myslím, že po panu zpravodaji Bendovi je těžké vystoupit, protože on řadu problémů, o kterých jsem chtěla hovořit, již zmínil. Proto uvedu pouze dva body, ke kterým se chci vyjádřit k onomu sněmovnímu tisku.
Vláda věděla dva roky, že obecné nařízení začne platit 25. 5. Bohužel návrh zákona o zpracování osobních údajů předkládá do Sněmovny teprve nyní. Z úst pana zpravodaje zaznělo, že určitý díl viny padá na předchozího ministra vnitra. Vzhledem k tomu, jak ona záležitost spěchá, mě překvapilo, že nebyl tento bod zařazen již minulý týden. Jak říkal pan předseda Michálek, že navrhoval jeho zařazení, proto jsme navrhli na grémiu zařazení napevno na dnešek my, jako klub Starostů a nezávislých. A jsem ráda, že se k onomu bodu dnes můžeme vyjádřit.
Co způsobilo ono zpoždění zákona o zpracování osobních údajů? Především to vyvolalo paniku mezi obcemi. A především to byla obava z obrovských pokut, které by se valily na obce. Proto je třeba se ptát, čím se liší rakouské úřady od těch českých, že v jejich případě bylo možné využít zmírnění v případě pokut udělovaných obcí, které nařízení GDPR nabízí. To je otázka, na kterou bych ráda znala odpověď.
Něco podobného se mohlo podařit i u nás. Sdružení místních samospráv vyjednalo s panem ministrem Metnarem, že pokuty u obcí budou zmírněny. Pokud vím, tak tento návrh směřoval také na vládu, ale bohužel vláda tento návrh nepřijala z důvodů, které mi nejsou úplně zřejmé a budu ráda, pokud by se pan ministr k tomu vyjádřil.
Ať už budou důvody jakékoliv, osobně jsem přesvědčena o tom, že obce, které osobní údaje většinou zpracovávají za účelem správy věcí veřejných a ne kvůli zisku jako soukromé společnosti, by už z tohoto důvodu měly být vyňaty z obecného režimu. O samosprávách, pro které je typická účast laiků, to platí rozhodně. O tom, jestli pokuty u nich mají být nulové nebo jen zmírněné, je určitě možné diskutovat.
Stejný režim pro nestejné subjekty je podle mě ale jednoznačně špatně. A mysleli si to nejspíš i v Bruselu, když tuto výjimku v nařízení GDPR umožnili. Znamená to tedy, že každý stát si výši pokut pro samosprávy může upravit. Využili toho Rakušané a podle mých informací se o tom podobné úvahy vedou i v Irsku nebo Švédsku. Ptám se tedy, proč v ČR musíme být tak přísní, když to evropská legislativa po nás ani nechce. Je to sice řečnická otázka, ale ráda bych na ni slyšela odpověď. A připojím se s prosbou na pana ministra i na vás, kolegyně a kolegové. Zvažte, prosím, zda bychom v případě samospráv neumožnili též výjimku týkající se udělování pokut.
Z tohoto důvodu jsem připravila pozměňovací návrh, který jsem pro vaši informaci vložila již do systému. Jsou tam uvedeny dvě varianty. Jedna varianta se zaobírá tím rakouským modelem, který říká, že samosprávám se pokuty neudělují. Druhá varianta ukládá pokutu, ale mnohem nižší. Budu ráda, když v tomto případě se podíváte na onen pozměňovací návrh, který samozřejmě budeme projednávat v další fázi jednání o tomto tisku.
Děkuji za pozornost.
