Vzkázal do Ruska, že v případě „dalšího růstu napětí“ by musel zvažovat, zda jim Francie nevypoví dodávku dvou výsadkových lodí třídy Mistral. (Jen pro představu. Jsou to útočné lodě, které nesou vrtulníky, vyloďovací čluny, obrněná vozidla a 450 vojáků. Je-li Rusko v očích Francie agresor, co jiného by jim zcela automaticky neměli dodávat, než útočné zbraně?) Zdá se mi, že evropské státy jsou nesmírně silné ve svých slovech. Téměř každý politik svými ústy leští maršálskou hůl, od rána do večera vypouští na tiskových konferencích útočná souvětí a z jejich válečnických příspěvků na Twitteru a Facebooku by se daly poskládat nejmíň čtyři divize. Ve skutečnosti jsou řízeni reklamními agenturami, které pečlivě připravují každý jejich mediální výstup. Kdyby to ve skutečnosti nebylo tak strašné, bylo by to srandovní. Jenomže lidé jako Francois Hollande v Evropě vládnou. Jejich rozhodnutí přímo ovlivňují naše životy. Jak budou takoví slaboši rozhodovat, až opravdu půjde do tuhého a islámští válečníci zabuší na naše vrata?
Stát zaplatí 300 milionů korun za propagaci potravin. Konkrétně se jedná o značku Klasa, která se začala udělovat v roce 2003. Dlouhodobě se výdaje tohoto typu kritizují. Například Vinařský fond ČR, v jehož čele stojí mistr světa ve sbírání funkcí Michal Hašek, funguje tak, že vinaři platí daň ve výši 0,50 Kč z každého litru prodaného vína. Vybranou hromadu peněz následně 12 haškovců celkem libovolně rozděluje ve prospěch různých koštů a slavností. Měl by se o propagaci vinařství postarat stát, nebo by si měli svůj marketing řídit vinaři sami? Já osobně v tom mám jasno, ale vidina hromádky zlaťáků, ze které je možné odměnit své věrné, je ohromné lákadlo. Nákup volebních hlasů, a ještě z cizího měšce? Co víc si přát. Úplně stejné je to se všemi značkami, které dotuje stát prostřednictvím svých fondů, Klasu nevyjímaje. Z kritiky nezbylo vůbec nic. Zakázku na tisk různých propagačních brožur pouze získala jiná tiskárna, množina pravidelně odměňovaných se proměnila, ale jejich počet neklesl.
Některým sociálním demokratům, konkrétně ministru vnitra Chovancovi, se evidentně stýská po pomocné stráži VB. Ti mladší si to pamatovat nemohou, ale každý ve věku přes 40 let si dobře vzpomíná na aktivní tatíky se žlutými páskami, kteří se mohli přetrhnout při bonzování různých protisocialistických živlů. Pan ministr se rozhodl, že je nejvyšší čas, aby se vrátili do služby. Zvažuje proto zákon, podle kterého by dobrovolníci pomáhali policistům udržovat pořádek. Nedochází mu, že zprivatizováním policie dává obušek do ruky lidem, kteří si tímto způsobem začnou léčit svoje mindráky. Všechny bezpečnostní složky státu je potřeba důsledně kontrolovat. Pan ministr naprosto selhal. To je totéž, jako kdyby ministr zdravotnictví navrhl, aby některé jednodušší operace mozku prováděli řezníci, protože máme málo neurochirurgů. Anebo to panu ministrovi dochází a pouze se nešikovně snaží budovat svoji image. A ostří hoši z různých soukromých ochranek se už vidí, jak na fotbale budou moci nařezat každému, kdo na ně vyleje pivo.
Psáno pro blog idnes.cz
