Hezké odpoledne, vážený pane předsedo, vážené senátorky, vážení senátoři. Nejdříve mi dovolte omluvit mého kolegu, ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkelu, který v těchto minutách a hodinách řídí Radu ministrů pro energetiku, která má zasedání od rána v Bruselu. Věřím, že stejně jako shledáváte, že mám pádný důvod k tomu, abych ho zde zastoupil.

Návrh zákona, který budeme projednávat, mimochodem vychází z jednání ministrů pro energetiku. Jejich politická dohoda pak byla realizována nařízením Rady EU 2022/1854, o intervenci v mimořádné situaci, s cílem zastropovat nepřiměřeně vysoké tržní příjmy z prodeje elektřiny, upravující zastropování tržních příjmů.

Časový aspekt tohoto nařízení, toto nařízení se dá aplikovat od 1. prosince letošního roku, právě proto vláda požádala obě komory parlamentu, aby projednaly tento návrh zákona v legislativní nouzi, protože bezesporu je zde naplněno to hledisko, že by hrozily mimořádné hospodářské škody.

Když se seznámíte s důvodovou zprávou, jak jste jistě učinili, odhadované příjmy z tohoto opatření podle tohoto návrhu zákona jsou až 80 miliard korun za rok. Pokud bychom zvolili standardní legislativní proces, můžeme odhadovat, že by to trvalo 4 až 5 měsíců, tak by došlo k takovým velkým škodám, resp. k takovému velkému snížení příjmu státního rozpočtu.

Ještě než půjdu konkrétně k tomu návrhu zákona, chtěl bych říct, k čemu máme ty dva návrhy zákona, které dnes budeme společně diskutovat na půdě českého Senátu.

Máme příliš vysoké ceny energií, vláda se rozhodla, že pomůže domácnostem, malým a středním podnikům. V této chvíli je připravena i pomoc velkým podnikům, stejným nástrojem, zastropováním cen. To zastropování cen samozřejmě s sebou nese, pokud nechceme vstupovat, řekl bych, právně velmi sporným způsobem do již uzavřených obchodních vztahů, nese s sebou potřebu kompenzace, kompenzace mezi cenou, která byla nasmlouvaná, a tou zastropovanou cenou. Z toho vznikají nové výdaje státního rozpočtu. Když jsme hledali nástroje, kterými bychom mohli zaplatit tyto nové a mimořádné výdaje státního rozpočtu, tak jsme měli dvě možnosti. Buď zvýšit deficit, to znamená vůbec neřešit příjmovou stránku rozpočtu, o 100, možná 130 miliard prohloubit schodek státního rozpočtu na příští rok, pak nekonečně dlouho platit úroky z těchto dluhů, nebo, druhá možnost, i díky iniciativě ČR a díky tomu, že jsme byli aktivní a využili jsme naší předsednické role, použít na tyto kompenzace, na tyto mimořádné výdaje mimořádné příjmy.

Jenom zopakuji, že to zastropování se bude týkat samozřejmě všech domácností, všech, kteří poskytují veřejné služby, všech samospráv, ať už obecních či krajských, všech jejich příspěvkových organizací, taky všech jejich firem, ať už mají jakýkoli charakter, ať už to jsou obchodní firmy nebo například s.r.o., ať už mají charakter malé, střední nebo velké firmy. Stejně tak pro velké firmy jsme v letošním roce připravili, už notifikovali a MPO ČR spustilo program v rámci dočasného krizového rámce. Tam předpokládáme letos výdaje a pomoc velkým podnikům až ve výši 30 miliard korun. Tato částka již byla schválena v Poslanecké sněmovně v novele státního rozpočtu pro letošní rok. Tento zákon už je platný a účinný, protože vyšel ve sbírce 18. listopadu.

Stejně tak jsme letos, jenom připomínám, že letos jsme použili pro zmírnění dopadů vysokých cen energií ten úsporný tarif. Přestože byl mnohými ironizován a označován jako nevýznamný a zbytečný, myslím, že občané si velmi dobře všimli na svých zálohách, že to byla významná pomoc k tomu, aby zvládli tyto vysoké ceny energií.

Nedá mi to, abych neučinil politické poznámky...

Chtěl jsem říct, že si neodpustím politickou poznámku, protože my řešíme následky vysokých cen energií, vysoké inflace, mnohdy zapomeneme říct důsledky.

Důvody. Hlavním důvodem je Putinova agrese na Ukrajině, to, že používá energetické zdroje k tomu, aby manipuloval s cenami, zejména plynu. Protože poměrně nešťastným způsobem máme provázány ceny elektrické energie s cenou plynu, vidíme dopady nejenom na českou ekonomiku a české domácnosti, ale vidíme dopady na všechny domácnosti v Evropě. Platí jednoduchá zásada. Pokud chceme, aby ty sankce vůči Rusku byly citelné, ony citelné jsou, neexistují žádné sankce, které jsou citelné pro jednu stranu, které by neměly dopad i na ty, kteří ty sankce uvalují. Myslím, že je poctivé to říct, že pokud chceme mít sankce, které pocítí Rusko, ruská veřejnost, tak samozřejmě dopady těchto sankcí pociťují i Evropané a evropské domácnosti.

Naší snahou je od začátku, aby dopady na ruskou ekonomiku byly co největší, současně dopady na evropské ekonomiky co nejmenší. Ale ty dopady vidíme. Je to jeden z důsledků této nevyprovokované agrese.

Věříme tomu, že nejlevnější pro státní rozpočty je evropské řešení. Jedno z nich adaptujeme v tomto návrhu zákona. Ale co se týká například zastropování cen, mnohem lepší pro ČR a český státní rozpočet by bylo zastropování na evropské úrovni. Ale pokud se to nepovede, určitě mohu prohlásit, že jsme připraveni to řešit pro velké firmy i na národní úrovni.

A teď zpět k tomu návrhu zákona.

Pokusil jsem se zdůvodnit, proč jsme použili institut legislativní nouze, protože ho můžeme aplikovat od 1. prosince 2022.

K té debatě, jestli je to daň nebo není, odpověď je velmi jednoduchá. Daňové věci vyžadují v Evropě jednomyslnost a schvaluje to Ecofin, Rada pro ekonomickou a finanční spolupráci, které mám tu čest předsedat. Z dobrých politických důvodů se daň nezvolila. Zvolilo se řešení odvodů, které mohli kvalifikovanou většinou přijmout ministři pro energetiku.

Evropské řešení říká, že pro většinu zdrojů výrobců elektrické energie může být ta cena 180 eur, ale současně to dává národní úrovni, národním vládám, národním parlamentům možnost tu zastropovanou cenu rozlišit podle zdroje, ze kterého je ta elektrická energie vyráběna. My jsme ji využili, protože nám to připadá nejvíce spravedlivé. Princip, který jsme zvolili, byl cost plus, jinými slovy náklady plus přiměřený zisk. Nikoho z producentů elektrické energie, nikoho z výrobců elektrické energie, abych to řekl česky, neženeme zákonným opatřením do ztráty. Všem bude zachováno pokrytí jejich nákladů plus přiměřený zisk. Při vědomí toho, že to jsou mimořádné příjmy, které budou výhradně a jedině použity na ty mimořádné výdaje, související se zastropováním cen, zvládáním vysokých cen energií.

Takhle to chápe vláda, s takovýmto úmyslem jsme to předložili. To odpovídá realitě. Ideální řešení je, že nebude potřeba stropovat ceny elektrické energie a plynu, ty se vrátí na nějakou normální, udržitelnou a akceptovatelnou úroveň. V tom okamžiku nebude potřeba kompenzací, nebude potřeba ani odvodů z tržních cen výrobců elektrické energie, vyrobené megawatthodiny, ale ani potřeba windfall tax, o které budeme debatovat v příštím bodě.

Z předmětu odvodu jsou vyloučeny všechny výrobny, které mají instalovaný elektrický výkon do 1 MWh. Myslím, že to je logické, že není třeba i z byrokratických důvodů se zaměřovat na ty nejmenší výrobce. Pak je samozřejmě vyloučen prodej elektřiny z podporovaných zdrojů energie, s registrovanou podporou podle zákona, upravujícího podporu zdrojů energie formou výkupní ceny, aukčního bonusu či zeleného bonusu na elektřinu v hodinovém režimu.

Dále z důvodu právní jistoty se potvrzuje, že předmětem odvodu podle nařízení není nadměrný příjem z prodeje elektřiny vyrobené v přečerpávacích vodních elektrárnách vyrobené z biometanu.

Výše odvodů. Evropské nařízení umožňuje stoprocentní výši odvodů nad tyto cenové stropy, vláda navrhla a Poslanecká sněmovna schválila 90 procent. Zopakuji spíš pro mikrofon a pro záznam vystoupení, že pro energii z větru, sluneční záření, geotermální energii, energii vody a minerální oleje, rašelinu je strop tržního příjmu 180 eur za MWh, pro plynné palivo z biomasy 240, pro pevné palivo z biomasy 210, pro energetické využití komunálního odpadu 100 eur za MWh, jaderné energie 70 eur za MWh, u hnědého uhlí v případě elektřiny vyrobené ve výrobním zařízení s instalovaným výkonem do 140 MWh přesně 230 eur za MWh, u ostatních hnědouhelných elektráren, jak se jim taky říká, pánevních, to bude 180 eur za MWh. U těch hnědouhelných stropů nebo u těch stropů hnědouhelných elektráren je třeba si uvědomit, že tady součástí nákladů je cena za povolenku, které neplatí výrobci ostatních zdrojů. Je kalkulována na 85 eur na tu MWh. V tom návrhu zákona vláda dostává zmocnění, že může strop zvýšit v okamžiku, kdy by cena povolenky přesáhla 90 eur. Je to věc, která je mimo kompetenci ČR, nicméně je to věc, která je pevnou a danou součástí té ceny, kterou výrobci musí platit. Nám to připadá správné a spravedlivé.

Návrh zákona počítá s dvěma odvodovými obdobími. První je od 1. prosince letošního roku, po dobu jednoho kalendářního měsíce, to znamená do konce letošního roku, druhé je pro celý rok 2023. Průběžné inkaso za to druhé, to znamená za to roční, období, bude zajištěno prostřednictvím měsíčních záloh.

Správa odvodů. Odvod bude spravován jako daň podle daňového řádu. Správcem odvodu bude ERÚ. Ze strany poplatníků bude podáváno hlášení za odvodové období a souhrnné vyúčtování za celé odvodové období. Myslím, že už nemusím říkat, za kolik dnů jsou splatné ty zálohy a podobně.

Říkal jsem, že předpokládaný výnos z odvodů z nadměrných příjmů je ve výši 80 miliard korun. My jsme opakovaně zdůrazňovali, jak ve veřejném prostoru, tak v Poslanecké sněmovně, zopakuji to i tady v Senátu, že ty dva nástroje, tedy odvod z nadměrných příjmů a windfall tax, se vzájemně doplňují a ovlivňují. Je to logické. Pokud nastavím vyšší stropy těch cen, je nižší výnos z těchto odvodů, tím pádem vyšší mimořádný zisk a vyšší výběr z windfall tax. A naopak. My jsme zvolili v těch parametrech, že větší význam, fiskální význam, bude mít odvod z nadměrných příjmů. Připadá mi to správné, protože ta mimořádná daň tím pádem bude mít menší dopad do standardního daňového prostředí ČR. Je tady ještě více zohledněn ten princip, kdo na mimořádné tržní situaci vydělává, to je věc vnějších okolností, to těm firmám vůbec nemůžeme mít za zlé, ten se podílí podstatnou částí na té kompenzaci, ať už domácnostem nebo všem typům podniků, od těch nejmenší až po ty největší.

Tady si myslím, že ty odhady jsou přesnější, díky tomu, že známe čísla o tom, kolik se vyrobí elektrické energie, z jakých zdrojů. Považujeme to za velmi kvalifikovaný odhad.

U výnosů z windfall tax je ten odhad samozřejmě mnohem ne problematičtější, ale mnohem rizikovější ve smyslu, že těch neznámých je mnohem více, že neznáme hospodářské výsledky těch firem, známe pouze průběžné hospodářské výsledky těch firem, které musí publikovat podle zákona své hospodářské výsledky.

V Poslanecké sněmovně, která to projednávala minulý týden v pátek, došlo k přijetí některých pozměňovacích návrhů, které žádným způsobem nenarušily ty základní principy tohoto návrhu zákona. Došlo k posunutí pro vyúčtování letošního roku 2022 o jeden měsíc. Myslím si, že to není žádný problém. Doplnění nového odvodu neoprávněného majetku o prospěchu nebo nadměrného majetku o prospěchu v případě, že vláda současně se stanovením cen stanoví největší přípustný rozsah majetkového prospěchu. V případě stropu tržního příjmu získaného z prodeje elektřiny vyrobené s využitím energie vody bylo to, že se jedná o zdroj bez využití přehradní nádrže. To jsem říkal na začátku svého úvodního slova. Pak zavedení kompetence ERÚ stanovit a zveřejnit způsob, jak umožnit dálkový přístup, hodiny představují dobu špičky pro účely snížení spotřeby elektřiny podle nařízení řešícího vysoké ceny energií.

Tolik úvodní slovo z mé strany. Myslím, že mohu mluvit za celou vládu, ne pouze za MPO ČR nebo MF ČR. Opravdu cílem je nalézt zdroje na kompenzace a na to, aby naše domácnosti, malé, střední a velké firmy zvládly vysoké ceny energií. Často se objevuje ve veřejném prostoru otázka, proč jsme nezvolili tu zastropovanou cenu níž. Řekl bych, že jsou dva základní důvody.

Každý z nás si může říct, kterému klade větší důraz. První je samozřejmě fiskální a možnosti rozpočtu. To je třeba přiznat, protože čím nižší zastropování, tím vyšší potřeba kompenzací. Tady už není prostor pro to, když chceme zachovat princip náklady plus přiměřený zisk, pro to, abychom to získali buď od výrobců elektrické energie, nebo těch, kteří mají nadměrné zisky. Takže by to bylo jenom na vrub. Ale druhý důvod, který je neméně závažný, je, že pokud by byla příliš nízká cena, tak by bohužel nedocházelo k úsporám, nebo motivace k úsporám by se snižovala.

Myslím si, že není nic špatného přiznat, že mnohdy rozhodujícím faktorem pro úspory je cena. Tak to prostě je. Můžeme říkat, že budeme dělat nějaké osvětové kampaně, vyzývat k úsporám, to určitě ano. V tom problém není. Ale rozhodující je vždy ten ekonomický faktor.

Poslední věc chci k tomu říct, že kromě těch zastropování samozřejmě pro ty domácnosti, pro které i ten strop bude příliš vysoký, je připraven poměrně robustní sociální systém v ČR. Nebude platit, že každá domácnost musí platit přesně tyto zastropované ceny. Bude platit maximálně tyto ceny. Samozřejmě kdo má zafixovanou cenu s lepší cenou, do doby fixace bude využívat tuto nižší cenu. Samozřejmě budou domácnosti, a nebude jich málo, pro které bude i tato částka příliš vysoká. Proto máme sociální systém, proto upravujeme parametry příspěvku na bydlení. Jsme si vědomi toho, že největší problém mají jednočlenné a dvojčlenné domácnosti, proto upravujeme ty parametry, aby i ony i dosáhly na tuto podporu. Chci jenom zopakovat, že někteří se ostýchají si říct o tu pomoc, protože ji nikdy nepotřebovali, že je mimořádná situace, že by se nikdo neměl ostýchat požádat o tu pomoc. Stát je od toho, aby v těžkých dobách a v mimořádných situacích pomáhal. Zrovna v takové době žijeme. Děkuji, pane předsedo, za možnost úvodního slova.