já jsem interpeloval pana ministra průmyslu a obchodu z důvodu, abychom sjednotili údaje a fakta, abychom pak mohli vést nad těmito údaji a fakty věcnou obsahovou diskusi. Zajímal mě vlastně počet OSVČ, rozdělení, kteří to mají jako hlavní činnost a vedlejší, součet, a pak vlastně věkové rozdělení, rozdělení do kategorií podle věku a speciálně jsem se ptal na počty OSVČ, kteří současně studují, nebo současně pobírají důchod.
Když se podíváte do té odpovědi, kterou jsem dostal od pana ministra a jeho ministerstva, tak zjistíte, že máme trošku zmatek v naší legislativě. To nevyčítám ministerstvu, ani panu ministrovi. Když se podíváte, tak podle živnostenského zákona máme fyzické osoby, které podnikají, pak podle zákona o důchodovém pojištění a pojistném na sociálním zabezpečení máme osoby samostatně výdělečně činné, a aby toho nebylo málo, tak ještě sleduje, omlouvám se, abych to řekl přesně, Český statistický úřad osoby pracující na vlastní účet v České republice. A když se podíváte, tak ta čísla prostě nesedí. Máme tři evidence, pokaždé jsou jiná čísla. Já myslím, že je to úkol pro legislativu, tudíž pro Sněmovnu i pro Senát, abychom to pokud možno jenom sjednotili, abychom měli jenom jedna čísla. Ten důvod, proč jsme ta čísla chtěli, je to, že chceme otevřít debatu o případné podpoře některých skupin, možná některých věkových skupin a podobně, možná bychom mohli debatovat o tom, zda mají být úplně stejné podmínky pro ty, kteří mají hlavní nebo vedlejší činnost.
Nicméně čísla, která jsem dostal, tabulky, které jsou obsaženy ve sněmovním tisku 615, jsou vypovídající. Nemám k tomu žádnou připomínku jenom s tím podnětem, že by bylo asi mezirezortně dobře se na to podívat a pokud možno sjednotit název, podnikatelům ještě říkáme drobní podnikatelé, živnostníci, osoby pracující na vlastní účet, fyzické osoby, které podnikají, a OSVČ. A podle mě by to bylo dobře. Tady se ukazuje to, co nás trápí ve veřejné správě opakovaně, a nejenom v této oblasti. Máme mnoho údajů, vedeme je opakovaně, vedeme je na různých centrálních orgánech státní správy a přitom ta čísla nesedí. Popravdě řečeno, a já panu ministrovi věřím, že říká, že je to způsobeno různou metodikou, kdo z nás si umí představit, jaký je rozdíl mezi OSVČ a osobou pracující na vlastní účet. Já za sebe říkám, že nejsem schopen definovat ten rozdíl mezi OSVČ a osobou pracující na vlastní účet. A když se podíváte, rozdíl je ve statisících. Pokud vyjdeme z toho, že živnostenské úřady správně evidují, správně je napsáno, že je to evidenční orgán, podnikatele, respektive fyzické osoby, které podnikají, tak dojdeme k závěru, že jich máme více než 2 mil., ale OSVČ máme 1 mil. - rozdělené na hlavní a vedlejší činnost.
Já nevím, jestli ten argument, který je určitě pravdivý, že jsou tam vedeni i ti, kteří mají pozastavený výkon živnosti, nebo ji prostě neprovádějí i přesto, že jsou registrovaní, jestli je to opravdu 50 %. Možná by stálo za to ty databáze pročistit, možná i na základě nějakého legislativního podnětu, abychom to věděli přesně. Ale já jsem vlastně ten nesouhlas vyjádřil kvůli poslednímu odstavci té odpovědi, která mě zklamala, ten odstavec mě zklamal. A pokud budeme dostávat takové odpovědi, tak nám nezbude nic jiného, než se s každou interpelací obracet přímo na premiéra, protože věřím, že premiér pak zaúkoluje všechna ministerstva a dostaneme všechny odpovědi na otázky, na které jsme se ptali.
Poslední odstavec, já vám ho odcituji: Počty OSVČ studentů, počty OSVČ občanů, kteří pobírají starobní nebo invalidní důchod, nemá Ministerstvo průmyslu a obchodu k dispozici. Doporučuje se v této otázce obrátit na Ministerstvo práce a sociálních věcí resp. Českou správu sociálního zabezpečení příp. Český statistický úřad. - Připomíná mi to pohádku o kohoutkovi a slepičce. Pane ministře, já jsem očekával a očekávám i nadále, že to udělají vaši úředníci, že oni si najdou tu správnou státní instituci, zjistí ty údaje, odpoví mně a pokud já vyjádřím nesouhlas, tak se ty informace dozví celá Poslanecká sněmovna.
Tak já pak navrhnu, abychom vyjádřili nesouhlas ne s tím, co ta odpověď obsahuje, ale s tím, že rovnou žádám pana ministra, aby mně doplnili ty údaje, aby to vykomunikovali buď s MPSV, Statistickým úřadem nebo Českou správou sociálního zabezpečení. Přece nebudu psát další tři interpelace s tou samou otázkou v té samé věci, to mi přijde neproduktivní. A opět to podle mě ukazuje na obecnější problém české veřejné správy, že opakovaně poskytujeme údaje, přitom stát nemá centrální evidenci. Místo aby si státní instituce předávaly informace, v tomto případě kdyby MPO požádalo MPSV, tak věřím, že by MPSV ty informace poslalo. A stává se to poslancům, stává se to občanům, stává se to firmám. Já myslím, že bychom měli mít systém jedněch dveří, že když o něco požádám - a pokud to není zrovna u toho okýnka, u té instituce, tak ty instituce to samy mezi sebou vykomunikují občanovi - doufám, že občané jsou i poslanci - nebo poslanci ty informace poskytnou.
V okamžiku, pokud dostanu odpověď - a věřím, že pan ministr moji žádost podpoří a že zaúkoluje své úředníky aby to získali - tak já už nebudu vyslovovat nesouhlas s touto interpelací a budu mít všechny údaje k dispozici. A my sami se se svými kolegy a experty poradíme, zda jsme schopni z opozičních lavic napsat nějakou změnu zákona, která by sjednotila tu evidenci, aby byl pokud možno jeden orgán, který to bude evidovat, aby tam byly relevantní údaje a aby bylo jenom jedno označení, abychom když budeme říkat v té hovorové češtině, je to v pořádku, drobní podnikatelé, živnostníci, OSVČ, aby k tomu existovala jedna databáze. V této chvíli bohužel existují databáze tři, což bezesporu není problém Ministerstva průmyslu a obchodu, to bych chtěl zdůraznit.
Takže ten můj návrh na vyslovení nesouhlasu se týká pouze toho posledního odstavce, pouze těch údajů, které bohužel odpověď na mou interpelaci neobsahuje.
Děkuji.