Vrátím se ke svému vystoupení ve druhém čtení a chci říct, že v tomto návrhu zákona existuje podle mého názoru závažný problém. A to, že vláda navrhuje, aby poskytovatelé nebo šiřitelé reklamy, stejně tak zpracovatelé reklamy, kontrolovali, zda ten, kdo tu reklamu zadává, má povolení na loterie. Já jsem minule mluvil hlavně o loteriích, o tom, že na šiřitele reklamy, na zpracovatele, grafické studio apod., nemají mechanismy k tomu, aby to zjistili.
Ale chci upozornit ještě na jednu věc, která se toho může týkat také, a která je podle mě ještě komplikovanější a může přinášet nezamýšlené efekty této novely. A to jsou tzv. spotřebitelské soutěže. A neexistuje jednotný právní názor na to, co je spotřebitelská soutěž a co už není a má charakter loterie. A je to velmi komplikované a probíhají o tom i různé soudní spory apod.
Vymodeluji vám typický příklad, který může nastat. Některý řetězec, některý prodejce uspořádá spotřebitelskou soutěž, která může a nemusí mít charakter soutěže a může podle některých výkladů mít charakter loterie. Na tuto soutěž je velmi často reklama, dokonce i ve veřejnoprávních médiích. A teď mi řekněte, jak např. Český rozhlas pozná, že tato spotřebitelská soutěž, a mluvím z praxe, protože vím, že v současné době probíhají reklamy i na veřejnoprávních médiích, jak pozná, že to charakter spotřebitelské soutěže už nemá a že to je de facto nepovolená loterie.
Podle mě to nemá šanci poznat. Nicméně se může stát, že někdo podá stížnost k Radě pro rozhlasové a televizní vysílání, a tento veřejnoprávní či jiný šiřitel reklamy bude potrestán podle tohoto návrhu zákona, a tam ty sankce nejsou vůbec malé. Myslím si, že pan ministr průmyslu a obchodu ví, o čem mluvím, a ví, že ten problém je širší a že to není dobře zpracované.
Mám dva návrhy. První je, abyste podpořili můj pozměňovací návrh, který tento novelizační bod vypouští. Přitom současně uznávám, že není legislativně technicky na 100 % toho, jak by měl být. Považuji za vhodnější to vrátit do druhého čtení a ve spolupráci s MPO tu otázku dobře legislativně technicky vyřešit. Nebo pokud odmítnete oba dva návrhy, reálně hrozí, že ti, kteří nemají šanci odhalit nepovolenou loterii, ať už tu, která je skutečně loterie, nebo má charakter spotřebitelské soutěže, přitom o tom, zda to byla nebo nebyla spotřebitelská soutěž, se dá rozhodnout později, budou podle mého názoru neprávem postiženi a budou postiženi za to, že stát si to neuhlídal.
Kdyby ty sankce směřovaly k zadavateli reklamy, tak to samozřejmě podpořím, to není žádný problém. Zadavatel reklamy musí vědět, jestli splnil zákonné povinnosti,nebo ne. Jak to má vědět grafické studio, jak to má vědět šiřitel reklamy, ať už je to televizní, rozhlasová nebo internetová reklama. Tady se stát zbavuje své odpovědnosti, přenáší to na někoho jiného, a přitom nemá šanci to účinně vyřešit.
Původní návrh předkladatelů byl, že to má sloužit zejména na porušovatele zákona ze zahraničí, zejména v oblasti loterií. A podle mého nebylo úmyslem zpracovatele, ale to nám odpoví když tak pan ministr, zacílit se na spotřebitelské soutěže. Takže to zasáhne např. i internetové providery, televizi, jak jsem říkal, apod.
Chtěl bych slyšet od pana ministra ujištění, že říká, že je proti tomu pozměňovacímu návrhu, že mé obavy jsou plané a liché. Že nic takového nemůže nastat. Ale já si myslím, že to prostě není pravda. A tady věc, kterou chceme řešit a která se má řešit, tak ji podle mého názoru řešíme špatně.
Takže jednak dávám procedurální návrh na vrácení do druhého čtení. Pokud by neprošel, pak vás poprosím o podporu mého pozměňovacího návrhu, a tím hlasováním nás určitě provede pan zpravodaj a určitě pak řekne, kdo ty pozměňující návrhy podal a v jakém jsou smyslu podávány.
Myslím si, že minimálně, pokud oba dva mé kroky odmítne vládní většina, tak by ministerstvo průmyslu a obchodu mělo vypracovat nějaké výkladové stanovisko, a poskytnout to všem šiřitelům reklamy, aby věděli, jak mají postupovat.
A co bych považoval za ještě důležitější, pane ministře prostřednictvím pana místopředsedy, kdybyste vypracoval novelu zákona o ochraně spotřebitele, a tam se speciálně věnoval otázce spotřebitelských soutěží. Aby bylo naprosto jasné, co je a co není, aby šiřitel reklamy nebyl obviněn z toho a neměl velké sankce za to, že to, co se tváří jako spotřebitelská soutěž, bylo posouzeno orgány státu, že je to vlastně nepovolená loterie.
