Kdybychom žili v ideálním světě, tak tyto dvě úřední zprávy obou ministrů jsou naprosto dostačující a dál k tomu nemusíme vystupovat. Jedna věc, mluvil o ní pan ministr Brabec, nepochopil jsem, proč jsme jednali o deseti stavbách, pak je ve finále staveb devět. Speciálně jsem upozorňoval já i František Laudát na problém s TEN-T u prodloužené Rudné - všechno je domluveno, všechno je vyjednáno, Brusel s tím souhlasí. Beru to jako opak.
Pan ministr Brabec uvedl jednu nepřesnost ve svém vystoupení. Není pravda, že Ředitelství silnic a dálnic chtělo jít touto cestou, která byla zvolena. To prostě není pravda. Ředitelství silnic a dálnic do posledního dne bojovalo o to, aby i prodloužená Rudná byla v seznamu staveb. Mám na to písemné doklady. Myslím, že to potvrdí pan ministr Ťok. Rozhodnutí neudělal investor, Ředitelství silnic a dálnic, ale Ministerstvo dopravy. Z Prahy ví lépe, jak to bude fungovat v Ostravě.
Mně to připadá mimořádně riskantní. To, jak popsal pan ministr Brabec, tak to může pokračovat, to má naprostou pravdu. Ale také máme nějakou historii té stavby. Já jsem podepisoval dodatek se zhotovitelem, jako jsem podepisoval s panem ministrem Ťokem v jeho bývalém zaměstnání, když jsme dělali křižovatku na R35. Já jsem podepisoval dodatek k té první části I/11, to znamená hranice ...(nesrozumitelné) - hranice okresu Opava (?). Tam jsme s panem ministrem už ťukali a otevírali jsme ten úsek. A v té době jsem uzavřel takový dodatek, že po té prodloužené už by se mělo dávno jezdit. To uvedení do provozu mělo být současně. V té době nám sliboval zhotovitel, že maximální rozdíl bude 30 dnů. A od Mokrých Lazců po hranice okresu Ostrava už jezdíme. Nově je tam povolená rychlost 110, což je v pořádku, nový bezpečný úsek. Nejenže to zrychlilo trasu a odlehčilo to těm nejvíce zasaženým obcím, jako byly Hrabyně a Velká Polom, ale taky se výrazným způsobem zvýšila bezpečnost.
Pak jsme dostali šanci, jak ty dlouholeté problémy s jedním odpůrcem stavby - je třeba říct, který využívá, a má na to plné právo, všechny možnosti našeho právního řádu. Má k tomu občanské sdružení, které je taky jeho. Vy jste všude zjemňovali podmínky pro činnost občanských sdružení. My jsme tam chtěli nějaké minimální počty, místní příslušnost, to všechno navrhoval pan poslanec Zahradník, tak jste všechno, všechno -
Pokud se to povede a nikdo se neodvolal, tak no výborně. Opravdu tady vás pochválím a řeknu: Viděli jsme, my v našem kraji jsme to viděli zbytečně černě. Ale minimálně pan ministr dopravy - nevím, jestli psal i vám, pane ministře Brabče - ale pan ministr dopravy ví, že mu psal hejtman kraje, a tam jsme v opozici, takže to vůbec neříkám politicky, který s tím rozhodnutím nesouhlasil. Psalo mu sdružení, naše město, vidím pana kolegu Opálku, zakládalo Sdružení I/11- I/57, taky s tím nesouhlasilo. Podle mých informací Ředitelství silnic a dálnic s tím nesouhlasilo. Ministerstvo dopravy si vybralo teoreticky rychlejší, a může se to stát i v praxi, to se teprve uvidí, ale podle našeho názoru lidí, kteří tam žijeme, kteří s tím dotyčným člověkem neúspěšně vyjednávají léta, riskantnější cestu.
A hlavně v tom harmonogramu, který jste popsal, co by se stalo, kdyby se zvolila ta druhá cesta? To bych rád slyšel. Co jste vlastně ušetřili teoreticky? Protože kdyby to bylo v tom nařízení vlády, tak jak bylo slíbeno - já to skutečně nesu tak, že jsem se nechal nachytat a když ptáčka lapají, hezky mu zpívají; zazpívali mi, že klíčová stavba v Moravskoslezském kraji nebude potřebovat novou EIA a to zdržení nebude, tak jsem tomu uvěřil, když mi tak hezký zpívali páni ministři. A nevím žádný důvod, zatím jsem neslyšel, kromě toho - a to je pravda - že se Ministerstvo dopravy rozhodlo jinak. Ale proč? A zkuste nám namodelovat případ, že by ta stavba zůstala v tom nařízení vlády a dát nějaký časový harmonogram a pak to porovnat. To je první věc.
Docela komické bylo, jak na té tabuli jsou vždycky zkracovány ty body, tak ty body byly napsané - tento bod, který jsem navrhl já, se jmenoval "stavby s EIA" a ten druhý bod "stavby bez EIA". A ono je to přesně naopak, ale to je spíše jenom kouzlo toho, když se zkracují názvy bodů.
Já dlouhodobě tvrdím, a bohužel moji nástupci v tom takhle nepokračovali, že máme dvě, dvě klíčové infrastrukturní stavby na silnicích - R35, která po nějakém zbytečném zdržení měla to štěstí, že se do nařízení vlády dostala, a silniční okruh kolem Prahy, což je podle mě mnohem přesnější výraz, než když se mu říká pražský okruh, protože pražský okruh evokuje v obyvatelích České republiky, že je to nějaká městská záležitost hlavního města Prahy a říct, že Pražákům nic nedáme, je docela populární v mnoha krajích. Ale ta stavba je klíčová pro celou Českou infrastrukturu, samozřejmě pro Středočechy. To řešení, podle mě úsměvné, jak se část pražských politiků snaží vymístit ten problém z Prahy do středních Čech, aniž by to měli ve středních Čechách domluvené, když sleduji ty zatím mediální přestřelky, kam pošleme kamióny delší než 12 metrů, je to ten typický problém, já jsem ho nazval problém sousední ulice. Všichni s tím souhlasí, potřebné to je, ale ne u nás. Uděláme to u toho souseda. Takže to je problém.
Já považuji za - ať se na mě pan premiér nezlobí, není tady - vrcholně nezodpovědné říct, že v roce 2019 se bude jezdit po úseku pražského okruhu, já to říkám zjednodušeně, nebo že se začne stavět v roce 2019 mezi brněnskou a hradeckou dálnicí, ať to řeknu zjednodušeně. Neříkám úsek 511. To prostě není pravda, to je pohádka pro dospělé. Kdo se chce nechat opít rohlíkem, ať tomu věří. Doporučuji jinou věc. Najděte si tiskové zprávy Ministerstva dopravy vždycky z toho podzimu roku, které stavby budou zahájeny v příštím roce. A najděte si zprávy z roku 2015, 2016 a teď zpráva, co se zahájí příští rok. A co zjistíte? Možná se mění den v tom měsíci, určitě se mění datum té tiskové zprávy, ale obsah je takřka stejný. Slibem nezarmoutíš. Takže stavby, které vláda chce příští rok slavnostně zahájit, to samé nám říkala loni i předloni u mnohých staveb.
Korektní vystoupení obou ministrů, musím říct, že byla korektní, zapomněli říct něco jiného - že hasí požár, který sami založili, bohužel. Já jsem včera říkal v jiné debatě, že nám se smrskla debata o evropské politice na čerpání a zachraňování miliard. To je poměrně plochá debata, ten problém je mnohem větší. Proč jsme si nevyjednali výjimky pro všechny stavby, když máme tolik spojenců v Evropské unii a když tato vláda patří do toho hlavního proudu? Kde jsou ti naši spojenci? Proč nám do toho mluví? Co je jim po tom, jestli máme EIA podle starého, jestli minulé nebo předminulé verze toho zákona? Tomu já vůbec nerozumím, a že si to necháme líbit. Tomu skutečně nerozumím. Ale já říkám, pokud by to byl pouze úřední proces bez možnosti vstupu, řekl bych zejména ideových odpůrců stavby - vždycky říkám, nebo ne vždycky, často říkám, že mnohdy ti projektanti trasy navrhovali necitlivě a mohli odhadovat, kde bude nějaký oprávněný odpor veřejnosti, těch, kteří tam bydlí a kteří tu situaci znají. Takže ono to není jakoby černobílé úplně. Ale současně dávat tu obrovskou možnost tolikrát vstupovat do toho procesu je prostě chybné. A je to chyba všech vlád, které tady byly, aby zase se neřeklo takové to oblíbené: no co jste tady dělali vy? Za prvé tato vláda už je tam tři roky. Sami si vzpomeňte, kolikrát jsme slyšeli ve vystoupení ministra dopravy, ministerského předsedy, ministryně pro místní rozvoj, že se chystá nová legislativa. Tu stavební zákon, úplně nový, revoluční, zjednodušující, tu zákon o liniových stavbách, který bude stejný jako v Německu - no to jsou všechno jenom slova. Příští měsíc bude tři roky od voleb. Kolik tisků máme k dispozici k projednání? Žádný. Je reálné očekávat schválení nového stavebního zákona do konce volebního období? Není. Je reálné očekávat schválení zákona o liniových stavbách do konce volebního období? Není. Ale to nevadí, přesto bychom na něm měli pracovat, protože podle mě to není úplně politická věc, pokud ovšem nenasadíte zelené brýle, zelený ideologický pohled na svět, který vlastně říká: vystupte z aut, jezděte MHD. To je mimochodem taky dnešní problém pražského okruhu a toho, že dvě vládní strany tam sedí v koalici se zelenými, kteří podle mě z ideových a ideologických důvodů brání této stavbě. A místo abychom my ostatní se snažili najít nějakou shodu na tom, jak zjednodušíme - a já říkám, že základní princip je, že dotčená veřejnost může vstoupit do toho procesu pouze jednou.
Velmi pragmatický obecně je vstup správních soudů do zásad územního rozvoje kraje či města. To mi připadá mimořádně nešťastné. Nevím, jestli pan ministr Ťok, ale já jsem rád jezdil na jižní Moravu jako ministr dopravy, protože vždycky se na vás sesypou, co všechno chtějí, jakou stavbu, logicky, a tam se mohlo říct: já bych vám hrozně rád pomohl na té jižní Moravě, máte pravdu, ale bohužel nemáte zásady územního rozvoje, do té doby logicky investorská organizace nemá šanci získat ani územní rozhodnutí, ani stavební povolení, máte domácí úlohu. A nemám odvahu tvrdit, že jižní Morava měla nejhorší zásady územního rozvoje v porovnání se všemi kraji. Měli jenom smůlu, měli proti sobě nejvíc kvalifikované protivníky, kteří nakonec ten soudní spor vyhráli. Otázka je, zda je to dobře.
A tohle bychom měli debatovat, i s tím, že třeba to paragrafované znění neschválíme v tomto volebním období. Ale mohli bychom mít nějakou základní politickou shodu. Já myslím, že jsme schopni ji najít všichni kromě těch zelených, tam jsem velmi skeptický, ale dobře, nejsou tady, nebudou tady, takže to se nic nemění. A na tom bychom pracovat mohli.
Já příliš nevěřím těm lex specialis, tomu zákonu o liniových stavbách, protože je hrozně složité hlavně retroaktivitu jak posoudit. Ano, u nových nápadů by to možná pomohlo, ale u těch, které jsou už v běhu, se obávám oprávněně a logicky, že by to příliš nepomohlo, že by to mohlo být vykládáno jako buď přímá nebo nepřímá retroaktivita. Ale já jsem to říkal, když jsme schválili tu poslední novelu zákona EIA - dobře, devět staveb, resp. devět akcí, dvanáct staveb, abychom byli přesní, to je dobře, ale co těch devadesát? Nebo možná osmdesát osm, ať mě nechytáte za slovo. Co tam? A víte, jaký je výsledek? Jezdíte letos po těch cestách. My obecně, říkám my všichni máme jakoby za úkol, když dostanu nějaké peníze, tak je musím utratit. Nedej bože, abych nevyčerpal peníze! Velmi často z našeho pohledu - a na to je čas na podrobnou debatu buď v hospodářském výboru nebo v podvýboru pro dopravu - měníme svodidla tam, kde bychom nemuseli. Ta nová svodidla vypadají úplně stejně jako ta stará, žádnou změnu tam nevidíme. Takže se masivně investuje do oprav, opravy nejsou koordinované. Když jedete autem, tak se ocitnete v pasti a pak jedete 160 km z Opavy do Brna tři a půl hodiny, když máte štěstí. Natrefíte za těch 160 km na osm dopravních uzávěr, některé jsou řešeny podle mě naprosto chybně, typu, kdy se sjíždějí tři pruhy a jsou tam semafory. A máte třicet minut na místě a ta obec, ve které se to děje, tím samozřejmě trpí. Pro znalce severní Moravy a Moravskoslezského kraje je to Hradec nad Moravicí.
Takže to je pak nepřímý efekt toho, že se nám nedaří, zase říkám nám, abyste to zase nevnímali tak konfrontačně, připravit ty klíčové stavby. Na tom asi shoda je. Jenom nesmí vláda, premiér a ministr dopravy objíždět každý kraj a v každém kraji tvrdit, že zrovna ta jejich stavba je ta priorita. V okamžiku třinácti priorit žádnou prioritu nemáte.
Já doporučuji, abychom tohle pravidelně kontrolovali, abychom pravidelně dostávali zprávu, jak ty práce pokračují, jak u těch devíti staveb, tak u těch ostatních devadesáti, které to štěstí neměly, abychom začali intenzivně pracovat na zjednodušení stavebního zákona, když to řeknu takhle, případně jiných předpisů, které k tomu budou potřeba, a abychom si stanovili dvě klíčové priority na silnici: R35 a silniční okruh kolem Prahy. To si myslím, že jsou dvě stavby, které nám chybí nejvíce. Ta první zásadním způsobem odlehčí D1 a ta druhá zásadním způsobem pomůže nejenom hlavnímu městu, ale všem nám, kteří pokračujeme za Prahu a potřebujeme Prahu objet, a ne vjíždět do Prahy. A pokud to bude priorita, tak jsme podle mě schopni najít možná i nějaké speciální legislativní řešení pro ty dvě stavby, protože ty opravdu potřebujeme.
To je ten hlavní důvod, proč jsem navrhoval tyto body. Myslím, že problematika je naprosto provázaná, proto je fajn, že máme sjednocenou debatu. A opakovaně v oblasti dopravy nabízíme spolupráci a opakovanou reakcí je nezájem. Já si myslím, že možná v dopravě se politika dělat nemá. Říkám, máme plno jiných témat a s těmi si my jako občanští demokraté vystačíme. Když vidím pana ministra a jeho představa, jak nám budou jeho úředníci kontrolovat kotle, je zrovna ideový zásadní střet o domovní svobodu a tam se můžeme přít. Ale v přípravě a realizaci klíčových infrastrukturních staveb bychom se přít neměli a nemáme. Navíc tady nejsou spory o tom, kudy ty komunikace mají vést. Trasy jsou stabilizované, všichni víme, kde to má být. Jenom se nedaří to připravit a zrealizovat.
A podotýkám, problémem skutečně nejsou peníze. A to už roky nejsou problémem peníze. Problémem jsou nedostatečně připravené stavby, které mají za prvé legislativní důvody a za druhé chybná politická rozhodnutí zejména ministra Bárty. Nebojím se to pojmenovat takhle úplně přesně, protože zastavit přípravu a průběh staveb bylo chybné politické rozhodnutí. A podle mě neochota každé vlády stanovit dvě tři prioritní akce, a ty ostatní prostě musí počkat. Já tomu rozumím, každý jsme z nějakého regionu, nebo každý z nás považuje stavbu v tom svém regionu za nejdůležitější. Ale ty dvě, o kterých jsem mluvil, na tom bychom se podle mě shodnout mohli, protože silniční okruh kolem Prahy je vlastně pro všechny, minimálně se to týká dvou krajů, Prahy a středních Čech, a R35 zajímá všechny kraje od Moravskoslezského, Olomouckého, Hradeckého, Pardubického, a tak bych mohl pokračovat.