Málokdy bývám jakýmsi způsobem rozčarován z nějakých vystoupení. Nicméně musím říci jednu věc. Tady zazněla demagogie. Co jsou to profesní komory? Jsem členem jedné z nich. Někteří jsou členové Advokátní komory, jako já jsem členem Komory daňových poradců, jiní jsou členové Komory autorizovaných inženýrů – techniků, architektonické, lékařské a podobně. To nejsou subjekty veřejné moci. To jsou samostatné subjekty, které jsou samostatně financovány. Je o nich samostatně rozhodováno. Jsou nezávislé rozhodováním na státu, jsou nezávislé financemi na státu. Takže proč by měly plnit tu povinnost podle 106?
Co ten zákon dělá? Uvádí to do racionálního stavu, kdy jenom v té části, kdy jim ta zpráva veřejné moci byla sdělena, jenom v té části můžete oprávněně žádat podle 106 o informace. Proč byste měli žádat o informace ve věcech, které se týkají členů komory, ke kterým mají jednací řády ty komory schváleny? Vy jste všichni asi dostali od Unie advokátů dopis, ze kterého nejspíš paní předkladatelka vycházela. Co říkal ten dopis? Že nemají možnost se podle zákona o advokacii a o Advokátní komoře dostávat k informacím. Není to pravda. Podle jednacího řádu mohou se dostávat k těm informacím, dokonce můžou požadovat jednotlivé transakce.
Já jsem si nechal od svého kolegy advokáta, nikoli člena vedení advokátní komory, k tomu zpracovat stanovisko. A tady jasně říká, že ustanovení § 40, odst. 3 zákona o advokacii zakotvuje, že Česká advokátní komora vykonává veřejnou správu na úseku advokacie. A jen v této části lze podávat žádosti podle zákona 106.
Když se podíváme na návrh novely, tedy profesní samosprávné komory poskytují podle tohoto zákona pouze informace vztahující se k výkonu veřejné správy, který jim byl svěřen zákonem.
Když se podíváme do důvodové zprávy, ta říká, že profesní samosprávné komory, jako jsou Česká advokátní komora, lékařská, nebudu všechny vyjmenovávat, které jsou zřízeny zákonem, mají za stávajícího stavu postavení veřejných institucí a tedy povinných subjektů. Jedná se však o subjekty, které mají na státu nezávislé fungování a financování, přičemž například hospodářská komora dokonce nemá ani povinné členství a podobně.
To ustanovení je v novém § 2, odst. 7 a omezuje i informační povinnost tak, aby se vztahovala pouze na informace týkající se výkonu veřejné správy, který jim byl svěřen zákonem, to jsem tady řekl. To všechno má absolutní logiku. Nejedná se přitom o řešení odporující ústavně zaručenému právu na informace, článek 17, odst. 5 Listiny základních práv a svobod, neboť toto ustanovení se vztahuje na státní orgány. A to je to, co jsem říkal, já čtu teď z důvodové zprávy, se vztahuje na státní orgány a orgány územních samosprávných celků, přičemž v případě jiných subjektů, jimž stát uloží povinnost poskytovat informace, je rovněž na jeho zvážení, v jakém rozsahu. To znamená to není ani státní orgán, ani územní samosprávný celek ta komora. A pouze v té části, kdy jsme jim jako stát svěřili výkon státní správy pouze v té části, logicky už podle znění zákona 106, máme právo žádat o informaci.
Návrh přitom respektuje princip článku 17, odst. 5 Listiny základních práv a svobod tak, aby kdokoli měl přístup k informacím, vypovídajícím o výkonu veřejné správy, který byl těmto komorám svěřen zákonem.
Jak jsem tady říkal, dle článku 52, odst. 3 usnesení sněmu České advokátní komory, zveřejněné číslo 3 věstníku ze dne 8. 11. 1999, kterým se schvaloval organizační řád České advokátní komory, má každý advokát právo na podrobnou informaci o jednotlivých příjmových a výdajových položkách rozpočtu. V tom dopise, který jsme dostali od tzv. unie advokátů, bylo řečeno, že nemají. Samozřejmě že mají. Ale my si musíme uvědomit, že všechny záležitosti komor se týkají těch členů komor. Nikoli jako běžných občanů. To je přece něco, co vůbec by nás ani nemělo napadnout, protože když tam nejste členem a neplatíte příspěvek a nevykonáváte činnost, kterou komora spravuje a jakýmsi způsobem zastřešuje, proč byste jim měli do toho nějakým způsobem zasahovat? Navíc, když znovu říkám, není to územně-samosprávný celek a není to ani státní orgán.
Takže když se podívám na vyjádření advokáta Mgr. Tomáše Šperky, tak on říká, že předseda komory uveřejní ve věstníku bez zbytečného odkladu po projednání představenstvem hlavní údaje účetní závěrky, zprávu o hospodaření, údaje o stavu majetku, výrok auditora a ověření účetní závěrky předchozího kalendářního roku. Pokud v rámci advokátní komory není schváleno distanční hlasování a někdo považuje orgány komory za, řekněme, přímo nelegitimní, protože se účastní málo advokátů sněmů, který je jednou za čtyři roky, je to jejich výsadní právo, kolik jich na ten sněm přijde a koho si zvolí. A já si nemyslím, že bychom měli tyto jejich vnitřní problémy řešit formou pozměňovacího návrhu, protože se to někomu nelíbí a protože se mu nelíbí činnost orgánů určité komory, aby si podle "106" získával informace, když každá komora dává každému členovi komory, ale my mluvíme o těch povinných, nikoli o dobrovolných, dává právo získávat jakékoli informace podle jednacího řádu. Proto jsem řekl, že jsem v začátku trošku rozčilený, což tady nebývám, protože si nemyslím, že bychom tady měli řešit nějaké vnitřní rozbroje v rámci unie advokátů a advokátní komory. Já jsem to řešil s vedením naší komory a nikdo s tím neměl problém. A také nevidíme, proč bychom měli, protože my vlastně v podstatě, kdybychom předtím bojovali proti používání té "106", tak bychom ani neměli jako komory vůbec na tu "106" reagovat. Teď nám přímo ukládá zákon povinnost podle zákona 106 poskytovat informace v té části, kde komora vykonává veřejnou správu.
Z toho důvodu si nemyslím, že by se mělo přistupovat k přijetí toho pozměňovacího návrhu. To bylo moje stanovisko odborné. A také to stanovisko věcné je to, že zákon je dobrý sám, tady kolega Wagenknecht řekl, že konečně se tam zakotvila oznamovací povinnost ČEZ, takže si myslím, že by se měl schválit co nejdříve tak, aby byl schválen ve znění postoupeném PS.
Děkuji vám za pozornost.
