Čeští vojáci se pak účastnili i mnoha dalších tažení, kde šířili krví a mečem tu pravou demokracii strýčka Sama do celého světa. Mnozí z nich se stali i oficiálně válečnými veterány, kteří sedávají na lavici oslavovaných společně nejen s těmi, co nám přinesli život, svobodu a mír ve spojeneckých armádách v době druhé světové války, ale třeba i s těmi, co v rámci „boje proti komunismu“ podpalovali stohy a vraždili nevinné. Paradoxy vládnou světu.
Většinovou lhostejnost se sice pokusili vyburcovat někteří mladí - na protest proti účasti naší země na válečném dobrodružství v Iráku se 6. března 2003 upálil na pražském Václavském náměstí student Zdeněk Adamec, kterého později následoval na Karlovarské třídě v Plzni jednadvacetiletý vysokoškolák, dobrovolný záchranář Roman Mášl. Ale zbytečně. Hořící pochodně řešením nejsou.
A tak se ke starší smutné historii, k okupaci zbytku Československa nacistickým Německem 15. března 1939, která následovala po ostudné mnichovské zradě ze září 1938, přidala i další mementa.
Všechny ty události spojuje jedna nit, na které jsou zaháčkovaní falešní spojenci, kterým nejde o náš zájem, ani o mír, demokracii a lidská práva, ale o moc, strategická území i suroviny. Že těmto cílům obětují i své malé spojence, toho je příkladem nejen historie, ale i současnost, jen se podívejte na tanečky kolem Turecka.
Letošní rok se připravuje operace DEFENDER-Europe 20, která je považována za vojenské cvičení s největší účastí vojsk Spojených států za posledních 25 let v Evropě. Využijme toho pro hlasitý nesouhlas nejen s porušováním mezinárodního práva, s válkami a vměšováním se do záležitostí suverénních států, ale i pro hlasitý nesouhlas s paktem NATO.