Signifikantní bylo, že hlavním partnerem veletrhu byla s velkolepou expozicí Čína. S nadsázkou lze říci, že vše, co Rusku nedodala EU, dodá Čína, které jsou Krym i ukrajinská krize zcela ukradené.
Rusko a Rusové jsou jiní než země EU a my. Mají jinou historii a jiné myšlení. Přesto je považuji lidsky i obchodně za mnohem bližší než například arabský svět nebo Čínu. Ale ani obyčejní Rusové na rozdíl od proklamací Putina nechtějí měnit partnerství s Evropou za partnerství se zeměmi BRICS.
Všichni Rusové, nebo alespoň všichni, se kterými jsem mluvil, považují otázku Krymu za „historickou spravedlnost". Ostatně, ani v Minských dohodách není o Krymu žádná zmínka, a tak pravděpodobně podobný, byť nevyslovený, názor sdílí i evropská diplomacie. Rozumím ale také odporu a historické nesmiřitelnosti Ukrajinců, kterých Stalinovo Rusko hladomorem a sibiřskými lágry cíleně zahubilo miliony. To je zkušenost pro nás nesdělitelná.
Vídeňský ústav pro výzkum hospodářství WIFO minulý měsíc ve své analýze spočítal, že sankce spolu s krizí ruské ekonomiky mohou přijít Evropskou unii na 100 miliard EUR, navíc se ztrátou milionu pracovních míst. Hlavní ztráty podle analýzy ponese Německo a Estonsko. Pravděpodobně i kvůli těmto následkům jsou sankce sice uplatněny, ale nedůsledně. I když to někdy v médiích nevypadá, Česká republika se ve vztahu k Rusku neliší od ostatních zemí EU. Uplatňujeme sankce, ale účast desítek českých exportérů na ruské výstavě přijel politicky podpořit ministr průmyslu, řada dalších politiků i Czech Trade. Máme seznamy nežádoucích osob, ale v Rusku působí pobočky Czech Tourism a lákají do Česka ruské turisty. Supermarkety v Jekatěrinburgu přetékají luxusním evropským zbožím, dovezeným pravděpodobně přes Bělorusko.
Rusům nezbývá, než brát sankce jako výzvu k soběstačnosti, ale i ke změně orientace své ekonomiky na země BRICS. Rusové vnímají sankce, tedy vypovězení kontraktů, jako porušení důvěry v obchodě, a zároveň dodávají, že obchod je především o důvěře. Nicméně, umíte si představit, že by naopak Rusko jako protisankce ukončilo dodávky plynu a ropy do EU? Bylo by to z naší strany bráno jako porušení smluv? Uvědomujeme si, že až Rusové dostaví plynovody a ropovody do Číny, přestanou nás potřebovat? Rusové nemají co ztratit, ale EU ano.
Nechci být laciným kritikem sankcí, respektuji je jako pokus o ukončení války, který se nenaplnil. Ruku na srdce, pomohly sankce ukončit válku a vrátit Ukrajině Krym? Na východě Ukrajiny každý den neumírají jen vojáci, ale i ženy a děti. Kde jsou dnes všichni evropští politici, kteří jezdili řečnit na Majdan o budoucnosti Ukrajiny v EU? Proč dnes neřeční na barikádách v Doněcku a Luhansku? Když jsme podporou Majdanu a podpisem asociační dohody převzali za Ukrajinu jistou míru zodpovědnosti, měla by se EU více snažit o ukončení války. Současný stav je přeci důsledkem neústavního svržení prezidenta Janukoviče, následného chaosu a protiruských zákonů přijatých „pomajdanovským" parlamentem.
Podle mého názoru není Ukrajina o nic více demokratickou zemí než Rusko. Je nám pouze bližší. Ukrajinu zcela ovládají oligarchové a lidé ve volbách rozhodují pouze o tom, kolik poslanců bude mít ten který oligarcha. Nepochybuji o tom, že v mrazech demonstrující lidé na Majdnu měli touhu to změnit, ale každý Ukrajinec vám potvrdí, že díky válečným dodávkám a soukromým armádám se moc oligarchů ještě upevnila. Kdo naopak některé oligarchy exemplárně zbavil majetku a ostatní vytěsnil z politiky, byl Putin, byť se jeho jednání dá s oligarchy srovnávat.
Zásadního rozhodnutí zcela se od Ruska izolovat a zavést stoprocentní sankce není EU schopna a nebylo by to asi ani dobře. Také si nemyslím, že je z geopolitického hlediska dobře pomáhat nasměrování Ruska na Čínu. EU je dnes zahlcena problémem Řecka a uprchlickou vlnou, ale podle mého názoru by měla vyvinout maximální politické a diplomatické úsilí o ukončení války na Ukrajině a narovnání vztahů s Ruskem.
Ing. Tomáš Jirsa MBA.
místopředseda místního sdružení
předseda oblastního sdružení
místopředseda regionálního sdružení
starosta
senátor PČR
