Představme si, že bychom tam měli povinnost ministra respektovat doporučení výběrové komise. Dopadlo by to stejně. Já na náhody moc nevěřím, mně to připadá jak příběh do večerníčku. Jak ten předem vybraný kandidát pak v tom otevřeném skvělém transparentním řízením vyhraje a všechny ostatní, všechny ostatní kandidáty porazí.
Takže já se vrátím k našemu názoru na tuto problematiku. Plnou politickou odpovědnost za nominanty nese ministr. Je na jeho uvážení, zda osloví někoho přímo a jmenuje. Zda si udělá jedno, dvě, tři výběrová řízení. Jednokolové, dloukolové. A je na jeho zvážení, zda bude respektovat nebo nebude respektovat doporučení těchto výběrových komisí. Takže na tom konkrétním příkladu Českých drah je vidět, že není důležité, jestli formálně provedeme výběrové řízení. Já lituji všechny ostatní účastníky toho výběrového řízení, protože udělali křoví minimálně na jedno místo v představenstvu. Dobře. Dejme tomu, že o to druhé místo proběhla regulérní soutěž. Ale o to jedno místo, které bylo volné, proběhlo tzv. výběrové řízení, protože to místo už bylo plné! Dopředu!
A pokud ten zákon schválíme, tak se nic na této praxi nezmění, pokud se ministr rozhodne, že tam chce svého člověka, tak ať si ho tam dá. Ale ať nese plnou politickou odpovědnost za jeho výkon v té funkci. Protože co my tímhle vyrábíme? Za prvé tyto stínová výběrová řízení budou probíhat nadále. Neříkám, že vždy, ale mohou. Ale současně dáme alibi tomu ministrovi. On zinscenuje stínové výběrové řízení, jeho favorit čirou náhodou vyhraje - ta náhoda je v uvozovkách, ono to v tom stenozáznamu pak není úplně poznat, takže to jsou uvozovky. Čirou náhodou vyhraje, on ho jmenuje, s odvoláním na tento zákon. Když pak ten člověk selže ve své funkci, co řekne ten ministr? To ne já, to byla ta výběrová komise, ti mi ho doporučili.
To je i v případě Českých drah. V tomto případě pokud selže - a já si to nepřeji, ale pokud selže nový generální ředitel v české evropské funkci, co nám řekne ministr dopravy Kremlík? Vždyť on vyhrál to výběrové řízení. Tu odpovědnost nesou ti členové, kteří to posuzovali. A já jsem jim věřil. Já jsem jenom potvrdil, resp. nechal jsem potvrdit, protože stát tam má většinu v Českých drahách, že jo. Takovou malou většinu, sto procent. To znamená, má tam úplně všechno. A ta výběrová komise nese odpovědnost. Já nic, já ministr. Proto se u tohoto návrhu zákona zdržíme, protože tu problematiku neřeší.
A skončím tím, čím jsem začal. Mnohem podstatnější je debata o vlastnické politice státu. Já jsem v minulých týdnech interpeloval tři ministry vlády, kde je největší podíl těch státních účastí. Já, přestože, byla to spíše informativní interpelace, dostal jsem informace, které jsem požadoval, tak já vám slibuji, že vyslovím nesouhlas s těmi interpelacemi. A můžeme o té problematice debatovat aspoň v rámci písemných interpelací.
Byly to rezorty Ministerstva financí, Ministerstva průmyslu a obchodu a Ministerstva dopravy. A díky tomu, že vyslovím nesouhlas s tou jejich odpovědí, tak nám vytvořím prostor pro debatu o vlastnické politice státu ještě předtím, než začneme psát paragrafy. Takže to opravdu považuji za mimořádně důležité.
Děkuji.
