Mnozí zákazníci vnímají tuto metodu úpravy produktů jako zneužití či podvod, protože výrobci se snaží, aby jejich produkty na první pohled vypadaly stejně. Na menší hmotnost či objem pochopitelně nijak výrazně neupozorňují (ale ani ji nezamlčují, to ani nemohou). Zmenšení velikosti bývá většinou velmi malé, a nebývá pro běžného spotřebitele okamžitě rozpoznatelné. Pokud tedy nevíte, kolik například vaše oblíbená čokoláda vážila před úpravou nebo kolik sušenek bývalo ve stejném balíčku, ničeho si ani nemusíte všimnout.

I když můžeme mít často pocit, že nás tím výrobci oklamávají, není třeba vždy hledat za shrinkflací jejich zlou vůli. Tuto praxi totiž využívají již řadu let a důvodem není pouze zvýšení zisku za každou cenu. Často jde o snahu vyhnout se zvýšení ceny produktu, na kterou by mohli zákazníci reagovat negativně. Mnoho studií totiž poukazuje na to, že spotřebitele odrazuje mnohem více zvýšení ceny než snížení velikosti balení. Výrobci tak volí snížení velikosti/hmotnosti/objemu produktu jako alternativu, která jim umožňuje udržet cenu stejnou a zároveň udržet na uzdě rostoucí náklady.

Shrinkflace se obvykle objevuje v potravinářském průmyslu, ale může se vyskytnout i v jiných odvětvích, například u kosmetických produktů apod. Příkladem shrinkflace může být snížení hmotnosti čokoládové tyčinky nebo hmotnosti brambůrků v pytlíku. Mezi nejznámější příklady shrinkflace patří zvětšení mezer mezi jednotlivými dílky čokoládové tyčinky Toblerone.