Cílem tohoto návrhu, jak koneckonců zmínila paní ministryně, návrhu vládního, nikoli Andreje Babiše, návrhu vládního, je zmrazit platovou základnu u představitelů státní moci s výjimkou soudců na dalších 5 let, poněvadž v letošním roce již platová základna je zmrazena, na dalších 5 let, tedy v letech 2022 až 2026.
Vláda také mohla přijít se zmrazením třeba na 10 let nebo na 100 let, to také s tím mohla přijít. Také bychom určitě slyšeli poutavé vyprávění o tom, jak je potřeba to učinit. Chtěl bych pouze zdůraznit, že jediný argument validní, který mě ale nepřesvědčuje, je, že pokud by došlo k rozmrazení platové základny představitelů, tak by statisticky se zvýšil plat nebo se navýšila platová základna zhruba o 6 procent. Já poskytnu jiná čísla, jiná přesná statistická čísla, která zohledňují to, že v letošním roce již došlo ke zmrazení platové základny. A pokud bych se držel i toho nového výpočtu, který je pro výši platové základny od letošního roku platný, nebo by měl být platný, pokud by nedošlo ke zmrazení, a týká se zjištění průměrné mzdy na přepočtené stavy zaměstnanců v celém národním hospodářství, tak by maximálně došlo ke zvýšení platové základny o 3 procenta, nic víc. Čím déle budeme zmrazovat platy, tak tím opticky bude jaksi se zvyšovat to procento nárůstu té platové základny. V roce 2026, nechci věštit, nejsem prognostik, možná dosáhne 30, 40 procent. Takovýmto způsobem se prostě postupovat nedá.
Podotýkám, že kdyby v minulém roce se neměnil mechanismus propočtu platové základny, tak už letos, a nedošlo ke zmrazení platů, tak už letos by platová základna činila 91 555 korun, neboť průměrný měsíční plat v nepodnikatelské sféře za rok 2019, za předminulý rok, byl 36 622 korun. To znamená, pokud se dostaneme v tom příštím roce na ten jaksi automat, který jsme si schválili v tom minulém roce, tak to oproti tomu, co mělo platit, tak by ještě bylo sníženo o 2400 korun. To znamená, každý si může najít svá čísla, statistiky, podle toho, jak se to zrovna hodí. Já uvádím přesná čísla, opřená o data Českého statistického úřadu.
Když se podíváme vůbec na ten zákon z toho roku 1995, tak tam v tom úplně paragrafovaném znění, kdybychom si ho přečetli, včetně těch neplatných a zrušených ustanovení, čtete pouze samé zmrazování platové základny, snižování koeficientů a jednu nesystémovost za druhou. Ta poslední, kterou nám vnucuje paní ministryně, překonala všechno. To je jaksi bezprecedentní nesystémovost. To je nesystémovost taková, že už naši nástupci nebo naši následovníci nemůžou vůbec tu situaci nikterak vyřešit. To je asi důsledek tohoto geniálního návrhu. Je to jakási nedůstojná vizitka za činností té odcházející vlády.
Paní ministryně vyjmenovala, koho se to vlastně všechno týká, mimo jiné se to týká i člena Národní rozpočtové rady, kterého budeme dnes volit. To znamená, i tomu bychom na celé téměř volební období, je šestileté, tak na pět let minimálně, tak bychom mu zmrazili plat. Nevím, jestli to je nějaká optimistická zpráva pro ty kandidáty. Platy představitelů státní moci, myslím, že to všichni vědí, po tom neustálém snižování koeficientů, po těch symbolických psychologických krocích a zmrazování jejich platů, nemohou konkurovat v žádném případě manažerským platům v podnikatelské sféře a jsou dnes už mnohem nižší než platy vysokých státních úředníků na ministerstvech. Paní ministryně, i jako místopředsedkyně vlády, má určitě mnohem nižší plat než její náměstci, protože plat představitelů státní moci neuvažuje s žádnými dalšími odměnami, na rozdíl od těch náměstků. Buď chceme garantovat adekvátní odměňování těmto představitelům státní moci, nebo dáváme najevo, že si vláda neváží jejich práce, a dokonce si neváží práce ani svých členů, jak je evidentní. Dobrá práce zákonodárců a dalších představitelů státu a jeho občanů, kteří pak musí snášet důsledky často nekvalitních zákonů a rozhodnutí, by se měla mnohonásobně vyplatit.
Když někdo udělá chybu, paní ministryně v minulosti, tím skončím, mnohokrát uváděla, že se poučila z chyb minulosti. Když někdo udělá chybu v minulosti, a těch nastavení platových základen bylo už tolik, tak když udělá jednu chybu, je to omluvitelné. Pokud to udělá z naivity, z naivity, že je možné rozmrazit tu platovou základnu, nebo ze zkušenosti, již ale to dělá opakovaně, a ještě takovýmto bezprecedentním způsobem, tak je to prostě neomluvitelné. Na hezká slova, paní ministryně, jaksi určitě nemohou přistoupit, poněvadž to jsou hezká slova a skutečnost je úplně jiná.
Pokud, dámy a pánové, tento návrh schválíme, tak vystavíme našim nástupcům naprosto neřešitelnou situaci. Považuji to za naprostou neodpovědnost, považoval bych to za naprosto neodpovědnost a za vrchol populismu, který tady ještě za těch 25 let nebyl. Takže i z toho důvodu se naprosto ztotožňuji s tím, že VHZD navzdory pěknému vystoupení paní ministryně a výzvám, abychom ji pochopili, navzdory těmto výzvám VHZD doporučuje Senátu PČR tento návrh zákona zamítnout.
Děkuji za pozornost.
