom, že se vrátí nouzový stav. To však podle mého názoru není nutné, protože na rozdíl od počátku pandemie máme zásoby roušek, respirátorů a dezinfekčních prostředků na měsíce dopředu. Nutno dodat, že bez výběrového řízení a za velmi vysoké ceny. Pokud chybí koordinace mezi ministerstvem zdravotnictví a kraji, tak si kladu otázku k čemu tedy byla nedávno zřízena Rada vlády pro zdravotní rizika? A jaká je v této věci role Asociace krajů?
Situace ale podle mě stále není i přes rapidní nárůst nakažených tak vážná, jak se udává. Spíše se nabízí přirovnání, že v krizi, "kterou vytvoříme, vás následně ochráníme". Ještě dovětek, že po krajských volbách zakážeme všechno.
Držme se ale reality a čísel.Tak v první řadě nakažený neznamená nemocný. Například v největší české nemocnici - Fakultní nemocnici v Motole, která má téměř 2 200 lůžek, je aktuálně něco málo přes dvě desítky nemocných s Covidem-19, z toho pouze jeden je v těžkém stavu na jednotce intenzivní péče a vyžaduje připojení na plicní ventilátor. Ostatní pacienti mají lehký průběh nemoci, jejich léčba probíhá maximálně s podporou kyslíkové terapie. Každý den zemře v České republice v průměru 275 lidí, přičemž za celou dobu pandemie koronaviru zemřelo doposud cca 500 lidí, tedy každý den 2 . To není vážná situace. Na normální chřipku, tuberkulózu a další infekční onemocnění umírá mnohem více lidí. Důležitý je zejména počet hospitalizovaných v poměru ke kapacitám nemocničních zařízeních.
Vláda počátek pandemie zvládla, následně však situaci úplným rozvolněním podcenila. Z obavy o ztrátu voličů dala na názory občanů na sociálních sítích a nikoliv na varování odborníků. Teď jsou zde důsledky, na něž není systém připravený a je evidentní, že se hodně času promrhalo. Rozhodnutí vlády znovu zavést plošně roušky a další omezení je však důkazem, že plán vlády na takzvanou chytrou karanténu selhal. Naprosto nekoncepčně byl vládou opuštěn koncept koronavirové mapy, která měla umožnit cílená opatření pouze v místech nákazy.
Krajské hygienické stanice stále nemají dostatek odběrných míst a kapacit na odběry "kovidových" vzorků a jejich analýzy a leckde jim nabízí pomoc akademická sféra. Dochází tak na naše slova, kdy jsme v SPD již z počátku pandemie koronaviru navrhovali upravit zákon o ochraně veřejného zdraví tak, aby o jednotlivých opatřeních rozhodovaly orgány a odborníci z ministerstva zdravotnictví a nikoliv politici. To má v současné době za důsledek skutečnost, že pokud by bylo třeba přijmout opatření nad rámec současných kompetencí ministerstva zdravotnictví, je na současné vládě věc řešit v rámci platné legislativy. Možnosti tu jsou. Pokračuje tak zmatek a informační chaos. Pokud jako občan mám obavy z nákazy, tak prostě sedím doma, ale stát by neměl nařizovat občanům nosit roušky a respirátory, když jim je zatím stále ještě (kromě důchodců) nedodal. Vláda těmito kroky způsobuje paniku a obavy u řady občanů a navíc máme dluh 500 miliard korun za vypnutí ekonomiky.
Je potřeba pomoci všem skupinám podnikatelů a živnostníků, na které vládní omezení dopadají. Zatím tomu tak není. Tato vláda také není vládou odborníků.
