Za druhé je to dotaz na paní ministryni. Možná mi tentokrát odpoví, na rozdíl od těch předchozích otázek. Ten spor, pokud pominu ty výmluvy na IT systémy, se týká skupiny penzistů, kterým je 85 a více a současně nejsou ještě 25 let v penzi a jejich 5 nebo 6 000. Ten spor má poměrně jednoduché řešení, které nemůžeme sice udělat dneska, ale pokud by byla politická vůle, tak se to dá velmi jednoduše a velmi rychle vyřešit, protože dneska ty dva návrhy, sněmovní a senátní, je buď - anebo. A ten zákon, a já jsem o tom mluvil i s mým ctěným kolegou, předsedou našeho klubu v Senátu Milošem Vystrčilem, možná jsme mohli my, kteří jsme byli ve sněmovně nebo kolegové v Senátu si to prosadili, mohli udělat, že těch 1 000 Kč dostanou ti, kterým je 85 let nebo jsou 25 let v penzi. A ta skupina těch 5 nebo 6 000 by vlastně neexistovala. Tento zástupný argument, kterým vlastně, pokud se připojím k této skupině 5 - 6 000 tisíc a hážu přes palubu těch 140 000, by vlastně nebyl. Politické východisko je velmi jednoduché. Stačí schválit dnes senátní verzi a pokud vláda přijde s návrhem k devadesátce, která bude mít jiný paragraf, že tam bude 85 let nebo 25 let v penzi, tak za náš klub říkám, i za naše kolegy v Senátu, že jsme připraveni to v tom speciálním režimu schválit a tento spor a tato skupina, u které je ten souběh okolností, že jim je 85 a ještě nejsou 25 let v penzi, by najednou nebyl.
Vyřešili bychom i těch 5 tisíc. Přitom by netrpělo těch 135 nebo 140 tisíc. Mně to přijde logické, správné i z vystoupení většiny řečníků dnes, i politicky průchodné, že to není žádný Yetti typu: přijdu se systémovým řešením a s důchodovou reformou. My, kteří jsme někdy prosazovali ať už úspěšně, nebo neúspěšně důchodovou reformu, víme, jak je to komplikované...
Nám je to v zásadě jedno, jestli budeme hlasovat teď, nebo po přestávce. Tohle je prostě politické řešení. Chtěl bych slyšet od paní ministryně, jestli se jí to líbí, nebo ne. Jestli je to cesta, jak vyřešit i těch 5 tisíc, aniž bychom těch 135 tisíc hodili přes palubu. A mohli bychom pomoct všem od 1. ledna. Ekonomika dlouhodobě roste. Pokud se podíváte, mluvil jsem o tom, do návrhu státního rozpočtu na příští rok, tak je tam předpokládané zvýšení příjmů o 100 miliard. Podívejte se například na rozpočet roku 2016, pak to porovnejte s rokem 2019. Podívejte se, o kolik se zvyšují příjmy státního rozpočtu, takže ten prostor bezesporu existuje. Bylo by to elegantní řešení ve prospěch našich seniorů a ve prospěch těch, o kterých mluvil před chvílí můj kolega,pan senátor Vystrčil, vůči těm rodinám, které vychovaly děti a zabezpečily je díky tomu, že funguje průběžný systém, že ti dnes ekonomicky aktivní platí ze svých odvodů penze stávajících seniorů a oni oprávněně očekávají, že až nebudou ekonomicky aktivní, že stejně úspěšné budou následující generace, které v tom průběžném systému jsou. Mluvili o tom mnozí kolegové, minimálně Petr Gazdík a mnozí další. Když se podíváte na demografickou křivku, tak úplně jednoznačné to není, že by to automaticky fungovalo.
Když si vezmete počty lidí v jednotlivých ročnících, tak skutečně nejohroženější skupinou nejsou stávající senioři, nebo ti, kterým zbývá pár let do odchodu do penze, ale nejvíc ohrožené jsou ty nejmladší generace. A můžeme sice říkat, že nás nezajímá, co bude za 20, 25, 30 let, ale mělo by nás to zajímat a měli bychom nad tím přemýšlet. Já nesdílím optimismus, že bude v brzké době představena důchodová reforma. Pamatuji si, a pan premiér se bude určitě zlobit, jak tady někdy v roce 2015 říkal: do šesti měsíců to předložím. Načež vystoupil nejvěrnější poslanec z hnutí ANO Martin Komárek a na tento mikrofon řekl tato slova, mírně parafrázuji: "ještě jsem to neviděl, ale jsem si jistý, že to bude skvělá reforma". A platí, že jsme to zatím neviděli a uplynuly tři roky. A tak to bude se slibem i této vlády. Pominu Potůčkovu důchodovou komisi, což byla komise sociální demokracie, na zdůvodnění zrušení druhého pilíře. V pořádku, měli to v programu, prosadili. Nic mimo toho nepřinesli.
Paní ministryně za těch pár dnů - myslím, že její základní sloveso, které používá, je zvýšit. Všechno chce zvýšit, minimální mzdu, dávky, životní minimum, existenční minimum, důchody. Ale někdo to musí také zaplatit. Takže bychom měli říkat nejenom zvýšit, ale také jak, aby systém byl udržitelný. Heslo zvýšit je moc jednoduché.
Možná trošku odbíhám, ale využiji té příležitosti, protože mě znervózňují, a nejenom mě, ale zejména malé a drobné podnikatele, debaty o minimální mzdě. Já chci upřít vaši pozornost na efekt, o kterém se příliš nemluví. Jedna věc je minimální mzda, o tom dneska mluvit nechci, ale nařízení vlády obsahuje ještě něco jiného kromě minimální mzdy, a to je zaručená mzda. A debaty se hrozně zužují jenom na tu nejnižší kategorii. Já jsem z regionu, a není to jediný moravskoslezský region, kde jsou průměrné platy nižší. Podívejte se na zaručenou mzdu třeba v kategoriích 5, 6, 7, jak neuvěřitelně jde nahoru, protože je navázaná na minimální mzdu a jaké komplikace to už vytváří a může vytvářet zejména drobným zaměstnavatelům v příštích letech. A nemělo by být naším úkolem, abychom vyráběli nové adepty pro úřad práce, abychom pak mohli dát více peněz na aktivní politiku nezaměstnanosti. To by nemělo být. Takže vyzývám vládu, aby promyslela, zda je dobré minimální mzdu takhle svazovat se zaručenou mzdou ve všech těch kategoriích, protože já tam cítím větší problém, pořád se bavíme o těch, kteří jsou na minimální mzdě, zhruba 200 tisíc zaměstnanců, ale zaručená mzda se týká všech zaměstnanců - všech. A tím, že zvyšuji to první, zvyšuji to další. Přečtěte si někdy to nařízení vlády v kterékoliv podobě a podívejte se. Dneska jsme všichni, nebo skoro všichni schopni odpovědět na otázku, jaká je výše minimální mzdy, teď hned. Jaká je zaručená mzda v té kategorii 5, nebo 6? Jsme schopni takhle z fleku odpovědět? Já ne, musel bych se podívat do tabulky, kterou mám v počítači. Ale myslím, že ani mnozí z vás to neví. Ale ti zaměstnavatelé, drobní a malí podnikatelé to musí každý měsíc aplikovat. A pokud zase dojde k dramatickému zvýšení minimální mzdy, o tom teď mluvit nechci, tak se podívejte, co to udělá se zaručenou mzdou. A k tomu bych chtěl vyjádření například ministryně průmyslu, ministryně financí. Co to udělá se zaměstnaností jako celkem? Jestli nebudou zanikat pracovní místa z těchto důvodů? Já se obávám, že by zanikat mohla.
Debata je samozřejmě širší. Slyšeli jsme paní ministryni, že minimální mzda má být minimálně 50 % průměrné mzdy. Tak to už se trochu blížíme těm vtipům, že minimální mzda má být rovna minimálně průměrné mzdě. Ono to pak už matematicky ani nevychází. Poprosil bych o analýzu, kolik zaměstnanců je z těchto osmi kategorií. A když zvýšíme na nějaké procento minimální mzdu, co to udělá s tou zaručenou mzdou? Jestli jsme schopni ti vůbec matematicky dát dohromady, že to vůbec sedí? Nebo to bude jenom takový plán, že prostě poručíme větru dešti a přikážeme mzdy a pak se budeme divit, že to vůbec nefunguje. Ta debata je poměrně zmatečná. Nevím, proč paní ministryni překvapuje, že pravicová strana má sociální aspekt. Já vím, proč. Socialisté si pletou dvě slova, sociální a socialistický. To je velký rozdíl. Pravicové konzervativní hodnoty jsou solidarita, soucit, pomoc bližnímu a těm, kterým okolnosti nedovolují, aby si pomohli sami. Kdežto socialistický je, že si vytvářím skupinu lidí, i ti, kteří tu pomoc nepotřebují, a ti pak jsou závislí na tom státu. To je pak skupina i voličsky velmi vděčná vůči těm, kteří si mohou pomoci a nechtějí. Ale je to na úkor těch, kteří tu pomoc od společnosti a státu potřebují a nedostanou ji v takové výši, jakou by si zasloužili. A o tom je přesně tady ten rozdíl mezi sněmovní a senátní verzí. Ta senátní verze pomáhá těm, kteří tu pomoc mnohem více potřebují.
