Možná bychom si mohli připomenout, jak to probíhalo od začátku. Při prvním projednávání, když to bylo poprvé v rozpočtovém výboru, načetl pozměňovací návrh pan poslanec Šincl a s výjimkou nás, členů za ODS, to všichni přítomní podpořili, včetně poslanců za hnutí ANO. Pak vznikl ten příběh se složkami a osobními věcmi a podobně. Budiž, vrátili jsme to zpátky do druhého čtení. Když se podíváte na tyto dva pozměňovací návrhy, tak jeden je původní a druhý je převlečený původní. Tam žádná velká změna není. My se zachováme stejně, jak jsme se u návrhu zákona chovali od začátku. Přestože rozumíme důvodům, pro které se někteří snaží o regulaci, tak si myslíme, že je to věc, kterou by si měli na trhu vyřešit sami, a ne zákonem. Já si myslím, že tyto možnosti prostě existují. Tady vstupujeme do nějakých vztahů s tím, že říkáme, že vztahy musíme upravit zákonem.
Ale co je pro mě důležité, a možná jsem to dobře nepochopil, tak se ptám předkladatelů tohoto pozměňovacího návrhu, buď pana předsedy Votavy, nebo pana kolegy Šincla, jsou obavy, kdy klient podle mě svým vlastním chybným rozhodnutím, a to je třeba taky říkat, že to je i zodpovědnost lidí, kteří tím, že brzy změní smlouvu a přijdou o peníze, které spoří, a velmi těžko se zákonem zabrání tomu, aby někdo uzavřel špatnou pro něj nevýhodnou smlouvu, to je realita, že to tak je, tomu bych ještě rozuměl, ale pozměňovací návrh se podle mě týká celé oblasti životního pojištění i tam, kde se nespoří. A tady bych chtěl vědět ten důvod, proč by klient, který může dostat lepší nabídku a nepřichází o peníze ve spoření, proč by tuto možnost neměl mít. Myslím, že mnozí klienti, když si vezmete různé typy pojištění, například zákonné pojištění auta, velmi oblíbený a povinný produkt, tak se děje to, že si srovnáváte každý rok různé nabídky a případně, pokud dostanete lepší nabídku, tak to změníte a v tomto případě nepřicházíte o naspořené peníze. Tady se snažíme to v oblasti se spořením za lidi, kteří jsou schopni podepsat pro ně nevýhodnou smlouvu, vyřešit zákonem. Já si myslím, že bohužel, pokud je někde slabší povědomí o finančních produktech a podobně, to nikdy nenapíšeme tak, aby to bylo úplně bez rizika pro klienta. Každý si to může zvážit sám, jestli takovou smlouvu podepíše, ale u pojistek bez pojištění bych chtěl znát motivy regulace.
To znamená, že vy klientovi seberete možnost, aby si vybral lepší nabídku. Všichni se u tohoto návrhu zákona zaklínají, celé měsíce o tom debatujeme, zájmy klientů. U spoření ten problém bezesporu existuje, jenom se lišíme v tom, že říkáme, ať si to vyřeší trh sám. Tady je snaha to řešit zákonem, budiž. Ale u toho, kde se nespoří, proč říkáte, že klient si nemůže využít po dobu pěti let výhodnější nabídku? To bych rád slyšel proč. Chápu, co znamená ten pozměňovací návrh, ale tady jsem nepochopil důvod. To by pak mohlo být u každého. To by se pak nesměly hýbat ceny v ničem jiném, i ve spotřebním zboží. Ale kdo by nechtěl mít garantovanou cenu na pět let? To by chtěl každý. Tomu rozumím. Každý z těch, kteří prodávají. Ti, kteří kupují, to samozřejmě nechtějí. Ti se snaží vyzískávat lepší informace, podívat se ke konkurenci a vybrat si pro sebe lepší variantu.
Takže bych poprosil, jestli by nám to někdo z předkladatelů tohoto pozměňovacího návrhu odůvodnil, protože i na tento segment míří snaha to regulovat.
(...)
Tak to je taková oblíbená politická finta. Já jsem se zeptal, jaké jsou motivy tohoto návrhu, proč to těm klientům nechcete umožnit, a odpověď byla: Ministerstvo financí a Česká národní banka daly kladné stanovisko. Ale to já vím. Já jsem se neptal, jaké je stanovisko Ministerstva financí nebo regulátora. Beru to tak, že jsem prostě odpověď nedostal. Přece víme, jaké je stanovisko i garančního výboru i ministra financí nebo Ministerstva financí, České národní banky. Ale na to jsem se opravdu, pane poslanče prostřednictvím pana předsedy, neptal.
Já jsem se ptal, proč si myslíte, že by klient, který uzavře takovou smlouvu bez spoření, neměl mít šanci pět let využívat případně lepší návrh, ať už té samé pojišťovny, nebo konkurenční. To je jednoduchá otázka. Proč by neměl mít tu šanci? A opravdu je to ve prospěch klienta? Že si pět let nemůže... Proč to samé nenavrhujete tedy u povinného pojištění automobilu. Tam by bylo úplně logické to samé: vybereš si a pět let si nesmíš vybrat nic jiného. A tam to nikdo, naštěstí říkám, naštěstí zatím, nenavrhl. Takže se omlouvám, ale dotaz byl jiný než vaše odpovědi.
