začal bych tím, že v Senátu mají většinu opoziční strany z Poslanecké sněmovny. A Senát mohl přistoupit k projednávání daňového balíčku, i když ten název je poměrně bombastický na to, že v původním vládním návrhu bylo pouze zdanění zahřívaného tabáku, o čemž není žádný politický spor. To podporují úplně všichni, jinak to moc daňový balíček není. A Senát mohl přistoupit dvěma způsoby. Buď mohl prosadit - a tu sílu jsme na to měli v Senátu, vlajkové lodi našeho ekonomického programu - zrušení superhrubé mzdy, jednotnou sazbu daně z příjmu ze závislé činnosti ve výši 15 procent z hrubé mzdy, zrušení třetí sazby DPH atd. Kdybychom sledovali politiku, tady bychom měli ohnivé projevy, obhajovali bychom své stranické ekonomické programy a stoprocentně by prošla sněmovní verze.

A nebo druhá možnost, kterou zvolil Senát a já jsem rád, pokusit se udělat něco menšího, ale něco smysluplného, zejména pro drobné podnikatele a živnostníky. A já v tom svém vystoupení se budu držet - stejně jako paní ministryně a pan senátor, předseda hospodářského výboru Senátu - těch jednotlivých - já bych řekl, že jsou čtyři základní témata, pomiňme legislativně technické úpravy, které navrhovala legislativa Senátu jako celku a ne jednotliví senátoři.

Možná bych začal pivem, protože to byl můj pozměňovací návrh v Poslanecké sněmovně. Chyběly mu dva hlasy. To je škoda, protože kdyby ty dva hlasy přišly, tak by to bylo u obou dvou verzí. Mluvil už o tom pan senátor Vilímec. Kdysi úřednická vláda v reakci na ekonomickou krizi přišla do Poslanecké sněmovny, kde na jedné straně navrhovala zvýšení daní a na druhé straně snížení výdajů. Poslanecká sněmovna - já jsem v ní v té době neseděl - vzala zasvé. Zvýšení daní a snížení výdajů už ne. Takže jediné opatření v té době, kterým se mělo reagovat na světovou hospodářskou krizi - abych bych spravedlivý - ne na krizi v České republice, bylo zvýšení daní. K té rozpravě - a opět to citoval pan senátor - zaznělo, že ta daň je přechodná, jak říká klasik - dávám tomu rok nebo dva. A už to platí devátý rok.

My jsme chtěli vyjít vstříc zejména minipivovarům. Bohužel spotřební daň na pivo je částečně harmonizovaná. To ví paní ministryně stejně jako my. To znamená, abychom mohli snížit spotřební daň na pivo těm nejmenším, musíme snížit základní sazbu, kterou platí ti největší, protože harmonizace spočívá v tom, že úleva pro malé může být maximálně ve výši 50 procent toho, co platí ti největší. A z toho náš návrh vychází a jsem rád, že si ho osvojil i Senát.

Struktura výroby piva se změnila. V této chvíli v České republice funguje více než 400 minipivovarů. Průměrný počet zaměstnanců je deset až patnáct, jak v kterém. Tak si spočtěte, kolik lidí pracuje v minipivovarech. A to jsou lidé a vlastníci, kteří nebudou odcházet za investičními pobídkami do jiných zemí. To nejsou lidé, kteří budou odcházet kvůli daňovým prázdninám do jiných zemí. To jsou ti, kteří přispívají k pestrosti nabídky spotřebitelům. Odhadované výpadky na straně veřejných rozpočtů jsou tak zhruba na 800 milionech korun. Můžeme se přít. Zhruba možná 200 milionů, to Ministerstvo financí odhaduje víc, ale po pravdě řečeno, kdyby státní rozpočet skončil na straně příjmů nebo výdajů s odchylkou jedné miliardy, tak je to spíš zázrak, protože když si to spočtete procentuálně, tak by to bylo 99 celých něco, čím by se plnil státní rozpočet. Myslím si - přestože ty sliby učinila vláda a já nevím, jestli po ní přišlo pět nebo šest vlád - mohli bychom je splnit při tom, že podpoříme ty malé a drobné.

Říkal jsem paní ministryni, že jsem z úsměvem zaznamenal takový názorový veletoč hnutí ANO, které po pěti letech přijde na to, že živnostníci to mají těžké, jak říkal pan premiér. Teď jsme si všimli, jak to mají ti živnostníci těžké. Ale minipivovary provozují opravdu malí a drobní podnikatelé. Už jsem říkal, můžete se podívat, jaký mají objem, jaký mají počet zaměstnanců. A když jsme tady projednávali poprvé v minulém volebním období, tak mi zástupce Svazu minipivovarů - bohužel to nemám s sebou, ale kdyby vás to zajímalo, tak jsem to ještě schopen dohledat a přečíst - dal seznam možných kontrol, které mohou v jednom roce přijít na minipivovar. A pokud mne paměť neklame, to číslo bylo větší než dvacet. Tak takhle my se chováme k malým a drobným. A tady ten návrh jim vlastně vrací daň na úroveň o něco vyšší než byla do roku 2010. Ani to nekopíruje. Rozumím tomu, že je nějaká inflace z roku 2010. Podle mého názoru je ten návrh správný, nijak neohrozí stability státního rozpočtu a zaslouží si podporu.

Elektronické daňové přiznání. Patřím k těm fyzickým osobám, které nepodnikají, které nejpozději ode dneška za devatenáct nebo dvacet dnů musí podat přiznání k dani z příjmů fyzických osob. A určitě bych to přivítal já osobně a nejenom já. Nebudu si kvůli tomu zřizovat datovou schránku, abych měl tu možnost. Argument - my jsme proti, protože právnické osoby to už mají - mi přijde lichý, když i autoři tohoto návrhu říkají, že se to má týkat především fyzických osob. A víte moc dobře, že ti, kteří podnikají, mohou daňové poznání přidávat až 30. 6., pokud se tak rozhodnou. Tady vidíme problém. A jedním z těch argumentů je údajně to, že se nestačí stát a Finanční správa na to připravit. Ale jak správně říkal pan poslanec Vilímec, pokud bychom to dneska schválili, stát má takřka dva roky, aby to - dejme tomu - bylo k 1. 1. 2021 k dispozici, i když neznám nikoho, kdo by podával daň 2. 1. - když se to teoreticky může - nebo 3. 1., ale neznám nikoho, kdo by to už měl hotovo. I od zaměstnavatelů potřebuje potvrzení o příjmu - musí mu přijít - pokud má hypotéku, potvrzení z hypoteční banky, pokud má důchodové připojištění, penzijní, tak musí přinést potvrzení atd. Ten návrh je opravdu správný a je dobře, že Senát ho tam dal.

Teď se dostávám k části, kde zdůvodňování paní ministryně, že je proti, je nejvíce komické. Když jsme projednávali daňový balíček, já a mnozí další jsme kritizovali, že snížení DPH není v daňovém balíčku, ale v EET. Politicky je to chytré. Já tomu rozumím, že tím chcete podvázat jakoby schválení EET tím, že tam je nějaké snížení daní. Ale tohle může platit za dva měsíce, jak říkal pan senátor. Kdy bude platit EET, si nedovolím odhadnout. Já tedy doufám, že to nebude brzo, že to nebude ani na podzim, možná až v zimě. Pak je tam ještě šest měsíců, takže se obracím na kolegy z levé části politického spektra, kteří jste připraveni hlasovat proti snížení DPH na vodné a stočné. Tomu skutečně nerozumím. Zeptejte se svých voličů, jestli by to přivítali nebo ne. Jste připraveni hlasovat proti snížení DPH na teplo a chlad od 1. července. Já nevím, paní ministryně, já ty faktury fakt čtu a ještě jsem nezaznamenal, že by od 1. ledna nebyla jiná cena na energie až do 31. prosince. Víme moc dobře, že to jsou většinou regulované ceny a ty se mění velmi často k 1. lednu. Argument, že když bude DPH nižší od ledna, že se to použije i na období do konce roku, podle mě neobstojí. Za odebrané teplo se bude platit zvýšená sazba DPH, pokud podpoříte sněmovní verzi, a nebo 10 procent DPH snížená sazba, pokud podpoříte senátní verzi.

Když Ministerstvo financí vysvětlovalo zatím nelichotivý výsledek hospodaření po dvou měsících, mluvilo o mimořádných vlivech na příjmové straně státního rozpočtu v roce 2018. Na tom se shodujeme. První a největší mimořádný příjem byl vlastně doplatek za (?) období 2007 - 2013. Paní ministryně mě určitě opraví, já to číslo nevím z hlavy. Bylo to kolem 30 miliard, doplatek za to období 2007 - 2013, co bylo příjmem státního rozpočtu v roce 2018.

Ale druhým, vlastně mimořádným příjmem, o který se vláda nezasloužila a o který se nemůže zasloužit žádná vláda, ať je levicová jako tato, nebo pravicová, a to bylo zvýšení příjmů za emisní povolenky, a to bylo plus osm miliard. Pan senátor tady opět pregnantně ukázal na ceny v roce 2017, 2018 a na prognózu ceny emisních povolenek v roce 2019. Takže je jednoduché. Pokud chceme, aby občané měli sníženou sazbu DPH na teplo už v celé topné sezóně, tak hlasujeme pro senátní verzi. Pokud nechceme, hlasujeme pro sněmovní verzi. Ty peníze jim raději vezmeme, abychom pak mohli vybraným skupinám něčím přispět.

A když se podíváte na to, kde to centrální vytápění je, tak si myslím, že zrovna tam je vhodné snížit DPH, protože ti koncoví uživatelé nejsou schopni žádným způsobem ovlivnit cenu emisních povolenek. Žádným způsobem! A když si emisní povolenky přeložíme do českého jazyka, což je takové velmi složité, tak to je vlastně platba za znečištění životního prostředí. Jinak si to nazvat neumím, kdybych měl jednoduše vysvětlit, co je emisní povolenka a proč to ty firmy vlastně platí. Tím si vlastně kupují to, že mohou v zákonem povolené míře znečišťovat životní prostředí. Pokud chceme pomoci živnostníkům, tak budeme dneska hlasovat pro snížení sazeb DPH pro vybrané skupiny.

Senátoři udělali chytrou věc. Vzali vládní návrh a ten promítli do daňového balíčku. Dvanáctého března je paní ministryně proti. Já nevím, kdy bude třetí čtení EET, já bych tipnul někdy 12. října, a paní ministryně bude říkat: doporučuji to schválit, je to výborná věc. Naše vláda navrhuje snížení daní. Otázka zní na vás, kteří chcete hlasovat pro sněmovní verzi, proč máme čekat? Buďto snížení daní je dobře, a my jsme přesvědčeni, že je dobře, a nic jsme k tomu vládnímu návrhu ze svých dobrých nápadů nepřidali, abychom nebyli obviňováni z toho, že si tady hrajeme politické hry, jenom senátoři vzali to, co je napsáno v zákoně o EET. A můžeme to schválit dneska, účinné to pak bude, kdybych si měl tipnout, od 1. května by to možná mohlo jít. Uvidíme, kdy to vyjde ve Sbírce zákonů a jak rychle to podepíše pan prezident.

Takže když si shrnu důvody, které řekla paní ministryně, já jsem docela překvapen, protože většinou paní ministryně v těch debatách ať už tady, nebo na rozpočtovém výboru používá odborné argumenty, dneska zazněly ryze politické. Pan senátor jasně ukázal a odborně popsal ty problémy, zdůvodnil, proč to Senát jako celek považuje za rozumný návrh. Připomenul bych i tu silnou většinu v Senátu. Není úplně obvyklé u daňového zákona, že senátoři z pravice i z levice hlasují vlastně pro totožné znění zákona, který se vrací do Poslanecké sněmovny. A tím se vracím na začátek svého vystoupení, že to ukazuje zodpovědnost Senátu, že přijal rozumné věci, které nemají pečeť ryze pravicového řešení, jak by se líbilo nám, ať už poslancům, nebo senátorům za ODS, ale také vyhovovalo převážné většině levicových senátorů z ČSSD. A my to považujeme za rozumný kompromis. Takže tam v zásadě máme čtyři věci: snížení DPH, které chce vláda, ale jinde a jindy, ale jinak je to úplně stejné. Odborný argument neexistuje. Elektronické daňové přiznání, které by vláda měla nachystat a finanční správa za dva roky, a vláda říká opět: nejsme proti, ale my to uděláme lépe, ale vlastně stejně.

Pak je debata o sedmi měsících DPH na teplo a chlad a sami si zkuste odpovědět, jaké faktura, která přijde v dubnu příští rok, bude mít DPH na teplo. Já myslím, že to je úplně jednoduché. Buď tam bude nižší sazba podle Senátu, nebo vyšší sazba podle Sněmovny. Paní ministryně nemá pravdu, když říká, že je to jedno, že ta faktura bude na stejnou částku. Docela rád bych takovou fakturu viděl, že tam bude DPH deset, když legislativa říká, že není deset. To je podle mě něco co ty firmy prostě účtovat nemohou a nebudou, protože se musí řídit platným zákonem mj. o DPH. A v rámci toho balíku chci připomenout zejména to vodné a stočné, kde vidíme roky paradoxy. Přestože to je regulovaná cena, tak čím víc šetříme, tím víc platíme. Je to trochu jako u mobilních dat: málo tou vodou plýtváme, proto máme tak vysoké ceny vodného a stočného. Takže musíme pustit kohoutky a vypnout wifiny a bude líp! Já tomu úplně nerozumím. Myslím, že tomu tak není, ale - to je náhoda, že se dívám na pana poslance Nachera. (Pobavení.) Já se mu omlouvám, aby si nemyslel, že ho cituji. To bych ho citoval se vší parádou. Nemyslím si, že on tento názor sdílí. Jenom sedí tak příhodně, že na něj zrovna míří můj pohled.

Takže odborné argumenty paní ministryně chybí. Jsem překvapen, protože většinou to tak nebývá. Jsou politické, ty jsou legitimní, já to nijak nezpochybňuji. Jinými slovy, milí podnikatelé, chcete snížit DPH? Jedině za cenu EET, milí živnostníci! My víme, že to máte těžké, ale my vám to ještě ztížíme tím EET, těm malířům a kadeřnicím a já nevím, komu všemu, ale za to vám snížíme DPH. Ne před půl rokem, jak jsme mohli, ale až budeme chtít my. To je první argument.

Druhý - digitalizace v praxi. Nic. Zřiďte si daňovou schránku, pak budete mít dokonce povinnost to podat elektronicky, pak už nemáte volbu. Kdo by to dělal z fyzických osob? Já nevím, jestli někdo z vás jako soukromá osoba - já vím, že někteří ano, protože jsem to debatoval s poslanci, mají datové schránky. Mně to přijde hrozně nepohodlné a uživatelsky nepřívětivé, ale nic proti světu DOSu a mých mladých let jako programátora. Cítím se, jako by se ten vývoj nikam neposunul, když si otevřu datové schránky. To je tak v roce 2008 nebo 2009, možná 2010, když přimhouřím oko, ale určitě nejsme v roce 2021, kde bychom mohli mít nové moderní možnosti. Paní ministryně mi říká, ať vyzkouším systém EPO. Hlásím, že jsem ho včera vyzkoušel. Používat ho nebudu, ale dobře. Také je to takové trošku - skoro mi to připomíná DOS, abych pro ty, kteří se orientují. Políčka, ta grafika je úplně jak v DOSu, který jsem miloval. Je to docela pěkné.

Takže na závěr úplně vážně. Pokud chceme aspoň něco udělat pro drobné podnikatele a živnostníky, podpořme senátní verzi. Je rozumná, je kompromisní, nepřináší žádnou revoluci do daňového práva, a aspoň má právo - ta senátní verze - se nazývat daňový balíček. Sněmovní verze moc daňový balíček nepřipomíná. To mnohem víc daňový balíček připomíná zákon o EET, jehož osud je, a já doufám, že pořád na vážkách, že některé z vás ještě přesvědčíme našimi opakovanými argumenty, já se na tu debatu těším. Myslím, že přineseme spoustu podnětných pozměňovacích návrhů, abychom se nad tím ještě jednou společně zamysleli. A paní ministryni bych požádal, kdyby se držela té odbornosti, tak musí podle mě říci minimálně neutrální stanovisko. Pokud řekne zamítavé stanovisko, jak řekla ve svém úvodním vystoupení, a já to plně respektuji, tak vězte, že to není odborný pohled správce financí a odborníka z finanční správy, ale ryze politický pohled politika hnutí ANO. Tomu já rozumím a to i respektuji. To, že není členkou nic neznamená, ale důležité je, kdo dělá politiku hnutí ANO, ne jestli je členem toho hnutí, nebo ne. To já myslím, že je podstatné.

Děkuji za pozornost.