Historické okénko
Dnes si připomínáme 139 let od narození jednoho z otců – zakladatelů samostatného československého státu, generála Milana Rastislava Štefánika (21.červenec 1880 – 4.května 1919).
Po vypuknutí první světové války pomohl formovat československé legie v Itálii, Srbsku, Rumunsku a Rusku. Využíval svého vlivu mezi slovenskými krajanskými spolky a prosazoval myšlenku společného státu. V roce 1916 se podílel na vzniku Národní rady československé a stal se jejím místopředsedou. V letech 1918 – 1919 byl čs. ministrem vojenství, které se staralo o čs. vojska v zahraničí. Paradoxně na půdu nového státu nevstoupil, zahynul při návratu do vlasti při leteckém neštěstí u Bratislavy v roce 1919.
Milana Rastistlava Štefánika známe jako generála a diplomata. Svoji úctyhodnou kariéru ale začal jako astronom a meteorolog, který procestoval svět.
Jeho vědecká kariéra začala v Paříži v roce 1904. Šestkrát zdolal Mount Blanc, procestoval Alžírsko a Tunisko, pobýval v Rusku. Na Tahiti založil hvězdárnu a několik meteorologických stanic. Na základě pověření francouzské vlády měl prosadit výstavbu meteorologických stanic s radiovými centrálami v Ekvádoru a na Galapágách. Za to byl jmenován francouzským rytířem Čestné legie. Díky své vědecké kariéře a cestování získal mnoho kontaktů, které následně využil v diplomacii.
Po vypuknutí války se přihlásil ve Francii do armády k letectvu. Byl nasazen i do bojů u Arrasu vedle roty „Nazdar“. V roce 1917 odcestoval do USA, kde mezi slovenskými krajany prosazoval myšlenku společného státu a také verboval muže do čs. legií. Díky jeho vlivu francouzská vláda vydala v prosinci 1917 „dekret o vytvoření česko – slovenské armády ve Francii“. Jeho působení později ocenil sám T.G.M.: „Bez Štefánika bychom mnohého nedosáhli, určitě ne tak rychle, byl v naší věci nepostradatelný“. Je nutno dodat, že jeho představy o budoucím státním zřízení nového státu se lišily od představ Masaryka a Beneše.
Tento úctyhodný muž zahynul při návratu do vlasti, kdy se jeho letadlo zřítilo necelé 3 km od cílového letiště.
A na závěr připojuji jeden jeho citát. „Kto si myslí, že mu slobodu druhí vybojujú, ten jej nie je hoden.“
