Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, kolegyně, kolegové. Já bych se vrátil zpátky k rozpočtovému výboru, který proběhl 8. dubna. A musím říci a trvám na usnesení, které rozpočtový výbor stran Generálního finančního ředitelství přijal. Věřím, že na tom usnesení trvá i 12 kolegů z rozpočtového výboru, kteří pro ně zvedli ruku. Myslím si, že hlasovali podle svého nejlepšího vědomí a svědomí. A byli to poslanci bez rozdílu stranických triček, to je třeba říci, byli to poslanci jak sociální demokracie, tak poslanci KSČM, tak poslanci ODS, tak poslanci TOP 09, nezařazený poslanec. Nevím, jestli jsem někoho nevynechal. Vynechal jsem ANO, protože poslanci ANO se zdrželi. Já jim to nezazlívám, je to jejich majitel.
Na možné obcházení zákona v souvislosti s takzvanými korunovými dluhopisy emitovanými firmou a kupovanými pouze vlastníky té firmy, upozornila média. A je samozřejmé, že to rezonuje ve společnosti, lidé se na to ptají, ptají se na to poslanci. A já jsem se rozhodl to také zařadit na pořad rozpočtového výboru, a to jako informaci Generálního finančního ředitelství o postoji daňových orgánů k problematice zdanění výnosů korunových dluhopisů. To, že je to spojováno s majitelem, bývalým majitelem Agrofertu, současným ministrem financí, za to nemůže nikdo z nás. Prostě pan ministr se toho jako podnikatel účastnil, a pan ministr samozřejmě je také mediálně frekventovaná osoba.
Nevím proč zařazení tohoto bodu by mělo být zneužitím rozpočtového výboru v nějakém politickém boji nebo proti panu ministru Babišovi. To jsem z jeho úst slyšel. A chci jenom říci, že v minulosti se rozpočtový výbor, a také mu to přísluší, zabýval řadou různých věcí, ať to bylo informacemi, které jsme vyžadovali od Generálního finančního ředitelství ve věci rušení pracovišť finančních úřadů, ať to byly informace o personálním stavu na celní správě, kde v podstatě skoro celé vedení odešlo a my jsme se o to zajímali, jak vůbec chod finanční správy je zajištěn, ať se jednalo o problematiku zdanění lodníků pracujících v Holandsku. A jinak předesílám, že na dalším rozpočtovém výboru budu opět zařazovat tento bod, jak se k tomu finanční správa postavila a zdali je nějaká možnost a vstřícnost finanční správy vůči právě těmto, a musím říci, nešťastným lidem. Takže nevidím nic špatného, nic nepatřičného, když byl zařazen bod, který jsem také jmenoval, a který se týkal poměrně závažných podezření týkající se korunových dluhopisů, které emitovaly firmy a kupovali si pouze jejich vlastníci. Nehovořili jsme o korunových dluhopisech, které si kupovaly domácnosti, to byly ty korunové dluhopisy státní.
Je třeba říci, že rozpočtový výbor má v gesci Ministerstvo financí, potažmo tedy Generální finanční ředitelství má jistou kontrolní roli. A v žádném případě jsme nezasahovali do nějakých vlastních šetření daňové správy. Nepožadovali jsme nic, co by prolamovalo daňová tajemství a bylo porušováním mlčenlivosti. A myslím, že můžeme žádat ty informace, které jsme žádali a můžeme i doporučovat různý postup. A to je v podstatě vyjádřeno v tom usnesení, se kterým souhlasilo, a znovu to zdůrazňuji 13 ze 16 členů rozpočtového výboru bez ohledu na stranická trička mimo kolegů z ANO.
Také rozpočtový výbor nic nevyšetřuje. Slyšel jsem od pana ministra, že jsme vyšetřovali pana generálního ředitele Janečka, že jsme ho dehonestovali na tom výboru. Musím se jasně ohradit proti těmto slovům. Pan ministr Babiš napsal panu premiérovi dopis plný invektiv vůči mně a vůči některým dalším kolegům. Myslím, že to ani nemá cenu komentovat. Ti, co tam byli, viděli... Možná, že všichni neviděli celý záznam z toho jednání, tak by si z toho určitě udělali obrázek. Pan generální ředitel Janeček, a bylo to tady již zmiňováno, mi poslal dopis, já vám budu jenom citovat. V bodě jedna usnesení rozpočtový výbor konstatuje, že existují doložitelná podezření, že při emisi takzvaných korunových dluhopisů v roce 2012 mohlo ze strany některých emitentů a jejich vlastníků docházet ke zneužití nebo obcházení zákonů v oblasti daní.
Na jednání jsem byl přítomen, ale žádná konkrétní podezření a s nimi související důkazy nebyly diskutovány, přičemž závěry formulované v usnesení by měly vycházet z průběhu jednání. Z konstatování v bodě 1 usnesení zároveň vůbec nevyplývá o jaká konkrétní podezření se jedná a jakým způsobem je rozpočtový výbor dokládá.
Dámy a pánové, já nevím, jestli jsem byl na tom rozpočtovém výboru, kde byl pan generální ředitel Janeček. Asi to vypadá, že jsme byli oba na nějakém jiném jednání, protože tam právě byla nejenom mnou ale i kolegy (vznesena?) řada vážných podezření, proč opravdu docházelo k obcházení zákona a zneužívání práva.
Já si nesmírně vážím řadových pracovníků, nejenom těch řadových, ale i vedoucích pracovníků finanční správy, kteří určitě i za peníze, jaké mají, a nejsou to žádné horentní peníze, často musí slyšet od poplatníků nehezká slova, za jaké peníze pracují. Já se tady ale musím ohradit vůči jejich šéfovi. To, co napsal v dopise, není pravda. Já jenom řeknu zhruba podezření, která se frekventovala na tom rozpočtovém výboru. LoPy si mohli koupit pouze vlastníci firem, které dluhopisy emitovali. Není už toto podezření? Nezakládá to určité pochybnosti? Proč si to nemohli koupit i jiní? Proč to bylo jenom pro ty vlastníky? Zda měli sami vlastníci dostatek prostředků na nákup dluhopisů či si nejednalo pouze o fiktivní obchod mezi vlastníkem a jeho firmou? I to zaznělo na rozpočtovém výboru. Proč ta krátká doba tří dnů? A to se zrovna týká bohužel pana ministra Babiše a jeho firmy Agrofert. Tři dny předtím než byl konec možnosti vydávat, emitovat dluhopisy, tak proč Agrofert emitoval, vydával ty dluhopisy? Tři dny. Také o tom tady byla řeč.
Výše úrokové sazby nápadně odlišná od obvyklé úrokové sazby. Tam jsou dluhopisy s 18 % úrokové sazby. Dámy a pánové, 18 %. Agrofert má šest, to je pravda. Průměrné korunové dluhopisy se pohybovaly v rozmezí 2,05 až 3,28 %.
Doba splatnosti dluhopisů. Je pravda, že Agrofert má 10 let, ale, dámy a pánové, jsou tam také dluhopisy, které mají splatnost do roku 2062. Umíte si to představit? To už my starší tady asi nebudeme, takže bychom z toho asi žádný užitek neměli. Na padesát let. A zda byly ekonomické důvody firem pro vydání takovýchto dluhopisů, za které se platily, firmy za které platily a vyplácely ty úroky.
Já bych se možná jenom pro ozřejmění ještě trošku podrobněji vrátil nebo rozvinul některé věci. Ano, je možné, že v některých případech ve skutečnosti šlo o simulované transakce. Jinými slovy, společnost sice korunové dluhopisy emitovala, ale společník při jejich vydání, to znamená nákupu, buď nezaplatil společnosti příslušnou cenu nebo ty peníze vzal ze společnosti a převedl jí je zpátky nebo něco podobného účelového. To je podezření. A zdroj právě těchto prostředků a okolnosti jejich převodu, pokud vůbec tedy nastaly při vydání dluhopisů společníkům, by tedy měla finanční správa prověřovat.
Pokud nešlo o simulované transakce a společníci skutečně svým společnostem převedli při nákupu dluhopisů peníze, pak samozřejmě lze prověřovat, zda společnosti takto získané finanční prostředky také využily. Jinými slovy, zda měly nějaký reálný ekonomický důvod pro vydání dluhopisů, samozřejmě hrazení úroků z nich plynoucích. A tím důvodem mohly být například plánované investice, rozšiřování firmy, nákup jiných firem, dceřiných a podobně. Jednoduše řečeno, finanční správa by měla právě prověřit, co s těmi penězi z prodaných dluhopisů společnosti udělaly a jestli byly schopné prokázat ekonomické důvody pro vydání dluhopisů. Respektive pro načerpání takového objemu finančních prostředků, za které platily úroky.
Dále pokud by společnosti ekonomické důvody, to je potřebnost finanční injekce, neprokázaly, lze aplikovat koncept zneužití práva zmíněný v úvodu. V důsledku by došlo k doměření daně z příjmu právnických osob, neuznání úroků na straně společností a pokud by společníci vyplacené úroky nevrátili, pak i daně z příjmů fyzických osob společníků částky vyplácených úroků. I to by samozřejmě měl zkoumat finanční úřad.
Zákon o daních z příjmů obsahuje ustanovení § 23 odst. 7 podle kterého se základ daně upraví o rozdíl, o který je cena sjednaná mezi spojenými osobami odlišná od tak zvané ceny obvyklé, tedy ceny, která by byla za obdobných podmínek sjednaná mezi nezávislými stranami. Pokud není rozdíl uspokojivě doložen, cena, tedy úroková sazba samozřejmě závisí na konkrétních podmínkách, ale podle veřejně dostupného přehledu emisí byla v některých případech velmi vysoká, říkal jsem kolem 18,5 %. I to by měla tedy finanční správa, daňová správa zkoumat. Pokud tedy byly emitované dluhopisy nakoupeny spřízněnou osobou, společníkem, finanční správa by měla takové úrokové sazby také prověřovat. Mluvil jsem tady i o době nebo splatnosti, na kterou byly dluhopisy vydávány, do roku 2062 a 50 let.
Takže dámy a pánové, jednání rozpočtového výboru bylo zaměřeno na všechny, na všechny emitenty a jejich vlastníky. Nebylo omezeno pouze na současného ministra pana Babiše. Já si myslím, že je v jeho zájmu, a on dneska není řadový poplatník. On není řadový poplatník, on je ministr financí. A je ministrem financí, který si dal do vínku, a je to správné, boj s daňovými úniky, s naplňováním státní kasy, tak by ale k tomu také tak měl přistupovat. Pan ministr Babiš jakoukoliv kritiku obrací hned na druhé. A měl by to vysvětlit. Děkuji za pozornost. (Potlesk z levé strany sálu.)
