Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, kolegyně, kolegové, jistě nikoho nepřekvapím, když řeknu, že budu hlasovat pro návrh, který přišel ze Senátu. Já jsem se už při předchozím projednávání v této Sněmovně vyjadřoval, že nesouhlasím s vládním návrhem zákona, byť jsem tedy vládní poslanec, koaliční poslanec a říkal jsem také důvody, proč tomu tak je. Pan ministr Brabec tady hovořil o tom, že se jedná o nějaký ideologický střet.
Pane ministře, o žádný ideologický střet já si myslím, že se nejedná. A ukážu vám to na příkladu jednání zastupitelstva Plzeňského kraje. Zastupitelstvo Plzeňského kraje již v prosinci loňského roku po schválení té vládní předlohy se obrátilo svým usnesením na Senát a vyzvalo Senát, aby zamítl tento návrh zákona. Po projednání v Senátu - bylo to včera, bylo zasedání zastupitelstva a Plzeňského kraje a já vás s usnesením, které bylo přijato, seznámím. A musím říci, že pro to usnesení hlasovali - bez pár výjimek - skoro všichni zastupitelé za Plzeňský kraj.
A pane ministře, z devíti přítomných zastupitelů za hnutí ANO jich hlasovalo pro toto usnesení osm. Pouze jeden jediný hlasoval proti. Myslím, že dva byli omluveni. Takže vidíte, že se... A hlasovali samozřejmě i zastupitelé Občanské demokratické strany, hlasovali zastupitelé KSČ. Takže já si myslím, že o žádný ideologický střet nejde. Jde o princip a o vyjádření vůle tak, jak je sdělují i občané šumavských obcí, starostové apod.
Řekl jsem, že vás seznámím tedy s usnesením zastupitelstva Plzeňského kraje. Takže je jednoduché prohlášení k národnímu parku Šumava. Zastupitelstvo Plzeňského kraje podporuje pozměňovací návrh Senátu Parlamentu ČR schváleným usnesením č. 75 ze dne 18. 1. 2017 k novele zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny ve znění pozdějších předpisů dle přílohy návrhu usnesení.
Znovu opakuji, že pro to hlasovala drtivá většina členů zastupitelstva Plzeňského kraje. Včetně tedy drtivé většiny vašich poslanců. Já jsem obdržel i dopis od sdružení měst a obcí Plzeňského kraje. Budu také z něj citovat: "Vážený pane poslanče, chtěli bychom vás požádat o přednesení stanoviska, našeho stanoviska, při projednávání k návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny v platném znění. V rámci projednávání této novely se vrací zákon do Poslanecké sněmovny k projednání. Senát v rámci svého projednávání navrhl pozměňovací návrhy, které dle našeho názoru nemají za cíl zlikvidovat národní parky, nejen ten šumavský. Je pravdou, že šumavský národní park má svá specifika, zejména ta, že se na jeho území vyskytují obce, žijí v nich lidé ve větší míře, než v ostatních parcích na území České republiky. Právě s ohledem na život těchto obyvatel, kteří zde žijí po několik generací v souladu s přírodou podporujeme jejich právo na demokratické spolurozhodování o dalším vývoji na tomto území.
Sami občané nemají jakýkoliv zájem na degradaci krásné přírody ve svém okolí, který by mohl být zapříčiněn rozvojem developerských aktivit či rozprodejem pozemků a kácením lesů. Zájem obcí je zachování kulturně historického dědictví. Ochrana jejich majetku, ale i zachování a rozvoj ochrany rostlinných a živočišných druhů. Zároveň však pro svůj rozvoj a spokojený život svých občanů potřebují vytvořit kompromisní řešení mezi logickou ochranou nejcennějších partií parku a možnosti vstupu turistů navštěvujících území.
Domníváme se, že senátní návrhy tyto požadavky respektují, a proto tyto navrhované změny podporují. " To je tedy dopis, který jsem obdržel od sdružení měst a obcí Plzeňského kraje, jejímiž členy jsou samozřejmě také šumavské nebo většina šumavských obcí.
Vy jste tady, pane ministře, ve svém vystoupení zmínil i jeden dopis, který jste samozřejmě necitoval. To je mi jasné, proč. Já jsem ten dopis také obdržel. Je to dopis od starostky paní Bc. Drahomíry Stanžovské, starostky obce Stožec. To je obec, která je v té jihočeské části. A ten dopis zní: "Brabec mír na Šumavě nezajistil." To jste také, pane ministře, zmínil, když jste necitoval ten dopis. Ale já ho s dovolením odcituji ten dopis. Je velice emotivní, to je pravda. Věřím, že vás to neurazí. Paní starostka to myslela určitě v dobrém. Ale je emotivní. A já se jí nedivím, že ten dopis je emotivní.
"Brabec mír na Šumavě nezajistil. Bouřlivá mediální kampaň posledních dnů výroky pana ministra Brabce, jeho náměstků, poslanců a senátorů Parlamentu ČR, krajských samospráv, starostů, odborných institucí, vědců a aktivistů, se dá nazvat jakkoliv, jenom ne k lidem a mírem na Šumavě. Společným jmenovatelem událostí posledních dní se zdají být změny v novele zákona o ochraně přírody a krajiny. Senát pochopil, že návrh zákona z Brabcovy dílny není žádným kompromisem, ale naopak diktátem, který ohrožuje jak zájmy lidí žijících na Šumavě i Šumavu samotnou. Učinil změny, které předejdou největším možným katastrofám.
A najednou se to všechno provalilo a začala zmiňovaná mediální smršť. Najednou, jak ministr Brabec a jeho úředníci, tak všemožní a všemocní aktivisté hovoří stejnou řečí a všichni se, jak hejno supů pustili do senátorů, starostů a neexistujících developerů. Na lednové schůzi v Senátu při projednávání novely zákony o přírodě jsem si z galerie pro hosty pozorně vyslechla projev pana ministra Brabce. Opravdu se hodně snažil všem namluvit, že je nestranný a rezistentní vůči jakýmkoliv tlakům. Jak rád a často na Šumavu jezdí.
Nezasvěcení určitě uvěřili jeho řečem. Já ani náhodou. Já jsem ho na Šumavě viděla jednou, obklopeného svými úředníky a přesvědčovacími rétory. Místní lidi ale nepřesvědčil, ba naopak ještě více je uvedl do nejistoty. Když už pan ministr nebyl schopen na Šumavě nic vyřešit, tak začal některé šumavské starosty pomlouvat, snižovat jejich důstojnost. Například se dozvíme, že jsou starostové křiklouni, protože ostatní jsou spokojení. Jak k tomu tvrzení došel? Ne každý je vybaven odvahou se veřejně vyjádřit, a proto máme mezi s sebou zvolené své zástupce, kteří hovoří naší řečí. Řečí našeho kmene. Stožec je druhou nejrozsáhlejší obcí ležící v národním parku Šumava s celým svým katastrem. A já jsem od založení národního parku jeho čtvrtou starostkou. Žádný z mých předchůdců - pan Kříž, paní Lelková, pan Černý, neměli na problematiku národního parku jiný názor, než který dnes zastávám i já. Bohužel vidím, že my, kteří na Šumavě žijeme někomu zase hodně vadíme.
Proč nás zde nenechají klidně žít? Naše děti se zde narodily, Šumavu milují a chtějí zde zůstat. Máme se obávat dalšího odsunu? Proč někomu vadí turisté, kteří chtějí na Šumavu přijet za přírodou, zaparkovat auto, někde se najíst a také dojít si na normální záchod. Proč vadí turisté, kteří chtějí vidět historickou stožeckou kapli, kterou postavili naši předci? Proč vadí člověk jako takový. Popírá se fakt, že Šumavu přetvořili lidé svou prací. Odedávna tady žili lidé. Krajinu přetvářeli, budovali svá sídla a žili naplno své životy. Po staletí přetvářeli divokou přírodu, kulturní krajinu a teď chce pár vyvolených tuto krajinu vrátit do doby neolitu. A my jim v tom bráníme. Proto vyšel původní návrh zákona takový, který by všemožnými způsoby znechutil a následně i zabránil lidem na Šumavě žít.
Děsí mne, že pan ministr a jeho posluhovači se chovají jako nadlidi a jenom jejich pravda je pravda. Proto se zavírají turistické cesty a lžou o jejich otevírání. Lžou o developerských projektech, golfových hřištích, aquaparcích, lunaparcích, betonování Šumavy, o starostech a šumavských lidech.
Tímhle lhaním nejde žádný kompromis zařídit. Možná proto tolik křičí, protože lež má krátké nohy. Bohužel hodně nezasvěcených jim věří. Velice si přeji, aby se naslouchalo nám, lidem na Šumavě. Chceme jen žít, ale chceme žít v poklidu a ne jako ve válečné zóně, kterou zde vytvořil svojí politikou ministr Brabec.
Možná příkrý odsudek, pane ministře, ale já myslím, že to paní starostka myslela ne aby vás urazila, ale aby opravdu vyjádřila své emoce v tomto dopise.
My jsme v minulých dnech a dá se říct týdnech obdrželi desítky e-mailů. Ty e-maily jsou v podstatě takříkajíc na jedno kopyto. Ty e-maily jsou zřejmě iniciovány z jednoho centra. Mně vadí na tom to, že většinou se tam říkají nepravdy. A mne uráží, když o mně někdo hovoří jako o tom, kdo podléhá lobistům, kdo je spojen s developery. Víte, vadí mi - ono je to takové, kdo nejde s námi, jde proti nám prostě. Kdo nejde s námi, je náš nepřítel a toho musíme znectít. Kdo bude hlasovat pro senátní návrh, to je nepřítel, toho musíme veřejně znectít. A myslím, že to už tady bylo - kdo nejde s námi, tak jde proti nám.
Já bych si možná dovolil - nechci zdržovat, protože ostatní čekají také na vystoupení - ale možná pár těch e-mailů. Já nezpochybňuji to, že ti lidé mají samozřejmě právo se na nás obracet, posílat e-maily, ale ony opravdu někdy jsou urážlivé, jsou brutální a samozřejmě i lživé, protože většina věcí, která se nám podsouvá, těm, kteří chtějí hlasovat pro ten senátní návrh, těm, kteří poslouchají starosty - a prosím, starostové nejsou žádní hlupáci, starostové si určitě nepřejí, aby se jim zničila krajina, příroda, ve které žijí. To může říct jenom - no.
Vážení poslanci, na Šumavu jezdíme s přáteli mnoho let na cyklistické výlety a obdivujeme krajinu. Prosím, nenechte zničit krásné louky výstavbou areálů a hotelů, což jsou zájmy podnikatelů napojených na starosty obcí a na úředníky Jihočeského kraje.
No není to urážlivé vůči těmto starostům a těmto úředníkům Jihočeského kraje je spojovat s takovouto věcí?
Dobrý den. Když vážně začnete zasahovat i do národních parků, tak by mě zajímal průměr inteligence Parlamentu. Nicméně ničíme už jako lidi přírodu dost. Kde si budou hrát vaše děti? A když je to o penězích, to jste tam vážně tak blbí, že už neumíte prachy vydělat jinde, jako z těžby dřeva? Já bych se styděl návrh na takovou těžbu podpořit. Vždyť máte prachy z pokut, z daní, z DPH, děláte tolik státních zakázek, kde ty prachy se dají vydělat, tak se zamyslete, jestli ty prachy chcete i za cenu zničit něco tak hezkýho, co tady bylo daleko před vámi.
Nyní apeluji na vaše svědomí, na vaši národní hrdost, na vaši lásku k přírodě. Nenechte se ošálit mnohoznačnými přísliby těch, kteří některé z vás zajisté ovlivňují ať již formou materiální nebo jinou. Zkuste jednou doopravdy myslet na své děti. Zkuste jednou doopravdy myslet dál než k nejbližšímu bankomatu.
Budu pečlivě zkoumat, kdo jste jak hlasoval, a už teď znám jména, která budou hlasovat pro senátní návrh, po biblicku řečeno, mají odměnu jistou. Nesoudím, to přísluší jiné instanci, ale budu si pamatovat a před volbami se budu ptát nejen na Šumavu, nejen na Krkonoše, nejen na Českosaské Švýcarské, nejen na Podyjí, ale také na ČEZ, ROP jihozápad, krajské zakázky. Nevyhrožuji, jen upozorňuji , že jako občan budu hájit svá práva prostředky, které mi dovolují zákony této republiky, mravní principy a svědomí, tedy zásady, které by měly být i vaším rozhodovacím základem.
Já už nebudu pokračovat dál. Dámy a pánové, ano, tak jak jsem řekl, kdo nejde s námi, jde proti nám, toho musíme veřejně znectít, to je nepřítel. Já ten senátní návrh samozřejmě podpořím. Podpořím ho z toho důvodu, že se domnívám, že ten senátní návrh je opravdu kompromisní, že nedojde k nějakým katastrofickým scénářům, které tady někdo vytváří, že chceme zabetonovat Šumavu, chceme tam postavit lunapark. Já nevím tedy, jak by měl být lunapark v národním parku, to si neumím představit. Aquapark možná jo, ale ani ty aquaparky. A je třeba také vzít v potaz, že na Šumavě žijí opravdu lidé. Žijí tam lidé. Nejsou tam jenom stromy, zvířátka, žabičky, rostlinky, ale je tam také ten homo sapiens, je tam člověk a ten člověk tam chce žít. Žil tam po léta a chce tam žít i do budoucna a vychovávat tam své děti.
Děkuji za pozornost. (Potlesk z pravé strany sálu.)
