Výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu se zabýval tímto senátním tiskem č. 328, novelou zákona o rozpočtových pravidlech a o změně některých dalších souvisejících zákonů. Výbor doporučuje po úvodním slově předkladatele Karla Tylla, náměstka ministryně financí, a po mé zpravodajské zprávě doporučuje Senátu Parlamentu ČR vrátit návrh zákona Poslanecké sněmovně s pozměňovacími návrhy, které tvoří přílohu tohoto usnesení.
Na konto usnesení výboru bych chtěl říci, že samozřejmě mě trochu mrzí, že nebyla využita příležitost nějaké komplexnější změny zákona o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů. Protože nebývá moc zvykem, aby tyto zákony byly projednávány skutečně jako autentické návrhy, které předkládá ministerstvo financí. Většinou novely jsou spojeny se změnou jiných zákonů. Tady byla příležitost se podívat hlavně na rozpočtová pravidla územních rozpočtů nějakým pečlivějším způsobem.
Paní ministryně v úvodním vystoupení velmi podrobně vysvětlila především změny týkající se velkých rozpočtových pravidel, takže k tomu nechci nic moc dodávat.
U malých rozpočtových pravidlech za ta léta, jak se různě mění, tak se nashromáždila, nakupila obrovská spousta byrokracie kolem toho. Hospodářský výbor se snažil aspoň dílčím způsobem některé věci pozměnit. To byl ten hlavní smysl usnesení a pozměňovacích návrhů.
Samozřejmě jsem si vědom, že jsou tady jiní adepti na vracení, než je zrovna zákon o rozpočtových pravidlech. On má historicky takovou jednu nevýhodu. Mediálně je nezajímavý. Je to taková technická norma, ale především v případě územních samospráv přináší stále větší problémy.
Já jenom k pozměňovacím návrhům... My jsme šli ještě odvážnějším způsobem než vláda, navrhli jsme snížit penále u odvodu za porušení rozpočtové kázně z 0,4 promile na 0,1 promile. Myslím si, že by to tak mělo být. Na druhé straně vnímám to, že v mnoha případech, hlavně se to týká obcí a krajů, v mnoha případech to penále je promíjeno. Takže ono to fakticky nemá nějaký význam. Jinak i podle usnesení Nejvyššího správního soudu porušení rozpočtové kázně není nějakou trestní sankcí. Jejím smyslem je vrátit peněžní prostředky do státního rozpočtu, proto by samozřejmě to penále nemělo být ve výši, že by likvidovalo toho příjemce. Vláda udělala půlkrok do 0,4, my jsme byli odvážnější, proto jsme navrhovali jak v případě rozpočtových velkých pravidel, tak i malých pravidel územních rozpočtů 0,1. Stojím si za tím návrhem, ale samozřejmě je to jakési dílčí vylepšení.
Pak dalším návrhem, který přijal hospodářský výbor, je alespoň částečně snížit byrokracii, která je spojena s fungováním dobrovolných svazků obcí. Myslím si pomalu, že každý vyšší pracovník ministerstva financí by měl mít nějakou zkušenost s tím, docela si myslím, že by bylo dobré, kdyby někdy zasedl jako předseda takového dobrovolného svazku obcí a zjistil by, že rozpočtová pravidla územních rozpočtů jsou nastavena tak, že fakticky úplně ochromující činnost dobrovolného svazku obcí. Protože jedna obec si s tím poradí, jeden kraj si s tím poradí, ale dobrovolný svazek, který třeba také někdy čítá, jako v případě toho, kde mám čest předsedat, 25 obcí, už si poradí velmi obtížně. Od roku 2016 je požadavek, aby každá rozpočtová změna byla zveřejněna nejen na internetových stránkách dobrovolného svazku obcí, ale aby byla zveřejněna na úřední desce každé z členských obcí. To je neuvěřitelná byrokracie. Navíc není jasno, kdo za to zodpovídá, jestli ten starosta příslušné obce nebo předseda svazku, takže jsme se snažili alespoň v této dílčí věci upustit od povinnosti odesílat rozpočtové změny, rozpočtová opatření všem obcím ke zveřejnění na úřední desce. Myslím si, že z hlediska transparentnosti postačí, aby takováto rozpočtová opatření se objevila na internetových stránkách dobrovolného svazku obcí. Vnímám, že takových různých nástrah a byrokratických překážek je tam celá řada, proto vnímám také názory pana náměstka Tylla, že by bylo možná vhodné podívat se na to komplexněji.
Při nějaké novele, skutečně velké novele toho zákona o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů odbřemenit ta pravidla od formálních překážek. Ono se to týká i příspěvkových organizací, územních samosprávných celků, ale to bychom tady mohli mluvit dlouho. To je důvod, který nás vedl k těm pozměňovacím návrhům.
Pokud se týká toho přílepku úpravy jednacího řádu Poslanecké sněmovny, samozřejmě s těmi rozpočtovými pravidly to nemá co dělat. Ministerstvo financí taky bylo proti tomu návrhu, který načetl, tuším, pan poslanec Pikal ve druhém čtení, ale je to novela zákona o jednacím řadu Poslanecké sněmovny. Nechme tuto pravomoc na Poslanecké sněmovně, je to jejich vnitřní norma, takže my samozřejmě jako hospodářský výbor jsme navrhli vypuštění tohoto přílepku, protože nemá s tím zákonem o rozpočtových pravidlech žádnou souvislost, ale... Ale. Takže to k mé zpravodajské zprávě.
Určitě je možné, já bych požádal paní ministryni, pokud by tento návrh, nebo respektive tento návrh zákona s těmi pozměňovacími návrhy, nebyl vrácen, aby skutečně nezůstalo jenom u příslibu, ale podívali jsme se někdy v tom příštím roce na nějakou zevrubnější novelu zákona o rozpočtových pravidlech, hlavně územních rozpočtů, ve snaze snížit tu šílenou administrativu, která je s tím na obcích, hlavně na těch dobrovolných svazcích obcí, spojena. Protože ono to vede k ochromování činnosti dobrovolných svazků. Dobrovolné svazky obcí jsou součástí veřejných rozpočtů, veřejných financí. Vedle toho ještě existují takzvané mikroregiony, to jsou spolky obcí, vlastně by ani existovat neměly, ale existují. Ty jsou postaveny úplně mimo veřejné rozpočty, takže tam se nekontroluje vůbec nic. Je tady obrovský nepoměr a je potřeba se na to podívat. Proto nás to inspirovalo, hospodářský výbor, alespoň k nějaké dílčí úpravě. Pokud se rozhodneme, že ten návrh zákona nebudeme vracet, věřím, že s ministerstvem financí najdeme v příštím roce nějaký prostor na zevrubnější analýzu toho, co by se mohlo změnit, a toho, co by se mohlo formálně zrušit, aby to nedělalo problémy.
Děkuji za pozornost.
