Děkuji vám, pane místopředsedo. Já budu co nejstručnější, ale přitom řeknu argumenty, které mě vedou k tomu, abych vám své stanovisko ke svému pozměňovacímu návrhu co nejlépe vysvětlil.
Zákon o pobytu cizinců se připravoval pěknou řádku měsíců. Připravoval se v dynamické době, kdy migrace z roku 2015 velmi silně ovlivnila celé myšlení toho pracovního týmu. Přesto všechno, že se do původního zákona do připomínkového řízení dostávaly věci, které znamenaly to zpřísnění, přes to všechno připomínkovým řízením prostě neprošly. Mezitím vláda České republiky zadává audit národní bezpečnosti. Audit národní bezpečnosti, a teď prosím pěkně, dávejte pozor, byl ve vládě schválen 14. prosince, tedy poté, kdy nám zákon o pobytu cizinců přistál jako sněmovní tisk v Poslanecké sněmovně. Mě pochopitelně jako člena výboru pro bezpečnost velmi zajímalo, jak závěry tohoto auditu, které v oblasti migrační politiky jsou naprosto jasné, já vám je přečtu, jak jsou implementovány do příslušného zákona. A tam začala ta moje aktivita. Proč jste nebyli přísnější? Proč jste do toho zákona z té aplikační praxe, kterou máte, nedávali věci, které v oblasti rizik znamenají dosti výrazné nebezpečí pro vnitřní bezpečnost státu. Každý pobyt cizince, svým způsobem, svým způsobem, je věcí zvláštní. A musíme být přesvědčeni o tom, že ten cizinec je schopen na území České republiky žít, je schopen se přizpůsobit tomu právnímu řádu a je schopen dodržovat všechny zákony, které Česká republika má. Toto je věc správního řízení, které souvisí s pobytem na území České republiky.
Řekl jsem vám, že vám ocituji několik vět z té analýzy národní bezpečnosti. Migrační politika musí v tomto ohledu, tedy migrační politiky, minimalizovat riziko neúspěšné integrace již od samotného počátku imigračního procesu (radikální cizinci, riziko závislosti na sociálním systému). Je snadnější předcházet problému než čelit následkům neřízené migrace a nezvládnutí integrace. Stěžejní pro efektivní řízení migrace je možnost a schopnost nastavit legislativní podmínky k vstupu a pobytu cizinců tak, aby imigrace na území byla dlouhodobě přínosná a aby byly minimalizovány případné negativní dopady.
Podstatné z hlediska důvěryhodnosti celého imigračního procesu je schopnost státu zajistit efektivně a účinně návrat cizinců, kteří na území vstoupili neoprávněně nebo oprávnění k pobytu na území ztratili. Na neúspěchu či úspěchu návratnosti politiky závisí míra rizika, eskalace účinnosti hrozby. I zde je kladen důraz na efektivitu a skutečnou proveditelnost návratu cizince do domovské země či do země svého posledního pobytu. V legislativních opatřeních na prvním bodě v závěrech je: Je třeba provést novelu zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců z hlediska, teď dávejte pozor, posílení bezpečnostních prvků imigračního procesu.
Zadruhé. Je třeba provést novelu zákona č. 326, to je ten samý zákon o pobytu cizinců, s ohledem na posílení povinných prvků integrace. Čemu jsem se zpronevěřil? Co jsem udělal špatně, když jsem chtěl po ministerstvu, ano po ministerstvu, ať mi připraví návrhy, kterými zpřísníme ten proces, o kterém oni sami mluví, že je nedostatečný. Toto je můj pozměňovací návrh v 15 bodech. Toto je ten návrh, který byl chystán třebas možná delší dobu, než měl. Ale my jsme nechtěli udělat chybu.
A já bych se rozhodně nepodepsal pod žádný pozměňovací návrh, který by byl legislativně vadný a neměl svou vlastní odpovědnost za to, že jsem takovýto návrh přinesl. Já jsem přesvědčen, že ten návrh má svůj smysl, že je v souladu s nálezem Ústavního soudu, který říká, stát má právo. Stát má právo si pro pobyt cizinců stanovit své mantinely, stanovit své podmínky a jestli s tím Evropská unie nesouhlasí, tak je hodně pozadu. Podívejte se na jiné země kolem nás. Každý se snaží v tom imigračním procesu, v tom schvalování pobytu zpřísnit, co se dá a my máme zůstat jako bývalá východní země stranou nebo co. Jestli je tam problém, tak pojďme o něm diskutovat. Já ho prostě nevidím.
Soudy. Představte si situaci, že v roce 2010, když byla provedena novela tohoto zákona, tak se měnily odpovědnosti. Z Policie České republiky to přecházelo na Ministerstvo vnitra. Ministerstvo vnitra bylo před problémem, jak tohleto zvládnout. Vytvořili nový štáb, nový odbor nebo nové ředitelství pro migračně vízovou politiku a v tom momentě tam přišel pozměňovací návrh, který nakonec byl schválen, že vzniká nezávislá komise, která je přezkumovým orgánem správního rozhodnutí příslušného úřadu. Ona vznikla. Ta nezávislá komise má 13 senátů. Každý senát má tři lidi. Jsou tam zástupci úřadu ombudsmanky, jsou tam zástupci nestátního neziskového sektoru, k němuž se může odvolávat každý cizinec, který není spokojen s verdiktem správního orgánu. A ta nezávislá komise rozhodne. Je to zákon. Cizinec se s tím nespokojí a šup a jde ke správnímu soudu. Takže máme dva stupně přezkumového řízení. Dva stupně. Proč tedy ministerstvo, na kterém ještě v té době prostřednictvím pana předsedajícího nebyl pan ministr Chvojka. Proč to ministerstvo nenavrhlo zrušit ten první stupeň, tu nezávislou komisi? Proč? Proč nenechalo jenom ty soudy a já bych s tím neměl vůbec žádný problém. Prostě bych musel respektovat to, že cizinec se odvolá k soudu na přezkum a ten cizinec bude rok či dva čekat na rozhodnutí toho správního soudu. To jsou lhůty, ve kterých ty soudy rozhodují. Ten cizinec během toho pobytu u nás, to pořád není ukončeno, ten cizinec se adaptuje, ten cizinec se ožení, ten cizinec se vdá, založí rodinu, změní podmínky, které byly na začátku toho řízení o pobytu na území České republiky a to je v pořádku. Nikdo do toho nemůže zasáhnout. Takže 13 krát 3 je 39 nezávislé komise fungující nezávisle na Ministerstvu vnitra. Těchto 39 lidí se vždycky dělí o to, kdo rozhoduje o tom přezkumu. Pak tedy se ptám, proč ti oponenti neřešili zrušení té nezávislé komise. Proč to máme? Nebo to někomu vyhovuje? Nebo to někomu vyhovuje, ale potom ten verdikt není verdiktem zkoumání přezkumu správního soudu, nebo - pardon - správního orgánu. To je verdikt té komise. To je v pořádku? To přece ta Evropská komise, když mluví o přezkumu, pardon, není tam ani slovo o soudním přezkumu, mluví pouze o přezkumu. To přece nemůže ani ta komise myslet vážně.
Takhle bych mohl mluvit o nezaměstnanosti nebo resp. o zaměstnavatelích. To není proto, že si to někdo vymyslel. To je proto, abychom dali vyšší pravomoc úřadům práce pro to, kdy budou evidenci zaměstnaneckých karet dávat. To je velmi vážný problém. A to je v jejich prospěch. Nebo ne? Nebo nám bude lhostejné, že tu bude zaměstnáváno v prostředí, které je nečitelné, v prostředí, které je vadné a v prostředí, které se stává vykořisťováním cizinců. Cožpak to je problém, který můžeme jen tak přejít? Tady je řešení. Chcete-li, máte dvě možnosti. Buď necháte ten stav, jak je, anebo se podepíšete svým hlasováním pod to, že chceme v této České republice pořádek i v procesu povolování pobytu na území České republiky. Já vás o to prosím. (Potlesk.)
