Ing. Vladimíra Lesenská

  • SPD
  • Královéhradecký kraj
  • poslankyně
ProfileTopCardGraphDescription

Průměrná známka je -0,4. Vyberte Vaši známku.

-3 -2 -1 0 1 2 3 4 5

( -3 je nejhorší známka / +5 je nejlepší známka )

17.11.2012 11:41:00

Důležitý zákon nenechat projít „bez povšimnutí“

Důležitý zákon nenechat projít „bez povšimnutí“

Není dne, abychom prostřednictvím médií nebyli informováni o celostátních či regionálních kauzách.

To nahrává vládě, která ve skrytu těchto kauz, připravuje některé životně důležité zákony. Ty ve svém důsledku, jejich plnění, mohou už za krátko tvrdě zasahovat do našeho každodenního života.

Jedním z nich je návrh na zrušení zákona č. 266/2006 Sb., o úrazovém pojištění zaměstnanců. Už dvacet let usiluje odborná veřejnost v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (BOZP) o zavedení funkčního systému úrazového pojištění. Zmíněný zákon sice řadu zásad a nástrojů stanovil, ale jeho účinnost byla opakovaně pro nepřipravenost systému odložena, naposledy k 1. lednu 2013.

V loňském roce připravilo Ministerstvo práce a sociálních věcí návrh novely tohoto zákona, která měla reagovat na změny ke kterým v mezidobí od přijetí tohoto zákona již došlo. Předložený návrh novely zahrnoval úpravy, jejichž realizace by znamenala závažné zhoršení podmínek pro zaměstnavatele, především však pro zaměstnance a současně by rušila motivační nástroje k prevenci BOZP. Zákonitě proto tato právní úprava narazila nejen na odpor sociálních partnerů a odborníků, ale v konečné  fázi nebyla doporučena ani Legislativní radou vlády. K vyjádření  nesouhlasu  přispěly i  závěry k tomu uspořádané konference 1. ledna 2012 v Senátu Parlamentu ČR, za účasti 153 zainteresovaných subjektů a odborníků z praxe.

Z jejího jednání vyzněl požadavek – odložit účinnost zákona č. 266/2006 Sb., o úrazovém pojištění zaměstnanců, a znovu, v odborné diskusi, posoudit věcná řešení, umožňující naplnit cíle ochrany zaměstnanců i zaměstnavatelů v případě pracovních úrazů a nemocí z povolání, se stanovením účinných nástrojů k motivaci v prevenci a rehabilitaci, při zajištění transparentnosti celého systému.

Dne 21. března letošního roku vláda předložený návrh novely zákona č.266/2006 Sb., zamítla a uložila ministrovi práce a sociálních věcí a ministrovi financí  předložit do 21. května návrh zákona, kterým  se  již citovaný zákon č. 266/2006 Sb., zruší, a do 21. září 2012 bude předložen návrh nové právní úpravy, která převede úrazové pojištění do komerce, s možností účasti více pojišťoven.

Dne 17. května 2012 se opětně k tomuto problému sešli ve Sněmovně zástupci ministerstva financí, ministerstva práce a sociálních věcí, odborníci z oblasti BOZP, úrazového pojištění i následné rehabilitace, zástupci zaměstnavatelských svazů i zástupci zaměstnanců a další. Závěry opětně vyzněly v duchu lednového jednání – odložit účinnost tohoto zákona a věcně řešit doporučované návrhy a připravit moderní právní úpravu.

V červnu proběhlo na zasedání Sněmovny první čtení vládního návrhu zákona o zrušení zákona  č. 266/2006 Sb.,   v následujícím čase pak druhé čtení s načtením pozměňovacích návrhů. Jeden z nich navrhoval zákon nerušit, ale pouze ještě odložit nabytí jeho účinnosti, další  požadoval snížit provizi (marži) pojišťoven z 9 procent zaručených současným zákoníkem práce na 4 procenta.

V srpnu 2012 rozeslaloMinisterstvo financí do vnějšího připomínkového řízení materiál „Analýza problematiky  odškodňování pracovních úrazů a nemocí z povolání s návrhem věcného řešení“. Z obsahu tohoto materiálu vyplývá, že zde vůbec nejde o analýzu různých variant řešení, ale o účelovou obhajobu řešení, které zvolila vláda bez ohledu na závažné negativní dopady na zaměstnavatele, zaměstnance i státní rozpočet, které toto řešení zvolené vládou „rozpočtové odpovědnosti“ přinese.

Například Ministerstvo financí, které vyslovovalo zásadní nesouhlas s dopady úrazového pojištění na státní rozpočet, v této předložené „analýze“ samo předkládá návrh na dlouhodobé skokové zvýšení mandatorních výdajů státního rozpočtu o několik miliard korun ročně. V roce 2014 by to znamenalo zvýšení o cca 4,1 miliardy korun, s postupným velice mírným snižováním v dalších letech v  předpokládané výši  celkem cca 57 miliard Kč, které by byly hrazeny ze státního rozpočtu.

Předložená analýza tak názorně ukazuje cenu privatizace veřejné služby, kterou stát v současné době zajišťuje pro zaměstnance i zaměstnavatele, kdy tak bude vládou připravované „povinné smluvní pojištění“ více než dvakrát dražší než dnešní  systém (ten  spotřeboval  v loňském roce 2011 jen cca 3,6 miliardy korun) a toto zdražení půjde k tíži státního rozpočtu a bude zvyšovat zadlužení České republiky!

Přitom jde o „zdražení“ navrhované v situaci, když současný „průběžně financovaný“ systém zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovních úrazech a nemocích z povolání je přebytkový (cca 2 miliardy Kč ročně) a přebytkovou bilanci zachovává i dosud platný zákon o úrazovém pojištění zaměstnanců.

Dalším významným rizikem vládou navrhované úpravy, o kterém předložená „analýza“ nehovoří, je zvyšování sazeb pojistného. V daném materiálu se sice hovoří, že pojistné bude na dobu pěti let zmraženo na úrovni stávající právní úpravy, ale současně počítá s tím, že bude zvyšováno i v této době podle míry inflace a škodného průběhu podle jednotlivých kategorií činností. Chybí zde analýza a vyčíslení dopadů „spoluúčasti“ zaměstnavatelů na odškodňování pracovních úrazů a nemocí z povolání i dopady opatření spočívajícího v právu  pojistitele  požadovat  na zaměstnavateli (pojištěném) náhradu konkrétního plnění, a to až do výše vyplacených částek. Toto opatření může v extrémním případě na straně zaměstnavatele prakticky eliminovat smysl povinného smluvního pojištění – zaměstnavatel zaplatí v takovém případě dvakrát. Nejprve  odvede pojistné a následně zaplatí pojišťovně i plnění poskytnuté zaměstnanci.

Oproti zákonu o úrazovém pojištění zaměstnanců se nepředpokládá, že by na pojišťovny provádějící povinné smluvní pojištění přešla agenda odškodňování pracovních úrazů a nemocí z povolání beze zbytku. Naopak se i nadále počítá  s tím, že velkou část spojené administrativy budou provádět „za své“ místo pojišťoven zaměstnavatelé. I zde chybí, snad záměrně nebo neúmyslně, potřebné propočty ekonomických dopadů a rozsahů administrativních činností, které představují nezanedbatelné dopady na podnikatelské prostředí v České republice. Rovněž chybí analýza dopadů do stanovení výše pojistného odváděného zaměstnavatelem, pokud jde o uvažovaný systém bonus/malus.

Nejviditelnějším nedostatkem navrhovaného řešení je obrovský  finanční přínos takto uvažovaného systému pro soukromé subjekty – komerční pojišťovny. Je možno jej ukázat na základních číslech z roku 2011:

  •     Na pojistném od zaměstnavatelů bylo vybráno  celkem 6,30 mld. Kč

z toho bylo vyplaceno :

  •     na odškodnění pracovních úrazů a nemocí z povolání - 1,20 mld. Kč
  •     na renty - 2,10 mld. Kč
  •     marže pojišťoven - 0,89 mld. Kč
  •     vráceno do státního rozpočtu bez jakéhokoli určení či omezení použití - 1,99 mld. Kč

Pokud by byl nastaven navrhovaný systém, znamenalo by to s předpokladem obdobné výše vybraného pojistného jako v roce 2011, že by pojišťovny:

  •      vybraly pojistné ve výši - cca 6,3 mld. Kč
  •      vyplatily na pojistném a nových rentách - cca  1,2 mld. Kč
  •      pojišťovnám by zůstalo ročně zatím bez přesnějších pravidel více než pět miliard Kč !

Přičemž všechny staré závazky by byly v řádech miliard placeny ze státního rozpočtu a jejich výplata by byla postupně umořována.

Další vývoj a současný stav

Bohužel však výše uvedený pozměňovací poslanecký návrh na odložení účinnosti zákona č. 266/2006 Sb. byl ve třetím čtení Sněmovnou zamítnut a schválený vládní návrh na zrušení uvedeného zákona, současně se schválením pozměňovacího návrhu na snížení marže pojišťoven, byl odeslán do Senátu. Ten se v měsíci říjnu celou problematikou úrazového pojištění zabýval jak v senátním výboru pro zdravotnictví a sociální politiku, tak následně v plénu.

Po zvážení všech okolností Senát vládní návrh zákona o zrušení zákona č. 266/2006 Sb., o  úrazovém pojištění zaměstnanců, zamítl a celý materiál vrátil zpět do Sněmovny se senátním návrhem na odložení účinnosti zákona č. 266/2006 Sb. do 1. ledna 2015.

Jaký závěr z toho plyne?

Tím, že v současné době není připravena nová právní úprava úrazového pojištění zaměstnanců a vládou navrhované řešení je kontraproduktivní - je v současné době návrh zákona o zrušení zákona č. 266/2006  Sb., o úrazovém pojištění zaměstnanců, předčasný. To zejména i proto, že jeho součástí je i navrhovaná změna řady dalších právních předpisů, zejména zákoníku práce.

Věřím, že této závažné sociálně ekonomické problematice bude Poslanecká sněmovna věnovat odpovídající pozornost, a schválí senátní návrh na odložení účinnosti zákona č. 266/2006 Sb., o úrazovém pojištění zaměstnanců do 1. ledna 2015. Následně pak vláda bude mít dostatečný prostor k tomu, aby zvážila všechny argumenty uplatňované zejména sociálními partnery a odbornou veřejností v připomínkovém řízení, a předložila návrh nové právní úpravy úrazového pojištění, která bude přijatelná pro všechny tři zainteresované subjekty – stát, zaměstnavatele i zaměstnance.

Profily ParlamentníListy.cz jsou kontaktní názorovou platformou mezi politiky, institucemi, politickými stranami a voliči. Názory publikované v této platformě nelze ztotožňovat s postoji vydavatele a redakce ParlamentníListy.cz. Pro zveřejňování příspěvků v této platformě platí Etický kodex vkládání příspěvků a Všeobecné podmínky používání služby ParlamentníListy.cz.
Diskuse obsahuje 0 příspěvků Vstoupit do diskuse Komentovat článek Tisknout
reklama