Než vám začnou povídat to, co mám na srdci, tak bych jenom chtěla říct, že tady slyšíme takové poznámky na to, že vlastně bychom měli se všechny své projevy zkrátit, kolega tu dokonce přišel s tou prázdnou slámou. My jsme tady celé odpoledne trpělivě poslouchali hodinové chvalozpěvy ministrů vlády, kteří vlastně nás opoziční poslance pustili ke slovu až v pozdních odpoledních hodinách, a my bychom nyní rádi tady pokračovali v tom, že chceme vládě říci, co podle našeho názoru, a vládním poslancům, nedělají dobře, a jak bychom si tu práci představovali. A myslím si, že od toho je Poslanecká sněmovna.
A teď tedy k tomu, co jsem vám chtěla říci. Asi začnu tím, co tady pan premiér řekl před rokem, když žádal o důvěru této vlády. Budu citovat jednu jeho větu: "Vládní program byl připraven ve spolupráci všech stran zúčastněných ve vládní koalici a jsem hluboce přesvědčen, že vytyčuje cíle a řeší problémy odpovídající situaci v naší zemi, která má obrovský potenciál růstu a která má šanci se vrátit tam, kde kdysi byla - na špici Evropy." Já bych se chtěla pana premiéra, kdyby tu byl zeptat, jestli a v jakých oblastech jsme se k té špičce Evropy za ten krok přiblížili. Mě napadá pouze jediná oblast, a tou je těžba smrkového dřeva. Škarohlídové by řekli, že ani za toto prvenství nemůže vláda, ale kůrovec. Pravda je však taková, že posledních pět let, nebo už to je šest, vlády ANO a ČSSD k rozsahu kůrovcové kalamity významně napomohly. Její řešení přicházelo pozdě a v nedostatečné intenzitě. Snaha co nejvíce peněz rozdávat vedla také k tomu, že z Lesů České republiky vláda v minulém roce vysála dvě a půl miliardy, které mohly být použity právě na boj s kůrovcem. Místo toho pomohly vyvinout novou generaci toastového chleba nebo svezli vlakem několik dětí zadarmo na výlet. Vláda má priority postavené evidentně jinak, než by bylo potřeba.
V samotném programovém prohlášení mě v kapitole zemědělství zaujalo několik bodů, které bych s odstupem jednoho roku ráda okomentovala a případně slyšela od pana premiéra nebo od pana ministra vysvětlení a informace o změnách, ke kterým v této oblasti došlo. Cituji: "Jednotná, nikoliv dvojí kvalita potravin pro občany EU s cílem eliminovat praktiky obchodních subjektů k vytváření trhů a občanů druhé kategorie v nových členských státech." Dvojí kvalita potravin byla v posledních měsících značně omílané téma, pan premiér se dokonce z tohoto pokusil udělat i hlavní téma předvolební kampaně hnutí ANO pro volby do Evropského parlamentu. Jenomže lidé si spíše všímali třetí kvality potravin, kterou na český trh zavedly firmy z holdingu Agrofert. Dvojí kvalita se řešila v rámci směrnice o ochraně spotřebitele, která byla projednávána na půdě Evropské unie. Nejprve se řešila v radě EU, kde má každý stát svého zástupce. Zde může Česká republika vyjednat nejvíce. A světe, div se. V návrhu směrnice, který schválila Rada, žádná zmínka o dvojí kvalitě potravin nebyla. A můj dotaz zní: Proč jste proti tomuto nevystupovali už v radě? Proč jste český zájem a zájem českých občanů neprosadili? Není to proto, že vláda premiéra obviněného z dotačního podvodu s evropskými penězi nemá v zahraničí dostatečný respekt a váhu? Co udělala eurokomisařka Věra Jourová, aby tuto nekalou obchodní praktiku zastavila? Kromě rozhovorů v českých médiích nic. A tuto dámu pravděpodobně plánuje vláda znovu navrhnout na eurokomisařku. Následně směrnici projednával Evropský parlament, díky jemuž se dvojí kvalita potravin do směrnice dostala, ale takovým způsobem, že vláda raději přišla s vlastní verzí novely zákona, aby její boj proti tomuto nešvaru nebyl úplně směšný. Většina z nás asi tuší, že úplně dobře asi nepůjde zakázat českou legislativou prodávat ve Španělsku výrobek o jiném složení než v České republice. Kontrolní nákupy budou probíhat podobně jako například kontroly EET u malířů. Úředník sedne na letadlo, zaletí do Barcelony, tam zajde do supermarketu, koupí chleba z Penamu a letí zpátky zkontrolovat, jestli má stejný obsah mouky jako stejný chleba v české večerce? A kdo dostane pokutu? Prodejce ve Španělsku, nebo prodejce v České republice? Navržené řešení dvojí kvality potravin je směšné, nedostatečné a nefunkční.
Naopak, jeden z bodů vláda dodržovala více než důsledně. A a opět citace: "Stavíme se proti zastropování dotací pro střední a větší podniky." Tady musím říci, že vláda neuhýbá, drží. Střední a velké zemědělské podniky podporuje, jak jenom můžeme.
O zastropování, po kterém volá většina zemědělců, nechce ani slyšet. Malí a střední zemědělci nemají úspory z rozsahu jako mají velké zemědělské podniky, bývalé JZD. A nemohou jim konkurovat cenou. Slova o podpoře regionálních producentů potravin tak zůstávají naprosto nenaplněná.
Přitom z interpelace, na kterou mi pan ministr Toman odpověděl jasně, vyplývají následující čísla. Celkový počet 30 143 zemědělských podniků hospodaří na přibližně 3,5 mil. hektarech zemědělské půdy. 901 z těchto 30 tis. hospodaří na 50 % české zemědělské půdy. Naopak, na méně než 15 % zemědělské půdy, hospodaří 25 tis. ze 30 tis. zemědělců. Tato vláda hází za hlavu 29 tis. zemědělců a zajímá jí jenom malá skupina z nich. A asi chápete, která firma do této skupinky patří.
Následující bod z programového prohlášení vlády mě v podstatě rozesmál. Citace: "Snížíme administrativní zátěž pro všechny zemědělce a potravináře." Tím asi má vláda na mysli 50milionovou pokutu, kterou zavádí v novele potravinářského zákona. To je ta novela kvůli dvojí kvalitě potravin. Nebo vyšší zdanění mokřadů a remízků, tedy nevyužitelné půdy, které se začalo uvádět do praxe za doby paní Schillerové, coby náměstkyně ministryně financí, i když se paní ministryně nyní tváří, že ten problém řeší. Tady bych také ráda od pana ministra zemědělství slyšela, jaké kroky konkrétní udělal k tomu, aby snížil administrativní zátěž všech zemědělců a potravinářů.
Nyní tu mám pár dalších bodů, které se budu snažit nekomentovat, abych vás tolik nezdržovala. Ale dovolte mi tedy ty citace k těm jednotlivým bodům. "Vytvoříme systémový nástroj, který bude pomáhat zemědělcům čelit nepojistitelný jevům, jako je např. sucho ve formě fondu obtížně pojistitelných rizik." Výsledek zatím nula.
Prosadíme vytvoření národní strategie nakládání s vodou a vodními zdroji včetně zadržování vody v krajině a ochraně před povodněmi. Zatím stále slyšíme jenom řeči. Podpoříme vznik nových a rozvoj stávajících potravinářských inovačních center a platforem. O ničem nevím. Připravíme opatření proti dalšímu záboru kvalitní zemědělské půdě včetně podpory přednostní výstavby na brownfieldech nebo povinnosti náhradních rekultivací. Také nic. Abych i já vládu pochválila, tak bych chtěla velmi pochválit za to, že jeden ze svých bodů, který má v programovém prohlášení, neprosadila pevně. Doufám, že ho ani nebude prosazovat. Ten bod zní. Prosadíme oznamovací povinnost při prodeji zemědělské půdy vůči těm, kdo na ni hospodaří. To bych považovala za naprosto nemístný zásah do vlastnických práv.
Nadále budeme podporovat rozšíření lesních pozemků zalesňováním zemědělsky nevyužitelných ploch. V současné době se nedaří zalesňovat ani ty vytěžené pozemky, natož rozšiřovat další. A na závěr bych se ještě chtěla zastavit u jednoho bodu. Opět citace. "Cílenou koordinací dozorových orgánů zajistíme pro českého spotřebitele maximální úroveň ochrany zejména v oblasti dovozu nekvalitních potravin." Tímto bodem bylo tehdy asi myšleno, že do ČR i z Polska nepronikne ani kilo argentinského hovězího masa. Nebo tím bylo snad myšleno, že firmy pana premiéra již nebudou smět do České republiky dovážet salmonelou nakažené maso? Nevím. Jeden z těchto výkladů by to asi měl být. Každopádně ten bod také nebyl splněn.
Jednotlivé rezorty také dostaly za úkol navyšovat příjmy. Vyšší příjem rovná se vyšší zisk. Ministerstvo zemědělství k navyšování zisků přispívalo možná nejlépe. Jeho velký odpor proti snahám omezit pěstování řepky a omezit podporu biopaliv první generace bez pochyb pomáhalo k navyšování příjmů a tedy i zisků. Samozřejmě, ale nemluvím o státním rozpočtu. Nemluvím ani o příjmech občanů. Mluvím o tržbách zpracovatelů řepky a výrobců biopaliv první generace. Mluvím o firmách pana premiéra.
A na závěr ten slavný zákon o střetu zájmů, který tady také pan premiér jak tomu sám říká lex Babiš, dopoledne komentoval v tom svém prvním příspěvku. Já bych tedy možná také si dovolila i na paní ministryni spravedlnosti, která mimo jiné vlastně tady řekla, že víceméně jakoby my opozice nebo ODS, nechceme mít úspěšného podnikatele ve vládě, že to přeci není možné, co tedy ten pan premiér nebohý má dělat, když chce být ve vládě a zároveň chce podnikat. Já si myslím - a mluvím tedy v tuto chvíli sama za sebe, ale myslím, že i za ODS. Nikomu by vůbec nevadil úspěšný podnikatel ve vládě, ale pan premiér postavil svůj byznys na obchodování se státem na čerpání obrovských peněz z dotací. Zároveň také ovládá velkou část médií, a to je ten problém. To je ten nevídaný problém. A proto vznikl ten lex Babiš. Zákon o střetu zájmů, který zakazuje firmám člena vlády žádat stát o peníze. O to jde. Nejde o podnikání. Jde o to, že žádá stát o peníze.
A zároveň nastavuje on ty pravidla, ať už je to formou dotací, investičních pobídek nebo účastí ve výběrových řízení, protože všechny tyto situace může člen vlády ovlivnit a svým firmám pomoci. Zákon o střetu zájmů ale neříká, že když člen vlády převezme firmu do svěřenského fondu a jmenuje jeho správce, takže splnil podmínky tohoto zákona. To je pouze konstrukce právníků Andreje Babiše, kteří dostali za úkol od svého šéfa obejít tento zákon a vymyslet způsob, jak by premiérovy firmy mohly i nadále pobírat dotace a vyhrávat veřejné zakázky. Ale právníci udělali chybu, protože si stačí přečíst občanský zákoník, a jestli se nepletu, tak v § 1449 se říká - a ten se týká právě svěřenského fondu - svěřenský fond zřízený k soukromému účelu, slouží k prospěchu určité osoby nebo na její památku. Předpokládám, že svěřenský fond řízený Andrejem Babišem neslouží k jeho památce. Takže musí sloužit k jeho prospěchu.
I v auditu Evropské komise se dočtete, že když někdo může odvolat správce svěřenského fondu, že může tento fond kdykoliv zrušit a zisk, který mezitím firma vytvářela bez problému vybrat. Takže ten člověk firmu i nadále ovládá. Jinými slovy. Evropská komise říká: Když něco vypadá jako ryby, smrdí to jako ryba, plave to jako ryba, tak je to ryba. Ví to všichni, jenom premiér, ale podle mého názoru, i on to ví, jenom stále dělá, že to není schopen pochopit. Myslel si, že když bude pumpovat peníze, všichni ho budou milovat. Ale spíš to vypadá, že Andrej Babiš pumpuje hlavně sobě.
Dámy a pánové, na těchto několika příkladech z oblasti zemědělské politiky jsem chtěla ilustrovat totální neschopnost této vlády prosazovat vlastní program a posunovat tak Českou republiku nejen mezi deset nejúspěšnějších zemí Evropy, jak sliboval pan premiér, natož mezi deset nejúspěšnějších zemí světa, jak chce Občanská demokratická strana. Proto budu hlasovat pro vyslovení nedůvěry, abychom dali České republice novou šanci. Děkuji za pozornost.
