Historické okénko

Před 920 lety byl u Zbečna v křivoklátských lesích spáchán atentát na českého knížete Břetislava II. Když se kníže vracel z lovu, byl pobodán členem své družiny Lorkem. Zranění bylo smrtelné a kníže po dvou dnech umírá.

Břetislav II. se narodil kolem roku 1057 jako nejstarší syn prvního českého krále Vratislava II. a jeho manželky Adléty Uherské. Tehdy v našich zemích platilo „stařešinské“ nástupnické právo, kdy vladařem se nestával nejstarší syn, ale nejstarší člen rodu. Titul krále nebyl v tu dobu ještě dědičný. Po smrti krále Vratislava se stal knížetem bratr krále Konrád. Teprve po jeho smrti roku 1092 se Břetislav II. se ujal vlády.

Své výboje zaměřil především na Polsko a v roce 1096 získal pro Přemyslovce Kladsko. Během své vlády chtěl vymýtit zbytky pohanství, zakázal uctívat posvátné stromy, které byly vysekávány. V roce 1097 vyhnal ze Sázavského kláštera slovanské mnichy, kteří prováděli obřady podle slovanské liturgie, kterou zavedli Cyril s Metodějem. Vyhnal také ze země předáky rodu Vršovců.

Během jeho vlády prošli českými zeměmi účastníci 1. křížové výpravy. Volání za osvobození Svaté země vyslyšeli i prostí lidé z celé Evropy, kteří projdou přes Prahu, kde rabují a násilím křtí židovské obyvatele. Kdo se vzpouzí, toho zabijí.

Znepřátelil si i ostatní Přemyslovce, protože porušil „stařešinské“ právo a za svého nástupce určil svého mladšího bratra Bořivoje. Kupodivu právo neporušil ve prospěch svého syna, ale u císaře Jindřicha IV. vymohl udělení českých zemí v Bořivojův prospěch.

Jak je vidět, mnoho stran mělo motivaci k jeho zavraždění. Porušením „stařešinského“ práva odstartoval další etapu přemyslovských her o trůny.