Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Členové vlády, kolegyně, kolegové, je právem každého z nás navrhnout nový bod a je právem určité skupiny poslanců nebo klubů vetovat zařazení toho bodu. Dnes jsme zažili zvláštní situaci, kdy ještě předtím, než byl bod navržen, byl vetován nebo takzvaně vetován. Já jsem poprosil pana místopředsedu, aby mi půjčil podpisové listiny, kterými se vetuje, kterými jste se pokusili vetovat tento bod. Já si myslím, že takhle to možné není.
Kolegyně a kolegové - a teď bych mohl číst, mám tu jenom první stránku, tak se omlouvám, bude to bez titulů a bez křestních jmen, takže paní poslankyně a páni poslanci Adámková, Berkovec, Bělica, Blaha, Brázdil, Bžoch, Červíčková, Dostálová, Farhan, Feranec, Fialová, Fridrich - ostatní stránky číst nebudu, tito kolegové a kolegyně mají smůlu nebo výhodu začátku abecedy - podepsali naprosto neurčitý bianko šek, kde nahoře je napsáno námitka proti návrhu zařazení nového bodu programu 27. schůze Poslanecké sněmovny dle § 54 odst. 6, ale není napsáno proti kterému. Já si myslím, že univerzální veto na zařazení jakéhokoliv nového bodu prostě není možné.
Je vidět, že se bojíte o této kauze debatovat, nebo se bojíte o zařazení tohoto bodu hlasovat.
Když jsem včera viděl ty fotografie, tak jsem očekával omluvu od pana předsedy. Dočkal jsem se slov, že je na to hrdý a že by to dokonce rád zopakoval. Pak sice po zásahu premiéra z Ameriky jste si určitě všimli, že jsme ocenili význam této návštěvy a kvitovali jsme, že premiér České republiky má jednání s prezidentem Spojených států a svou opoziční práci jsme si nechali na vnitropolitické problémy, a takhle se to dělat má. O tom jsem přesvědčen. Takže pan premiér zasáhl. Myslím si, že ho muselo rozčílit, že v tak důležité chvíli musel řešit takovou ostudnou věc. Na základě toho pan předseda Vondráček se omluvil neomluvil, když si přečtete tu omluvu, ale budiž, každý se omlouvá podle toho, jak je mu blízké.
Když jsem zaznamenal argumenty některých z vás, kteří to omlouvali, tak mi přišly natolik absurdní, že se o nich musím zmínit a položit otázku. První argument: Pan předseda Vondráček v té době ještě nebyl předseda Poslanecké sněmovny. To je pravda. Znamená to, že ne předseda Poslanecké sněmovny, kterýkoli z nás může vyskočit na předsednický pult a hrát tam na kytaru? Bavit své kolegy se zdůvodněním, že nejsem předseda Poslanecké sněmovny? Co to je za argument?
Druhý argument řekl pan předseda: My jsme z Moravy. Já jsem tedy ze Slezska, ale jménem mých kolegů, jestli tady budeme v Praze šířit, že my Moravané jsme zvyklí skákat po předsednických stolech, hrát na kytaru a že nám je to vlastní, tak to nám to tedy vlastní není. Nemluvím za Slezany, ale mluvím za naše občany z Moravy.
A teď bych mohl v těch absurdních výmluvách pokračovat.
Není to tak dávno, a já jsem to opravdu ocenil a pravděpodobně to byla osobní zásluha pana předsedy Vondráčka, že tady promluvil Paul Ryan. A odpovězte si, kolegové, kolegyně, z hnutí ANO. Umíte si představit, že by tohle udělal Paul Ryan v americkém Kongresu? Umíte si představit, že by to udělal kterýkoliv člen amerického Kongresu? A co by se stalo, kdyby to udělal? Už by byl doma, už by měl vyklizenou kancelář, už by neměl mandát člena Kongresu. Ta bagatelizace, ta bulvarizace, je prostě neuvěřitelná.
My jsme chtěli odpovědět například otázky. Sami dobře víte, že když tady zapomenete počítač nebo tablet a nejedná Poslanecká sněmovna, je tady zamčeno. A musíte jít za ochrannou službou, aby vás sem pustila, abyste si své věci, které jste tady případně zapomněli, mohli odnést. Takže ty otázky - kdo je sem pustil, co tady vlastně dělali - při připadají opravdu naprosto na místě.
A vy nejste ani ochotni hlasovat o znění toho bodu. Můžete být proti. To vám můžu vyčítat, nemusím vyčítat. Na to máte plné právo. Nicméně, pane místopředsedo Okamuro, myslím, že ta podpisová listina se nevztahuje na ten bod. Ten bod měl konkrétní název. Samozřejmě vetovat se to dá, můžeme dát časový prostor poslancům, mohou to doplnit, ten název bodu, pak to bude plně v souladu s jednacím řádem. Ale bianko šek na to, že už nikdy se nebude hlasovat o žádném návrhu programu, doplnit program například na této schůzi nebo příští. Příště byste mohli podepsat listinu, námitka na zařazení nového bodu na kterékoliv příští schůzi. Bylo by to stejně cenné jako to, to znamená bezcenné. Děkuji. (Potlesk zprava.)
