Jaký byl podle vás hlavní důvod rozpadu koalice lidovců a Starostů?
Ta nabídka koalice s tím, že musíme dosáhnout deseti procent, nám přišla hned na začátku velmi odvážná. Důležité bylo, aby to získalo podporu v obou našich stranách. I mezi Starosty byly hlasy, které se ke koalici nepřikláněly. Ale jakmile o tom rozhodl celostátní sněm, tak jsme všichni postupovali jako jeden muž. Kdežto u lidovců byla řada hlasů, které i po rozhodnutí stranických orgánů, že se do koalice půjde, vystupovaly zásadně proti. To myslím ovlivňovalo členskou základnu. A zadruhé přišly nepříznivé průzkumy. Zkrátka a dobře tu odvahu, kterou lidovci na začátku měli, pak někde poztráceli.
Není to prohra i pro vašeho předsedu Petra Gazdíka, že projekt neudržel?
Nevidím to tak. My jsme drželi dohodu. Domnívali jsme se, že dohoda je něco jako manželství. To také uzavíráte pro časy dobré i zlé. Spíš bychom mohli hovořit o prohře Pavla Bělobrádka, který nebyl schopen dohodu udržet.
Chápu, že nakonec šlo o rozhodnutí lidovců. Ale nemohli Starostové udělat víc, aby to s koalicí dopadlo lépe?
Neřekla bych. Zásadním důvodem, proč lidovci cukli, byly volební průzkumy. A potom ta diverzní činnost ze strany některých jejich straníků.
Jasně jste rozhodli, že půjdete do voleb sami. Byl to i váš názor?
Ano.
V čem je ten rozdíl mezi šesti lídry na koaličních kandidátkách a šesti lídry na podporovaných kandidátkách?
Jde o zcela zásadní rozdíl. Koalice znamená, že jsou dva rovnocenní partneři. Ano, někteří lidovci hovořili o tom, že nabídka jít na kandidátky KDU se stejnými lídry a se stejnými penězi je úpravou zcela kosmetickou. Ale to je prostě zásadní změna. Mění se to partnerství. A myslím, že lidovcům muselo být od začátku jasné, že taková nabídka je pro nás nepřijatelná. V krajských volbách nás volilo více než 250 tisíc voličů. A ti nás volili pravděpodobně proto, že jsme svébytné hnutí. To jsou důvody, proč půjdeme sami.
Petr Gazdík mluvil o obavách ze ztráty identity, o tom, že hnutí by se na lidoveckých kandidátkách rozpustilo. Přitom TOP 09 jste podporovali šest let a loni jste samostatně dosáhli rekordního výsledku v krajských volbách. To na ztrátu identity úplně nevypadá.
Hlavním důvodem spolupráce s TOP 09 byla snaha prosadit změnu rozpočtového určení daní, tedy financování obcí. Ty byly neuvěřitelně podfinancované. Po letech bojů nám bylo jasné, že nemáte-li politickou podporu ve sněmovně, případně v Senátu, tak to nemůžete prosadit. Nakonec se nám toho podařilo dosáhnout. Důvod historického úspěchu v krajských volbách je zcela zřejmý. Starostové jsou nejblíže občanům, řeší věci, které jsou spojeny s každodenním životem lidí – infrastrukturu, školství, dopravu, sociální byty, zdravotnictví. To jsou témata, s nimiž jsme šli do krajských voleb. Proto lidé v krajských volbách zvolili tak, jak zvolili.
Podivuhodně rychle jste zvládli změnit logo, představit nové vizuály i heslo. Jako by vás krok KDU-ČSL překvapil méně než samotné lidovce. Čekali jste ho?
Podaná ruka starosty platí, to znamená, že uzavřete-li smlouvu, tak ji nezměníte během hry. A domnívali jsme se, že podaná ruka lidovce také platí. To překvapení bylo velké, i když některé signály z jejich členské základny jsme vnímali. Ale ta nová situace, která nastala, nás hodně semkla.
Chápu to správně, že všechny součásti kampaně, loga, billboardy, program, na nichž jste pracovali s lidovci, jsou k ničemu a začíná se od nuly?
Ano, začíná se od nuly.
Váš místopředseda Vít Rakušan mi po celostátním sněmu STAN tvrdil, že máte pro případ, že by koalice neklapla, plán B. V jiném rozhovoru před pár dny ale řekl, že žádný plán B jste neměli. Tak byl, nebo nebyl?
Nás ani ve snu nenapadlo, že by lidovci nedodrželi dohodu. To, co přišlo před týdnem, je pro nás skutečně absolutně nová situace. A na novou situaci musíte prostě rychle reagovat. Máme nové logo a máme heslo „odvaha“. Každý starosta každodenně provádí řadu odvážných rozhodnutí tak, aby obec prosperovala.
Napadá mě něco o tenké hranici mezi odvahou a šílenstvím. Pro vás jsou předvolební průzkumy skutečně zcela irelevantním zdrojem informací o náladách voličů?
My máme ze středních Čech jasnou zkušenost. Průzkum dvě procenta, výsledek 18. Martin Půta na Liberecku – průzkum 15, výsledek 32. Lidé zřejmě často reagují až na to, když vidí kandidátku a na ní starostu nebo člověka, který jim je blízko, a pak se rozhodnou, že nás zvolí. To se v průzkumech často neukáže.
Budou za vás kandidovat i lidé, kteří na koaliční kandidátky nechtěli – tak jako liberecký hejtman Martin Půta, který už se přihlásil k podpoře liberecké kandidátky STAN z posledního místa?
Poté co lidovci utekli od koalice a poté co náš celostátní výbor schválil samostatnou kandidaturu, přišly reakce a nabídky podpory v řádu minut. Skutečně se hlásí mnozí, kteří nechtěli kandidovat na společné kandidátce. A nejsou to jen starostové, ale i řada podnikatelů a nezávislých osobností.
Jaké místo na politické mapě zaujímá STAN?
Pohybujeme se na pozici středopravé strany.
Nebojíte se, že se budete s lidovci tahat o tytéž voliče?
Nebojíme.
Ano, já zapomněl. Nebojíte se, jste odvážní. Tak jinak – uvědomujete si, že se s lidovci zejména v Čechách budete prát o stejné voliče?
To jsou spekulace. Průzkumy nepovažuji za relevantní, nikdo neví, jak se volič zachová. Pro nás bude teď rozhodující, abychom se ve vztahu k voličům stabilizovali, aby se o nás dozvěděli.
Kdy chcete mít hotové kandidátky?
Měly by se schvalovat 14. srpna.
To je tedy dost na poslední chvíli, když je uzávěrka patnáctého. Seženete na ně dost lidí?
Určitě. My jsme oslovili své členy a registrované příznivce, zda mají zájem kandidovat do sněmovny, a oni nám odpověděli. A ten převis zájemců byl třeba u nás ve středních Čechách poměrně velký a na koaliční kandidátku jsme umístili jen část těch lidí. Zbytek byl takříkajíc pod čarou. A to jsou ti, kteří půjdou na samostatnou kandidátku. Jinde je to podobné. Takže s tím problém není.
Hlavním mottem vaší kampaně bude kromě „odvahy“ snaha „vrátit stát občanům“. Kdo jim ho sebral?
To jste mě trošku zaskočil. Ale jsou věci, které by se měly rozhodovat vždy na úrovni obce. A to se dneska neděje. Problém je i s tvorbou zákonů. Schvalujete zákon, který dělá někdo na ministerstvu. Já měla s úředníky vždy dobré zkušenosti, ale oni často vytvářejí zákon bez znalosti terénu. Nevědí, jak to v obci probíhá, co se musí zohlednit. To je velký problém u zákonů, ale třeba také u pravidel financování. Starosta nebo kraj vědí, co je v daném místě potřeba. Budeme usilovat o rozhodování zespodu o tom, co jednotlivé obce a občané potřebují.
Dobře, ale tvorba zákonů asi zkrátka musí probíhat na celostátní úrovni.
Samozřejmě, nakonec jej napíší legislativci, ale zákony mají nějaký věcný záměr a ten by měl zohledňovat právě ty připomínky, které jdou zespoda.
Takže chcete více zapojit starosty do připomínkových řízení a do legislativního procesu jako takového?
Určitě by ten, kdo vytváří věcný záměr zákona, měl mluvit s organizacemi, které zastupují starosty. A nejen starosty. I s těmi, které se v terénu věnují sociální problematice, školství a podobně. To jsou lidé, kteří dokážou předem vytipovat rizika v zákonech, která pak nebudeme muset složitě řešit tady ve sněmovně. Můžu říci příklad. V zákoně o ochraně zemědělského půdního fondu se objevilo opatření, kvůli kterému došlo k tomu, že za vyjmutí pozemku na stavbu rodinného domu občané museli zaplatit třeba 300 tisíc jen za tenhle úkon s pozemkem, který je stavební.
Leckdy ta částka převyšovala cenu pozemku. My jsme na to upozorňovali ve sněmovně, že to je veliká chyba. Nikdo nám nevěřil. Ale kdyby úředníci věděli, co je územní plánování, jak je pozemek veden v katastru, jak ty procesy probíhají, tak by nikdy takovou hloupost do zákona dát nemohli. A nám trvalo rok a půl, než jsme to opravili a na rok a půl to prakticky zastavilo stavbu rodinných domů.
Vracení státu občanům tedy znamená přenos expertizy z nižších úrovní rozhodování na úroveň celostátní, aby se tam více projevila?
Přesně tak. Je důležité naslouchat tomu, co říkají starostové prostřednictvím nějakého svého sdružení nebo organizace, protože oni říkají, co potřebují. A neříkají to proto, že to potřebuje starosta, ale protože to potřebují občané obce. A když to starosta nezařídí, tak nebude zvolen.
Volební lídr Jan Farský odvážně předpokládá pro STAN zisk sedmi procent hlasů, deset by prý považoval za úspěch. Vidíte to stejně?
Jasně.
(autor: Karel Kreml)
