1. Nechuť k hledání rezerv ve zdanění hazardu či zrušení neefektivního ekologického tendru.
2. Ochranu zájmů vysokopříjmových skupin. Zcela se vytrácí i záměr zavedení progresivní daně z příjmu, která by měla odstranit nepochopitelné zvýhodnění lidí s vysokými příjmy (při platu převyšujícím šestinásobek průměrného platu tito lidé už neplatí sociální a zdravotní pojištění a toto zvýhodnění má být naopak ještě rozšířeno).
3. Tvrdé restrikce vůči rodinám
s dětmi. Je navrženo krácení přímé podpory rodin (seškrtání
porodného a snížení rodičovského příspěvku) a zvyšuje se
jejich dalším daňové zatížení jak v oblasti daní přímých
(povodňová daň, snížení slevy na děti), tak i nepřímých
(navýšení dolní sazby DPH se opět dotkne především rodin s
dětmi).
Největším rizikem pro zdárný vývoj české
ekonomiky je stárnoucí populace a nízká porodnost. Pouhé
záplatování současných rozpočtových děr a snaha přesvědčit
občany, že si má každý sám ušetřit na svůj důchod je
zjevnou rezignací na budoucnost. Ušetřené peníze lze totiž
směnit za služby a zboží jenom tehdy, bude-li je někdo schopen
poskytovat. Životním zájmem společnosti tedy je existence dobré
rodiny, která ze svých dětí vychová slušné a kvalifikované
lidi. Odpovědný stát podporuje rodinu jako tu nejlepší investici
do budoucnosti. Současná vláda tzv. rozpočtové odpovědnosti
naopak své dnešní problémy na bedra rodin s dětmi přenáší.
Vedle chybného ekonomického uvažování lze příčinu tohoto
postupu hledat i v obyčejném populismu. Děti do osmnácti let
totiž nemají volební právo.
Vladimír Derner
