předstupuji dnes před vás s navrhovanou novelou školského zákona, a tato novela je součástí opatření, připravovaných a navrhovaných Ministerstvem školství v reakci na krizovou situaci, související se šířením koronaviru SARS-CoV-2. Jak dobře víte, v důsledku krizových opatření, vyhlášených vládou, došlo ve druhém pololetí školního roku 19/20 k zákazu osobní přítomnosti žáků a studentů ve školách. Tato situace nám ukázala, že pro podobné případy, a já jsem to říkal i tady ve sněmovně, bude nutné stanovit jednoznačná pravidla pro poskytování distančního vzdělávání a zakotvit tato pravidla v zákoně. Řekl jsem i v reakci na poslanecký návrh pana poslance Miholy a dalších, že ten jejich návrh neřešil vhodnou formou danou věc, a jak ve sněmovně, tak v Senátu jsem přislíbil, že připravíme legislativní ukotvení pro případ a možné případy karanténních opatření, nouzového stavu nebo mimořádných opatření Ministerstva zdravotnictví. Ostatně Poslanecká sněmovna se na tom rovněž shodla, a přijala v tomto ohledu, směru dvě usnesení 4. června a 8. července tohoto roku. Předpokládám, že v rámci diskuse se objeví výhrady, že tento zákon přichází pozdě, tak jenom znovu zopakuji ty termíny, kdy sněmovna vyzývala. 4. června, 8. července.
Jsem velmi rád, že se dnes můžeme na této mimořádné schůzi tímto tématem zabývat. Za to vám chci poděkovat předem. Myslím si, že to je důležité, i když je to úprava legislativy, a samozřejmě kdyby to běželo standardním procesem, byť jsme navrhovali jako ministerstvo zkrácení lhůt, ke kterému došlo, a následně projednání podle § 90, byl by ten proces významně delší. Pevně věřím, že dnes tento zákon sněmovnou projde.
A nyní k obsahu zákona. Návrh zákona stanovuje povinnost škol ve vymezených případech zajišťovat distanční výuku pro děti, žáky a studenty. Tedy jestliže v důsledku krizových nebo jiných mimořádných opatření nebo z důvodu karantény bude znemožněna osobní přítomnost většiny žáků z nejméně jedné třídy nebo jiné jednotky, skupiny atd., škola bude povinna dotčeným žákům poskytovat distanční vzdělávání. Týká se to všech škol s tím, že mateřské školy budou distanční vzdělávání poskytovat pouze dětem, pro které je předškolní vzdělávání povinné.
Děti, žáci a studenti budou povinni se distančního vzdělávání účastnit. To je druhá část. Tedy nejenom že škola bude mít povinnost poskytovat, ale děti, žáci a studenti budou povinni se distančního vzdělávání účastnit s výjimkou žáků základních, uměleckých a jazykových škol, pro které bude účast na distančním vzdělávání dobrovolná. Škola bude povinna přizpůsobit distanční výuku a hodnocení podmínkám žáka. Je to reakce na jarní období, kde se ukázalo, že základní podmínkou úspěšného vzdělávání na dálku, nemluvím pouze o online vzdělávání, je zmapování aktuální situace v rodině a přizpůsobení mixu vzdělávacích nástrojů pro distanční vzdělávání aktuálním podmínkám v dané rodině.
Návrh dále umožňuje, a zase pokud si promítnete naše jarní debaty o tom, proč ministerstvo neudělí maturitu úředně atd., tak jsem se bavili o tom, že na rozdíl od slovenské právní úpravy, kde ministr má de facto absolutní právo tato mimořádná opatření přijímat, tak česká legislativa toto neupravuje. Nešli jsme v našem návrhu tak daleko, jako je slovenský model, aby to bylo na libovůli ministra školství, ale navrhujeme, že Ministerstvo školství může vydat opatření obecné povahy, které stanoví odlišné termíny a lhůty oproti běžným lhůtám a termínům stanoveným školským zákonem, ale to ne, když se to ministru nebo ministryni školství zlíbí, ale v těch případech, o kterých hovoříme, tedy stav nouze, karanténní opatření v nějakém regionu, nebo mimořádná opatření Ministerstva zdravotnictví či nouzový stav.
Důvodem pro toto ustanovení je fakt, že nelze předvídat podobu a délky možných krizových opatření, a znovu říkám, toto není covidová jednorázová novela, je to záležitost, kdy jsme díky covidu zjistili, že tato věc v zákoně není vůbec upravena a upravujeme ji pro různé možné situace, které mohou v budoucnu nastat nejenom v souvislosti s COVID-19.
V úvodním slovu se ještě zmíním o tom, že samozřejmě jedna věc je uložení povinnosti, druhá věc jsou podmínky pro vzdálené vzdělávání. My jsme se jako vláda rozhodli a v pondělí schválili navýšení objemu prostředků pro základní školy veřejných zřizovatelů o 1,3 mld. Kč na dovybavení těchto škol ICT technikou, softwarovým vybavením či výukovými programy, a to s tím, že součástí těchto prostředků, které školy mohou využít a budou jim díky ad hoc normativu, který nově upravuje školský zákon, doručeny tyto prostředky nejpozději do konce měsíce října, s tím že jaká výše prostředků jim bude náležet, se dozví v nejbližších dnech, a mohou tedy v mezidobí konat, tak tato finanční injekce, která jinak to vybavení jde za zřizovateli těchto škol, tak finanční injekce ze strany vlády je právě určena i na to, aby vznikl zápůjční fond na školách, kde nejsou k dispozici počítače, ICT technika, a byla tak řešena i potenciální situace dětí, které v jarním termínu neměly přístup k technice, a vzdálené vzdělávání tam nemohlo probíhat. Tzn., ta kalkulace, ačkoli je na učitele, v sobě obsahuje i část prostředků, které by měly být ze strany ředitelů deponovány do vybavení pro žáky, kteří nedisponují technikou.
Tolik k úvodu návrhu, který předkládáme, a jsem připraven do diskuse.
